Enrique Peñalosa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Enrique Peñalosa
Rodné jménoEnrique Peñalosa Londoño
Narození30. září 1954 (69 let)
Washington, D.C.
Alma materDukeova univerzita
Univerzita Paříž II
Gimnasio Campestre
Povolánípolitik, ekonom a urbanista
Politické stranyCambio Radical (Colombia) (od 2007)
Kolumbijská liberální strana
PříbuzníGil Peñalosa (sourozenec)
FunkceMayor of Bogota (1998–2000)
Mayor of Bogota (2016–2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrique Peñalosa Londoño (* 30. srpna 1954, Washington, D.C.) je kolumbijský politik. Mezi lety 1998 a 2001 byl starostou Bogoty, v roce 2015 byl následně opět zvolen na období 20162019.[1] Pracoval také jako novinář a konzultant v oblasti městské a dopravní politky. V roce 2009 byl zvolen předsedou výkonné rady Institutu pro dopravní a rozvojovou politiku, nestátní neziskovou organizaci se sídlem v New Yorku. Z postu rezignoval v roce 2015 v souvislosti se svojí opětovnou kandidaturou na starostu Bogoty.

Dětství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Peñalosa se narodil ve Washingtonu, D.C. Cecilii Londoño a Enrique Peñalosa Camargovi, který byl bývalým ministrem zemědělství OSN a stálým vyslancem pro Kolumbii u OSN. Rodina se přestěhovala do USA v souvislosti s otcovou prací, když bylo Enriqovi 15 let. Enrique navštěvoval Duke University prostřednictvím stipendia pro fotbalisty, na této škole získal bakalářský titul v ekonomii a historii.[2]

Politické angažmá[editovat | editovat zdroj]

Peñalosa působil v různých pozicích v týmech kolumbijských politiků. V roce 1990 se jako nezávislý stal členem kolumbijského zákonodárného sboru – Kongresu, nicméně po roce ve funkci skončil v souvislosti se změnami danými novou kolumbijskou ústavou. Během dvanácti měsíců v úřadu byl nicméně velice aktivní. V roce 1991 se poprvé rozhodl kandidovat na starostu Bogoty, nicméně nakonec prohrál v souboji s Jaimem Castrem. V dalších volbách v roce 1994 opět prohrál, tentokrát s Anastasem Mockusem, a to se značným rozdílem počtu hlasů.

V roce 1997 se na třetí pokus díky těsnému vítězství nad Carlosem Moreno de Caro stal starostou Bogoty.[3][4] Město převzal v dobré finanční kondici.[4]

Spekulovalo se o něm jako o možném prezidentském kandidátovi pro volby v roce 2010, ale Peñalosa se místo toho rozhodl pokusit opět získat místo starosty Bogoty ve volbách v roce 2007, nicméně prohrál proti Samuelovi Morenovi.[5] V roce 2011 opět prohrál ve volbách na starostu Bogoty proti Gustavovi Petrovi.[6][7]

V roce 2014 kandidoval za kolumbijskou stranu zelených na úřad prezidenta, ale neuspěl.

V roce 2015 se mu pak opět podařilo získat post starosty Bogoty.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Capitalismo: ¿La mejor opción?
  • Democracia y Capitalismo: retos para el próximo siglo

Filmy[editovat | editovat zdroj]

  • Capitalismo, la mejor opción (dokumentární, 1990)

Novinářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Peñalosa psal pro El Tiempo, Nueva Frontera, Economía Colombiana, Carta Financiera a Revista Diners.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enrique Peñalosa na anglické Wikipedii.

  1. a b Former Bogotá mayor re-elected after 14 years, defeating Colombia's left. The Guardian. 2015-10-26. Dostupné online [cit. 2015-10-29]. 
  2. Los títulos de Peñalosa [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  3. Esposas Paralelas [online]. Semana.com, 1998-03-16 [cit. 2015-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-13. 
  4. a b DESCERTIFICACION 98 [online]. Semana.com [cit. 2015-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-01. 
  5. [cit. 2007-10-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Peñalosa, candidato único del Partido Verde a la Alcaldía de Bogotá. www.semana.com. Bogotá, Colombia: semana.com, February 1, 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-23. (Spanish) 
  7. Bogotá elects former guerrilla as mayor. the Guardian. Dostupné online [cit. 2015-10-08]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]