Extrasolární kometa
Extrasolární kometa nebo též exokometa je označení komet nacházejících se mimo sluneční soustavu. Jde tedy o komety, které obíhají kolem jiných hvězd než Slunce, nebo o mezihvězdné komety. Jednotlivé exokomety není možné současnými prostředky pro jejich malé rozměry pozorovat.[1] Je však možné pozorovat signály z celého souboru komet. První exokomety byly objeveny v roce 1987[2][3] u hvězdy Beta Pictoris, velmi mladé hvězdy hlavní posloupnosti. V roce 2016 je známo celkem 11 hvězd, u nich byla zjištěna přítomnost exokomet nebo existuje důvodné očekávání jejich nalezení.[4][5][6][7]
Všechny objevené systémy s extrasolárními kometami (Beta Pictoris, HR 10,[4] 51 Ophiuchi, HR 2174,[5] 49 Ceti, 5 Vulpeculae, 2 Andromedae, HD 21620, HD 42111, HD 110411,[6][8] a nejnověji HD 172555[7]) se vyskytují kolem velmi mladých hvězd spektrálního typu A.
Detekce exokomet[editovat | editovat zdroj]
Extrasolární komety jsou detekovány pomocí spektroskopie při jejich tranzitu přes kotouč své mateřské hvězdy. Tranzit extrasolárních komet, podobně jako tranzit extrasolárních planet způsobuje změny v pozorovaném světle hvězdy. Projevují se v absorpčních čárách hvězdného spektra. Zákryt hvězdy oblakem plynu pocházejícím z extrasolárních komet objeví další absorpční čáry, například ty, které byly pozorovány v čarách ionizovaného vápníku. Tato oblaka prachu a plynu vznikají, když komety prochází v blízkosti hvězdy, kdy se těkavé látky jako led se zahřívají a uvolňují z komety plyny a prach.[zdroj?]
Plynný oblak kolem hvězdy 49 Ceti je připisován srážkám komet v tomto planetárním systému.[9]
Význam pozorování exokomet[editovat | editovat zdroj]
Pozorování komet a zejména extrasolárních komet poskytuje důležité poznatky pro pochopení vzniku planet. Ve standardním modelu formování planet narůstáním jsou planety jsou výsledkem aglomerace planetesimál, které se tvoří shlukováním prachu z protoplanetárního disku obklopujícího hvězdu krátce po jeho vzniku. Komety jsou zbytky planetesimál bohatých na těkavé látky, které zůstaly v planetárním systému, aniž by byly začleněny do planet. Jsou považovány za fosilní tělesa, na kterých můžeme pozorovat fyzikální a chemické podmínky převládající v době formování planet.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Exocomet na anglické Wikipedii.
- ↑ MARTINEK, František. Jak určit složení exokomet v okolních planetárních soustavách? [online]. Česká astronomická společnost, 2017-06-05 [cit. 2017-07-23]. (Astro.cz). Dostupné online.
- ↑ The Beta Pictoris circumstellar disk. V - Time variations of the CA II-K line. Astronomy and Astrophysics. 1987, s. 267–270. Bibcode 1987A&A...185..267F.
- ↑ The Beta Pictoris circumstellar disk. X - Numerical simulations of infalling evaporating bodies. Astronomy and Astrophysics (ISSN 0004-6361). 1990, s. 202–216. Bibcode 1990A&A...236..202B.
- ↑ a b HR 10 - A new Beta Pictoris-like star?. Astronomy and Astrophysics. 1990, s. L13-L16. Bibcode 1990A&A...227L..13L.
- ↑ a b Lecavelier Des Etangs, A. HST-GHRS observations of candidate β Pictoris-like circumstellar gaseous disks.. Astronomy and Astrophysics. 1997, s. 228–236. Bibcode 1997A&A...325..228L.
- ↑ a b Circumstellar Gas-Disk Variability Around A-Type Stars: The Detection of Exocomets?. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 2013, s. 759–774. DOI 10.1086/671757. Bibcode 2013PASP..125..759W.
- ↑ a b Exocomets in the circumstellar gas disk of HD 172555. Astronomy and Astrophysics. 2014, s. L10. DOI 10.1051/0004-6361/201323128. Bibcode 2014A&A...561L..10K.
- ↑ 'Exocomets' Common Across Milky Way Galaxy [online]. Space.com, 7 January 2013 [cit. 2013-01-08]. Dostupné online.
- ↑ ZUCKERMAN, B.; SONG, Inseok. A 40 Myr Old Gaseous Circumstellar Disk at 49 Ceti: Massive CO-Rich Comet Clouds at Young A-Type Stars. The Astrophysical Journal. 2012, s. 77. DOI 10.1088/0004-637X/758/2/77. arXiv 1207.1747.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Exokometa na Wikimedia Commons
