Diskuse:Forerův efekt
Přidat témaNaladění nebo nastavení?[editovat zdroj]
Souhlasím s vámi, že v originále je uvedena pátá věta, kterou žádná z cizojazyčných Wikipedií neobsahuje. Asi všichni, včetně mě, opisovali anglickou Wikipedii, kde někdo pravděpodobně udělal chybu, protože ve Forerově originále je. Všiml jsem si toho ale z úplně jiného důvodu. Nechápal jsem totiž, co může být míněno 'sexuálním nastavením'. Nastavit něco je totiž něco mechanického a sexualita je věc emotivní. Mnohem lépe by mi vyhovoval překlad: „Sexuální naladění vám přináší problémy“. Slovo 'naladění' je uvedeno o něco výše ve zdrojované diplomové práci jako: „schopnost naladění se na určité duchovní sféry“. Jaký je váš názor? Změnit nebo ponechat 'nastavení'.--Vbhubeny 24. 1. 2012, 15:07 (UTC)
- Ona diplomová práce je jediným českým překladem, který jsem našel, takže bych se jí držel, i když to nemusí vypadat nejlépe. --G3ron1mo 24. 1. 2012, 18:23 (UTC)
- Osobně to považuji za malichernost, takže nebudu svůj názor nijak prosazovat. Bylo by ale rozumné tuto změnu provést. Překládání není nezbytnou součástí diplomových prací a uvedený překlad nikoho k ničemu nezavazuje. Když se ale k mému názoru připojí nějaký další diskutující, tak by toto upřesnění mělo být provedeno.--Vbhubeny 25. 1. 2012, 05:52 (UTC)
- Další wikipedista podporující jiný překlad nic nezmění. Zdroj je uveden přesně a citován taktéž. Daleko lepší by bylo najít třeba další zdroj, který barnumská tvrzení přeložil do češtiny. --G3ron1mo 29. 1. 2012, 12:52 (UTC)
- Já bych v tom případě požadoval, abyste doložil, že pan Dvořák je diplomovaný překladatel z angličtiny. Nemůžete-li to doložit, pak se jedná o překladatelské, nevěrohodné POV. Vedle citace je zároveň odkazováno na anglický originál a jeho překlad je v tom případě jenom amatérský, tendenční a nevědecký pokus o překlad.--Vbhubeny 29. 1. 2012, 14:49 (UTC)
- Na základě jakého pravidla musí být překlady od diplomovaného překladatele? --G3ron1mo 29. 1. 2012, 15:23 (UTC)
- Na základě pravidla pozor na falešné autority. Překladatel je v tomto případě falešnou autoritou, protože diplomová z něho ještě neudělala autoritu v oboru překladatelství. --Vbhubeny 30. 1. 2012, 06:20 (UTC)
- Ale pane kolego, to jste to ono pravidlo špatně pochopil. Dvořák nemusí být odborníkem na překládání, stačí, když je odborníkem na psychologii. Článek je totiž o psychologickém jevu, citovaná část je o psychologickém jevu, Dvořákova práce je očividně o psychologickém jevu, byla bezpochyby lektorována psychologickým expertem a recenzoval ji psychologický expert. Chcete mi tvrdit, že je Dvořák a jeho práce falešnou autoritou? Budete to samé tvrdit i o odborných článcích, které přeložil Jiří Grygar, či Cyril Höschl? Kdyby se Dvořák pokoušel přeložit Shakespeara, tak v tom případě by byl falešnou autoritou. --G3ron1mo 30. 1. 2012, 08:17 (UTC)
- Myslím, že toto pravidlo jste špatně pochopil vy sám. Není totiž zpochybněna jeho práce jako taková, ale je zpochybněn překlad anglického originálu, který je uveden jako součást této práce. Pokud by tento překlad zpochybněn nebyl, tak je překladatelská úroveň autora dostačující. V případě důvodného zpochybnění je tomu ovšem naopak.--Vbhubeny 30. 1. 2012, 08:45 (UTC)
- Chtěl jsem poukázat na to, že práce nikterak zpochybněna nebyla ergo ani ten překlad nebyl zpochybněn nikým jiným, než Vámi. Sexual adjustment je odborný termín, takže se dá předpokládat, že odborníci ví, jak na něj. --G3ron1mo 30. 1. 2012, 09:06 (UTC)
- No právě. Zatím. Toho jsem si byl již na začátku této (plané) diskuse plně vědom a nijak jsem na změnu nenaléhal. Nechápu tedy, o co se tady pokoušíte.--Vbhubeny 30. 1. 2012, 09:13 (UTC)
- Chtěl jsem poukázat na to, že práce nikterak zpochybněna nebyla ergo ani ten překlad nebyl zpochybněn nikým jiným, než Vámi. Sexual adjustment je odborný termín, takže se dá předpokládat, že odborníci ví, jak na něj. --G3ron1mo 30. 1. 2012, 09:06 (UTC)
