Expedice 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Expedice 2
Znak expedice
Iss expedition 2 mission patch.png
Údaje o expedici
Na stanici ISS
Loď Sojuz TM-31, pak Sojuz TM-32
Členů expedice 3
Přijaté návštěvy STS-100, EP-1, STS-104
Zásobovací lodě Progress M-44, Progress M1-6
Počet výstupů do vesmíru 1
Délka výstupů do vesmíru 19 minut
Datum startu 8. března 2001 11:42:09 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Startovací loď Discovery STS-102
Délka letu 167 dní, 7 hodin a 41 minut
z toho na stanici 163 dní, 8 hodin a 13 minut
Datum přistání 22. srpna 2001 19:24:06 UTC
Místo přistání Kennedyho vesmírné středisko
Přistávací loď Discovery STS-105
Parametry dráhy
Počet oběhů Země 2614
Prolétnutá vzdálenost ~~111 152 720 km
Fotografie posádky
zleva James Voss, Jurij Usačov a Susan Helmsová
zleva James Voss, Jurij Usačov a Susan Helmsová
Navigace
Předcházející Následující
Expedice 1 Expedice 3

Expedice 2 byla druhá posádka dlouhodobě obývající Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Velitelem stanice byl ruský kosmonaut Jurij Usačov, letovými inženýry Susan Helmsová a James Voss (oba USA). Hlavními cíli mise bylo pokračování v aktivaci stanice a oživení systémů a také zabezpečení setkání s raketoplány, Sojuzem a nákladní lodí Progress.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Start, připojení k ISS[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Discovery odstartoval na let STS-102 z Kennedyho vesmírného střediska 8. března 2001 v 11:42:09 UTC. Na palubě startovala na svou dlouhodobou misi posádka Expedice 2. K ISS se raketoplán připojil 10. března. Dne 19. března 2001 došlo k výměně stálých posádek, členové Expedice 1 (William Shepherd, Sergej Krikaljov a Jurij Gidzenko) předali stanici nové posádce a vrátili se s Discovery na Zemi.

V průběhu prvních týdnů pobytu na stanici se posádka věnovala experimentům a oživováním dalších částí stanice. 16. dubna 2001 byla od stanice odpojena nákladní loď Progress M-44, která poté zanikla v hustých vrstvách atmosféry. V rámci příprav na přílet raketoplánu Endeavour (STS-100) byl přeparkován 18. dubna Sojuz TM-31 z portu na spodní straně modulu Zarja na zadní port modulu Zvezda. Posádka ISS nastoupila ve skafandrech do Sojuzu. Loď pilotoval Jurij Usačov. Po kontrole hermetičnosti se posádka opět vrátila na ISS.

STS-100[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Endeavour při misi STS-100 přistál u stanice 21. dubna 2001 k přednímu portu modulu Destiny (PMA-2). Astronauti z raketoplánu namontovali na stanici manipulátor Canadarm 2 SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) a připojili k ISS víceúčelový logistický modul Raffaello. Náklad z modulu byl přesunut do prostor ISS. Došlo také k poruše komunikace mezi řídícím střediskem a stanicí, řízení stanice musel převzít raketoplán. Problém byl do odletu raketoplánu 29. dubna vyřešen.

Sojuz TM-32[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. dubna 2001 přistála u spodního portu modulu Zarja kosmická loď Sojuz TM-32 s posádkou Talgat Musabajev, Jurij Baturin a první vesmírný turista Dennis Tito. Cílem této mise byla výměna záchranné kosmické lodi u ISS. Po přenesení nákladu a přesunutí tvarovaných sedadel do staršího Sojuzu odletěli Musabajev, Baturin a Tito se Sojuzem TM-31 6. května 2001 zpět na Zemi.

Posádka ISS se pak věnovala testům manipulátoru SSRMS a experimentům. 23. května 2001 se k zadnímu portu modulu Zvezda připojila nákladní loď Progress M1-6. Progress na stanici dopravil 2400 kg nákladu včetně pohonných hmot. Při testech manipulátoru se zjistilo, že záložní řídící systém nepracuje správně. Start raketoplánu Atlantis (STS-104) byl prozatím odložen, protože při umístění přechodové komory Quest, kterou měl raketoplán přivézt, musel být manipulátor plně funkční. Technici upravili řídící program manipulátoru, po dalších testech se už závady neprojevovaly a tak byl let raketoplánu povolen.

STS-104[editovat | editovat zdroj]

Atlantis se při misi STS-104 spojil s ISS 14. července 2001 a při třech výstupech do vesmíru astronauti z raketoplánu přechodový modul Quest připojili k modulu Unity. Po úspěšném splnění úkolů raketoplán stanici 22. července opustil.

STS-105, ukončení mise[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Discovery (STS-105) přiletěl k ISS 12. srpna 2001. Přivezl sebou nákladní modul Leonardo se zásobami, které byly přesunuty do prostor ISS. Posádka raketoplánu ve dvou výstupech do vesmíru pokračovala v montáži a zapojování stanice. Na palubě Discovery byla také nová stálá posádka ISS Expedice 3 (Frank Culbertson, Vladimir Děžurov a Michail Ťurin). Dlouhodobé posádky si stanici předali, členové Expedice 2 se stali členy posádky raketoplánu. Raketoplán se od stanice odpojil a Usačov, Voss a Helmsová se s ním dostali 22. srpna 2001 na Zemi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie ISS Expedition 2 ve Wikimedia Commons