Forerův efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
P. T. Barnum podle něhož se efekt také jmenuje

Forerův efekt (též Barnumův efekt nebo barnumský efekt podle P. T. Barnuma, majitele cirkusu a mistra psychické manipulace[1]) je obecně platný psychologický fenomén, kdy člověk má tendenci akceptovat jakékoli obecné a vágní popisy osobnosti jako přímo ušité na jeho osobu.[1] Tento efekt hojně využívají věštci, jasnovidci, astrologové apod. Je jedním ze základů chladného čtení.

Forerův efekt je pojmenován podle psychologa Bertrama R. Forera, který jej jako první popsal.

Forerův experiment[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 demonstroval Forer tento psychologický efekt na svých studentech. Padesáti z nich dal test osobnosti a řekl jim, že na jeho základě připraví pro každého osobní posudek. Studenti pak měli test ohodnotit podle přesnosti na stupnici od 0 do 5 (nejpřesnější). Ve skutečnosti ale všichni dostali po 14 dnech ten samý posudek, který byl poskládaný z vět z různých horoskopů:[2][3][pozn 1]

Máte velkou potřebu, aby vás druzí lidé měli rádi a obdivovali. Máte tendenci být sebekritický. Máte mnoho nevyužitých schopností, které jste nevyužil ke svému prospěchu. Zatímco máte určité osobnostní slabiny, zpravidla jste schopen je kompenzovat. Vaše sexuální nastavení vám přináší problémy. Disciplinovaný a sebekontrolující se na povrchu, máte tendenci být uvnitř znepokojený a nejistý. Občas máte vážné pochybnosti, zda jste učinil to správné rozhodnutí nebo udělal správnou věc. Dáváte přednost do určité míry změně a rozmanitosti a stáváte se nespokojeným, když jste omezován zákazy a omezeními. Ceníte si toho, že jste nezávislý ve svém myšlení a nepřijímáte tvrzení druhých bez dostatečného důkazu. Zjistil jste, že není rozumné být příliš upřímný v sebeodhalování se druhým. Občas jste extrovertní, přátelský, družný, zatímco jindy jste introvertní, ostražitý, rezervovaný. Některé vaše aspirace mají sklon být dost nerealistické. Bezpečí je jedním z vašich hlavních životních cílů.

Průměrné hodnocení bylo 4,26[2] a studenti považovali posudky za téměř přesné, odpovídající dokonale jejich osobě.[1] Podobný pokus se stejným výsledkem byl proveden opakovaně.[1]

Vysvětlení Forerova efektu[editovat | editovat zdroj]

Forer svůj objevený efekt vysvětloval jako projev lidské důvěřivosti. Dle Roberta Carrolla lze přičíst účinek efektu působení naděje, marnosti, zbožného přání (ve smyslu přání otcem myšlenky) a tendence vyvozovat smysl ze zkušeností.[4] Dle Českého klubu skeptiků Sisyfos je za Forerovým efektem podvědomá psychická reakce, sebeklam, selektivní myšlení, respektive jde o subjektivní validizaci.[1]

Využití Forerova efektu[editovat | editovat zdroj]

Tento efekt se významně podílí na úspěchu grafologů, astrologů, chiromantů, senzibilů a léčitelů – diagnostiků, kteří vždy formulují své hodnocení nebo proroctví neurčitě, nekonkrétně, ale které obsahuje vedle několika negativních vlastností škálu vlastností pozitivních, z nichž se vždy některá na jejich klienta hodí. Klient tedy vnímá a za správný považuje takový posudek, který takové pozitivní informace obsahuje.[1] Podle Vojtěcha Mornsteina je Forerův efekt nezbytnou součástí horoskopů, proroctví a grafologických rozborů.[5]

Forerův efekt ve vědě[editovat | editovat zdroj]

Forerův efekt se však vyskytuje i u metod či postupů, považovaných v dané době vědou za seriozní. Příkladem může být psychodiagnostický Lüscherův barvový test, určený k vyšetření osobnosti. Dnes je již sice považován za zpochybněnou metodu,[6] v sedmdesátých letech však byly publikovány validační studie, z nichž některé potvrzovaly, jiné vyvracely jeho platnost. Holmes a kol. tyto rozporuplné výsledky vysvětlili právě Forerovým efektem. Závěry Lüscherova testu byly podle nich tak obecné, že je nebylo možné jednoznačně vyvrátit, ani přijmout, a závisely tedy na návrhu výzkumné studie.[7]

