Estonská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu

Estonská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu (estonsky Moskva Patriarhaadi Eesti Őigeusu Kirik) je autonomní pravoslavná církev v kanonické jursdikci Ruské pravoslavné církve.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravoslaví přišlo do země přes Pskovskou a Novgorodskou Rus. V kontaktních zónách estonských kmenů (zejména Setuků) se pravoslaví udrželo do dnešních dnů. Setukové zůstali pravoslavní i přes rostoucí vliv křižáků.

Severozápadní část země přijala luteránství (jedna z větví protestantismu). Současné odhady náboženského složení obyvatel Estonska jsou rozporuplné. Podle sčítání lidu z roku 2000 je pravoslavných méně než protestantů. Pravoslaví je geograficky rozšířené na východě a severu země.

Na začátku roku 1990 se Estonská pravoslavná církev rozdělila na dvě části a to na: Estonskou pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu a na Estonskou apoštolskou pravoslavnou církev Konstantinopolského patriarchátu. Rozkol především nastal z důvodu etnicko-jazykových hranic. Většina ruskojazyčných věřících se připojovala k první církvi a estonsky mluvící k druhé církvi.

Kromě těchto církví se v Estonsku udržuje silná komunita starověrců.

Současná situace[editovat | editovat zdroj]

Estonská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu se rozděluje do 33 farností.

K roku 2013 měla 59 duchovních: 45 knězů a 14 jáhnů.

Od 11. srpna 1992 je hlavou církve metropolita Tallinnský a celého Estonska Kornelius Jakobs.

Dne 27. května 2009 rozhodnutím Svatého synodu Ruské pravoslavné církve byl zřízen post biskupa vikáře, kterým se stal archimandrita Makarovského monastýru v Saransku Lazar Gurkin.