Eliphas Lévi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eliphas Lévi

Eliphas Lévi vlastním jménem Alphonse Louis Constant (8. února 181031. května 1875) byl francouzský okultista, autor knih na stejné téma.

Eliphas byl synem obuvníka z Paříže. Začal studovat na římskokatolického kněze, avšak díky tomu, že se zamiloval, tak nedostudoval. Roku 1854 Lévi navštívil Anglii, kde se seznámil s Edwardem Bulwer-Lyttonem, který se zabýval Rosekruciánským řádem a který měl na Léviho později vliv. Asi nejznámější prací, kterou Eliphas Lévi napsal, je Dogme et Rituel de la Haute Magie, která se zabývá výkladem podstaty rituální magie a vysvětlením magického dogmatu. Poprvé se zde také objevilo známé zobrazení Bafometa, bytostí s lidským tělem a hlavou kozla. Satanisté obecně považují Léviho Bafometa za zpodobnění ďábla, ale Lévi zamýšlel Bafometa zpodobnit spíše jako starodávného pohanského boha plodnosti. Britský okultista Aleister Crowley, který se narodil ve stejný rok kdy Levi zemřel, se považoval za jeho inkarnaci.

"Eliphas Lévi," pseudonym, pod kterým publikoval své knihy, vznikl převedením rodného jména "Alphonse Louis" do hebrejštiny.

Mládí Alphonse Louise Constanta[editovat | editovat zdroj]

Abbé Constant se narodil jako syn chudého ševce v Paříži. Navštěvoval katolickou školu pro chudé děti, které vykazovaly velké nadání pro náboženství. V 15-ti se začal zaučovat za kněze nastoupením na seminář sv. Nicolase du Chardonneta, kde se kromě jiného naučil i hebrejský jazyk. Mistr tohoto semináře, Abbé Frère-Colonna, učil mladého Louise, že lidstvo spadlo z lůna Božího do dědičného hříchu, a jedině přes slzy a duchovní cesty se může navrátit zpět k bohu. Také učil chlapce, že historie byla rozdělena do čtyř velkých epoch: první u Adama, druhá začala Abrahamem, třetí pokračovala Ježíšem, a čtvrtá měla začít s příchodem ducha svatého. Frère-Colonna byl sesazen pro své názory, zatímco L. Constant ještě navštěvoval seminář. Constant vždy zůstal věrný zásadám katolicismu, ale nikdy neodpustil církevním úřadům sesazení svého milovaného učitele.

Cesta E. Léviho[editovat | editovat zdroj]

V roce 1853 zavítal Lévi do Anglie, kde se setkal s romanopiscem Edwardem Bulwer-Lyttonem, který měl zájem o rosekruciánství jako literární téma a byl prezidentem menšího rosekruciánského spolku. Leviho první pojednání o magii se objevilo v roce 1854 pod názvem Dogme et de la Haute Rituel Magie a bylo přeloženo do angličtiny Arthurem Edwardem Waitem jako transcendentální magie, její nauka a rituál. V roce 1861 vydal pokračování, La Clef des Grands Mystères (Klíče k Velkým tajemstvím). Další magické práce Leviho jsou Fables et Symboles (Příběhy a Symboly, 1862) a La Science des Esprits (Věda Duchů, 1865). V roce 1868 napsal Le Grand Arcane, ou l'occultisme Dévoilé(Velká arkána, aneb odhalený Okultismus), to však bylo vydáno po jeho smrti v roce 1898.

Leviho verze magie získala velký úspěch, zejména po jeho smrti. Tento spiritualismus byl populární na obou stranách Atlantiku od roku 1850 a přispěl k Leviho úspěchu. Jeho magické učení bylo osvobozeno od fanatismu, i když horko těžko, ale žádné z jeho děl nebylo na prodej, a ani nepředstíral členství v nějaké starodávné nebo fiktivní tajné společnosti. Začlenil tarotové karty do svého magického systému, a takto se přičinil o to, že se tarot stal důležitou součástí výbavy západních okultistů. Měl hluboký vliv na magii hermetického řádu Zlatý Úsvit (Golden Dawn) a později také na učení ex-člena řádu Aleistera Crowleyho. Byl také první, kdo poznamenal, že pentagram či pěticípá hvězda s jedním cípem vrcholu dolů a s dvěma nahoře představuje zlo, zatímco pentagram s jedním bodem nahoru a s dvěma dolů představuje dobro.

Lévimu se připisuje oživení magie po celém světě ve 20. století a hlavně jejího základu v teoretické rovině.

Teorie magie[editovat | editovat zdroj]

Lévi zaznamenal tři základní principy magie:

  1. Materiální svět je pouze malou částí celkové reality, která zahrnuje mnoho jiných rovin a stavů vědomí. Úplné poznání a síla mohou být dosaženy pouze uvědoměním si těchto dalších aspektů reality. Jedním z nejdůležitějších je "astrální světlo", kosmické fluidum, které může být silou vůle přetvořeno do fyzické formy.
  2. Lidská vůle je skutečná síla, schopná dosažení absolutně čehokoliv, od obyčejného až po zázračné.
  3. Lidské tělo je mikrokosmem, miniaturou makrokosmického světa, a tyto dva jsou navzájem propojeny. Změny na jedné úrovni mohou mít účinek na druhou úroveň.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • Histoire de la magie (1860)
  • La Mystéres de la qabalah (Ms. 1861, publ. 1920)
  • Legendes et symboles (1862)
  • La Science des esprits (1865)
  • Paradoxes of the Highest Science (1883)
  • Livre des splendeurs (1894)
  • Clés majeurs et clavicules de Salomon (1895)
  • Le Livre des sages (1912)
  • The Magical Ritual of the Sanctum Regnum (1970)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eliphas Lévi na slovenské Wikipedii.