- Myslím, že toto pravidlo jste špatně pochopil vy sám. Není totiž zpochybněna jeho práce jako taková, ale je zpochybněn překlad anglického originálu, který je uveden jako součást této práce. Pokud by tento překlad zpochybněn nebyl, tak je překladatelská úroveň autora dostačující. V případě důvodného zpochybnění je tomu ovšem naopak.--Vbhubeny 30. 1. 2012, 08:45 (UTC)
- Ale pane kolego, to jste to ono pravidlo špatně pochopil. Dvořák nemusí být odborníkem na překládání, stačí, když je odborníkem na psychologii. Článek je totiž o psychologickém jevu, citovaná část je o psychologickém jevu, Dvořákova práce je očividně o psychologickém jevu, byla bezpochyby lektorována psychologickým expertem a recenzoval ji psychologický expert. Chcete mi tvrdit, že je Dvořák a jeho práce falešnou autoritou? Budete to samé tvrdit i o odborných článcích, které přeložil Jiří Grygar, či Cyril Höschl? Kdyby se Dvořák pokoušel přeložit Shakespeara, tak v tom případě by byl falešnou autoritou. --G3ron1mo 30. 1. 2012, 08:17 (UTC)
- Na základě pravidla pozor na falešné autority. Překladatel je v tomto případě falešnou autoritou, protože diplomová z něho ještě neudělala autoritu v oboru překladatelství. --Vbhubeny 30. 1. 2012, 06:20 (UTC)
- Na základě jakého pravidla musí být překlady od diplomovaného překladatele? --G3ron1mo 29. 1. 2012, 15:23 (UTC)
- Já bych v tom případě požadoval, abyste doložil, že pan Dvořák je diplomovaný překladatel z angličtiny. Nemůžete-li to doložit, pak se jedná o překladatelské, nevěrohodné POV. Vedle citace je zároveň odkazováno na anglický originál a jeho překlad je v tom případě jenom amatérský, tendenční a nevědecký pokus o překlad.--Vbhubeny 29. 1. 2012, 14:49 (UTC)
- Další wikipedista podporující jiný překlad nic nezmění. Zdroj je uveden přesně a citován taktéž. Daleko lepší by bylo najít třeba další zdroj, který barnumská tvrzení přeložil do češtiny. --G3ron1mo 29. 1. 2012, 12:52 (UTC)
- Osobně to považuji za malichernost, takže nebudu svůj názor nijak prosazovat. Bylo by ale rozumné tuto změnu provést. Překládání není nezbytnou součástí diplomových prací a uvedený překlad nikoho k ničemu nezavazuje. Když se ale k mému názoru připojí nějaký další diskutující, tak by toto upřesnění mělo být provedeno.--Vbhubeny 25. 1. 2012, 05:52 (UTC)
Zaměření článku[editovat zdroj]
Dobrý den pánové diskutující. Promiňte, ale myslím si, že vaše diskuze je krásnou ukázkou "sisyfovského" "sporu" - v obou smyslech (Sisyfos i "Sisyfos") Typicky se soustředíte na, v celkovém jasně pochopitelném kontextu, na (promiňte) marginální detail aniž byste podrobili kritickému posouzení primárně popis a hodnocení Forerova efektu. Podle mého úsudku je třeba popsat a hodnotit Forerův efekt jak z pohledu "konzumenta" tak i "aplikátora". V popisu je Forerův efekt představen jako jednoduše zneužitelný nástroj na "šarlatánskou" manipulaci aplikátora konzumentem. Tento popis a posouzení mi však připadá VELMI prvoplánové. Bohužel vůbec neuvažuje s čistotou (mravností) úmyslu aplikátora a mentální zralostí konzumenta. - Aplikátor může mít v podstatě 3 úmysly: 1/ Manipulace 2/ Zisk 3/ Služba - Naproti tomu konzument přijímá informace od Aplikátora (vedené jakýmkoli z v.u. úmyslů) v závislosti na tom v jakém stupni a stavu SEBEURČENÍ se nachází. Přesněji řečeno jak je konzument osobnostně vyzrálý, v jakém momentálním rozpoložení se nachází resp. do jaké míry je jeho osobnost zanešena (znečištěna) vnešenými "programy", které oslabují nadhled a brání konzumentovi bez předsudku přijímat a objektivně hodnotit informace přijaté od aplikátora. Z uvedeného vyplývá, že použití technik a technologií využívajících nástrojů, které mohou způsobovat Forerův efekt není možno plošně odsuzovat. Je nutno vždy brát na zřetel a vlastně jako hlavní parametrické měřítko úmysl Aplikátora a "kondici" Konzumenta. S úctou - OZ: --88.146.240.147 12. 2. 2019, 11:37 (CET)
- Děkuji Vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni. --Hynas (diskuse) 20. 2. 2019, 09:25 (CET)