Vlivy na Forerův efekt[editovat | editovat zdroj]

Dickson a Kelly analyzovali studie, které se Forerovým efektem zabývaly, a došli k závěru, že celkově existuje významná podpora pro tvrzení, že Forerovy posudky jsou testovanými subjekty obecně vnímány jako přesné. Posudky jsou lépe přijímány, pokud jsou označeny jako individuální či unikátní. Pozitivní hodnocení jsou přijímána jako přesnější než negativní. Negativní hodnocení jsou lépe akceptována, pokud je podává osoba s lepším společenským statusem nebo autorita. Taktéž bylo zjištěno, že testovaní lidé dokáží rozeznat mezi tvrzeními, která jsou pro ně přesná, ale platná též pro většinu lidí, a mezi těmi, která jsou pro ně přesná a specifická (neplatná pro většinu lidí).[4][8] Dle skeptiků z klubu Sisyfos je potřeba pro takovou formu sebeklamu, jakým Forerův efekt je, větší u osob nejistých, neurotických a nacházejících se v kritických situacích, kdy hledají naději.[1]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 využil Forerova efektu Derren Brown v prvním díle třetí řady svého pořadu Derren Brown: Mind Control. Od každého člena skupiny „klientů“ si vyžádal obkreslený otisk ruky a jeden osobní předmět a aniž by věděl, komu který patří, vytvořil každému údajně osobní posudek. Když jim je rozdal, hodnotili členové posudky jako velice přesné, ačkoliv byly všechny naprosto totožné a napsané o několik měsíců dříve. Brown tento postup demonstroval se stejnými posudky (byť přeloženými) na lidech z různých kulturních prostředí.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V anglickém originále: You have a great need for other people to like and admire you. You have a tendency to be critical of yourself. You have a great deal of unused capacity which you have not turned to your advantage. While you have some personality weaknesses, you are generally able to compensate for them. Your sexual adjustment has presented problems for you. Disciplined and self-controlled outside, you tend to be worrisome and insecure inside. At times you have serious doubts as to whether you have made the right decision or done the right thing. You prefer a certain amount of change and variety and become dissatisfied when hemmed in by restrictions and limitations. You pride yourself as an independent thinker and do not accept others' statements without satisfactory proof. You have found it unwise to be too frank in revealing yourself to others. At times you are extroverted, affable, sociable, while at other times you are introverted, wary, reserved. Some of your aspirations tend to be pretty unrealistic. Security is one of your major goals in life.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HEŘT, Jiří. Stručný výkladový slovník českých skeptiků [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2007-09-06, [cit. 2008-11-06]. Heslo Barnumův efekt. Dostupné online.  
  2. a b FORER, Bertram R.. The fallacy of personal validation: A classroom demonstration of gullibility. Journal of Abnormal and Social Psychology. 1949, roč. 44, čís. 1, s. 118–123. Vydavatel: American Psychological Association. DOI:10.1037/h0059240. (anglicky) 
  3. DVOŘÁK, Zdeněk. Teoreticko-kritická analýza alternativních přístupů k poznávání osobnosti. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Psychologický ústav, 2007. 73 s. Diplomová práce. Dostupné online. Kapitola Důvody víry v astrologické předpovědi, s. 23–24.  
  4. a b CARROLL, Robert T.. Forer effect [online]. Skeptic's Dictionary, rev. 2010-12-09, [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MORNSTEIN, Vojtěch. A přece se netočí: Podvody, léčitelé šarlatáni a šejdířský byznys v kostce. Praha : KLIKA, 2012. 240 s. ISBN 978-80-87373-31-6. Heslo Barnumský efekt, s. 46.  
  6. NORCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 515-522. ISSN 0735-7028. DOI:10.1037/0735-7028.37.5.515.  
  7. HOLMES, Cooper B.; BUCHANNAN, Jo A.; DUNGAN, David S.. The Barnum effect in Luscher color test interpretation. Journal of Clinical Psychology. leden 1986, roč. 47, čís. 1, s. 133-136.  
  8. DICKSON, D. H.; KELLY, I. W.. The 'Barnum Effect' in Personality Assessment: A Review of the Literature. Psychological Reports. 1985, roč. 57, čís. 1, s. 367–382. ISSN 0033-2941. (anglicky)