Etnocentrismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Etnocentrismus je názor, že kultura vlastní skupiny, je nadřazena kultuře jiných skupin.[1] Etnocentrický postoj zahrnuje vnímání hodnot a norem vlastní skupiny jako jediných správných, užitečných a pravdivých. Vlastní sociální skupina je standardem, kterým jsou poměřovány ostatní skupiny a životní situace. Způsob života jiných skupin je chápán jako odchylka od optimálního stavu. Pravé kvality jiných kultur tudíž nejsou brány v potaz.

V tomto významu je pojem užíván ve společenských vědách (především v sociologii a antropologii), kam jej v roce 1906 zavedl William Graham Sumner. George Peter Murdock, americký antropolog, o etnocentrismu tvrdí: „Etnocentrismus je emocionálním i intelektuálním zdůvodněním nadřazenosti vlastní sociální skupiny, základem etického dualismu, podle něhož vše, co existuje a má pozitivní význam pro společnost, je nesprávné a problematické, je připisováno činnosti jiných, cizích skupin. Je chápán jako vlastnost příslušející jedinci, jeho myšlení a činnosti. Pokud se tento rys stane typickým pro skupiny a jejich vědomí, hovoří se o syngenismu. Oba pojmy však v praxi splývají."[2]

Můžeme hovořit o tom, že všechny skupiny jsou i byly etnocentrické ve větší či menší míře.[3] Lidé totiž mají sklon cítit se bezpečně a jistě ve skupině, ve které vyrůstali a etnocentrismus tak může být udržován i mimoděk.[4]

Etnocentrismus přispívá k identifikaci s vlastní skupinou a podporuje vnitřní soudržnost skupiny. Je to tedy významný mechanismus sociální integrace. Etnocentrismus se však může stát zdrojem konfliktů, jelikož znesnadňuje přijetí cizích kulturních prvků. Právě netolerance cizích prvků vede k různým typům etnocentrismu. Těmi jsou: základní, umírněný a agresivní. Třetí z typů je nebezpečný a bývá ideologicky vyhrocený a vystupuje v podobě nacionalismu, či rasismu.[2]

Etnocentrismus také často vede k uzavírání skupin, kdy může docházet k separacím jednotlivých skupin, nebo také k omezení sňatků mezi příslušníky rozdílných skupin a omezení ekonomických a politických vztahů. Ke skupinovému uzavírání dochází zvláště v případech, kdy získá jedno etnikum vyšší postavení než druhé.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha : Portál, 2001. S. 76.  
  2. a b PETRUSEK, Miroslav. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996. S. 278.  
  3. a b GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha : Argo, 1999. S. 236.  
  4. BAUMAN, Zygmunt; MAY, Tim. Myslet sociologicky. Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. S. 175.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GIDDENS, Anthony. Sociologie (Sociology). Překlad Jan Jařab. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4.
  • PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 2 sv. ISBN 80-7184-311-3.
  • JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 285 s. 
  • BAUMAN, Zygmunt a MAY, Tim. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 239 s. Studijní texty; sv. 30..