Elim Chan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elim Chan
Základní informace
Narození18. listopadu 1986 (37 let)
Hongkong
Žánryklasická hudba
Povolánídirigentka
Webwww.elimchan.nl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elim Chan (čínsky: 陳以琳; * 18. listopadu 1986 Hongkong) je dirigentka a od koncertní sezóny 2019–2020 šéfdirigentka Antverpského symfonického orchestru a od sezóny 2018–2019 hlavní hostující dirigentkou v Královském skotském národním orchestru.[1][2]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Elim Chan zpívala v Hongkongu v dětském sboru a v šesti letech začala hrát na klavír. Bakalářský titul získala ze Smith College v Massachusetts. Následně studovala na University of Michigan, kde byla hudební ředitelkou Symfonického orchestru kampusu University of Michigan a orchestru Michigan Pops Orchestra. Zde absolvovala dirigentský program a v roce 2014 získala magisterský a doktorský titul.[3][4][5] V roce 2013 získala stipendium Bruno Waltera a v roce 2015 navštěvovala mistrovské kurzy vedené Bernardem Haitinkem v Lucernu.[6][7]

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2014 ve věku 28 let Chan vyhrála dirigentskou soutěž Donatelly Flick. V návaznosti na vítězství v této soutěži byla jmenována asistentkou dirigenta v Londýnském symfonickém orchestru pro koncertní sezónu 2015–2016. V sezóně 2016–2017 se zapojila do stipendijního programu Dudamel Fellowship u Losangelské filharmonie.[4][8]

V roce 2018–2019 se Elim Chan stala stálou hostující dirigentkou v Královském skotském národním orchestru, kde nahradila Thomase Søndergårda.[8][9]

Od sezóny 2019–2020 je Elim Chan šéfdirigentkou Antverpského symfonického orchestru, který má stálé sídlo v Sále královny Alžběty (Koningin Elisabethzaal) v Antverpách. Chan je dnes nejmladším šéfdirigentem v historii Antverpského symfonického orchestru, kde před ní působili mimo jiné Edo de Waart a Jaap van Zweden.[1]

Kromě toho Elim Chan vystupovala jako hostující dirigentka v orchestru Mariinského divadla, Hongkongském filharmonickém orchestru, Londýnském symfonickém orchestru, Koninklijk Concertgebouworkest[10], Lucemburském filharmonickém orchestru, orchestru Philharmonia, Královském liverpoolském filharmonickém orchestru, Symfonickém orchestru frankfurtského rozhlasu, Národním orchestru v Lyonu, Rotterdamském filharmonickém orchestru, Houstonské symfonii a Hudební akademii západu.[11][12][13]

V roce 2012 v rámci projektu NAC Summer Music Institute dirigovala Orchestr národního centra umění a Orchestre de la Francophonie v Ottawě, kde spolupracovala s Pinchasem Zukermanem. Zúčastnila se Hudebního festivalu Olympus v Petrohradě a workshopů s Festivalovým orchestrem Cabrillo a Baltimorským symfonickým orchestrem (s Marin Alsop, Gerardem Schwarzem a Gustavem Meierem).[13][14]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Elim Chan je zasnoubena s nizozemským perkusionistou Dominique Vleeshouwersem, který v roce 2020 získal Nizozemskou hudební cenu (Nederlandse Muziekprijs).[15][16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elim Chan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b NWS, VRT. Elim Chan start bij Antwerp Symphony Orchestra, waarom zijn vrouwelijke dirigenten nog geen vertrouwd beeld?. vrtnws.be [online]. 2019-10-04 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. ↑ Elim Chan appointed as RSNO principal guest conductor. Rhinegold [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ‘Eigenlijk wilde ik bij de FBI werken'. De Tijd [online]. 2018-06-08 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. ↑ a b CHAN, Elim. About Elim. Elim Chan [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. ↑ EELEN, Tom. Een psychologe als chef-dirigent. Site-Artsenkrant-NL [online]. 2019-03-14 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Meet the Maestro: Elim Chan. Rhinegold [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ DERKS, Thea. Cultuurpers [online]. 2020-01-13 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  8. ↑ a b Antwerp Symphony Orchestra stelt Elim Chan aan als chef-dirigent. Klara - Blijf verwonderd [online]. 2018-05-17 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  9. ↑ RELEASE, Press. RSNO | RSNO Principal Guest Conductor appointment [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-25. (anglicky) 
  10. ↑ Afzeggingen plagen Opening Night van Concertgebouworkest. NRC [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  11. ↑ Elim Chan debuts with The Mariinsky Orchestra. HarrisonParrott [online]. 2016-02-12 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Conductor Elim Chan thrilled to be making hometown debut with HK Phil. South China Morning Post [online]. 2015-12-23 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Antwerp Symphony Orchestra. www.antwerpsymphonyorchestra.be [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-18. 
  14. ↑ Elim Chan. LA Phil [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ WAA, Frits van der. Slagwerker Dominique Vleeshouwers is een virtuoos, bewees hij in Utrecht★★★★☆. de Volkskrant [online]. 2020-01-19 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  16. ↑ ANP. Slagwerker ontvangt Nederlandse Muziekprijs. Het Parool [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (nizozemsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elim_Chan&oldid=23628745“