Ewa Milerska
| Ewa Milerska | |
|---|---|
| Narození | 21. prosince 1915 Nýdek |
| Úmrtí | 8. června 1985 (ve věku 69 let) nebo 8. června 1986 (ve věku 70 let) Nýdek |
| Povolání | básnířka a knihovnice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ewa Milerska (21. prosince 1915, Nýdek – 8. června 1985, Nýdek) byla slezská lidová básnířka a aktivistka polské menšiny na Zaolží.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Ewa Milerska (roz. Cienciała) celý život prožila v Nýdku na Zaolží. Chodila do lidové školy v Nýdku a pak polské základní školy Bystřici. Ve studiu pokračovala na dívčí škole v Konské. Bylo to nejšťastnější období v jejím životě. V té době také napsala svou první báseň, která vyšla v "Dzienniku Polskim". Vdala se v roce 1936. Během války se s manželem nevzdali polské národností a proto byl manžel odveden na nucené práce ve Vídni. Ze svého domu byla vyhnána i se svými třemi malými dětmi. Po válce, na pozemku, který dostali od rodičů, postavili dřevěný dům a založili sad, který často popisovala ve svých básních.
Aktivně se zapojila do činností polských organizací. V Polském kulturně – osvětovém svazu (PZKO), předsedala Klubu žen a zpívala v místním sboru. V polovině šedesátých let začala pracovat v polské pobočce místní knihovny. Byla aktivním členem Sekce knihovnictví a folklóru při hlavním výboru PZKO a také členkou skupiny "Grupa Literacka 63". Psala básně pro potřeby škol a PZKO. Psaní a rýmování ji šlo snadno. Nejčastěji tvořila ve zdejším nářečí. Vyšívala, šila, ale především byla básnířkou. Psala eseje na téma slezské lidové výšivky a zejména ozdobných motivů slezských lidových krojů. Na stránkách místního tisku jako Zwrot, Głos Ludu a další noviny a kalendáře se její básně začaly objevovat v roce 1978. Básně byly také zahrnuty do sborníku "Korzenie" (Kořeny, 1981). Spoluautorkami sborníku byly Aniela Kupiec a Anna Filipek. Díky své melodičnosti byly básně Milerské inspirací pro písně v repertoárech zdejších pěveckých sborů. Její básně jsou úzce spjaty s rodinným krajem, formálně také odkazují na folklórní tradici a těšínskou lidovou tvorbu. Její samostatná sbírka básní „Kwiaty z naszej łąki” („Květiny z naší louky“, 1985) byla publikována posmrtně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ewa Milerska na polské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Leksykon Polaków w Republice Czeskiej i Republice Słowackiej. T. 2, s.286 – Opole, 2015 (pol)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ewa Milerska
