E-mailový klient

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
E-mailový klient KMail

E-mailový klient (též nazývaný poštovní klient či Mail User Agent) je počítačový program, který slouží k přijímání, odesílání a správě elektronické pošty (e-mailů). Poštu nejčastěji ukládá na lokální disk a zprávy a další informace si se serverem poskytovatele emailové schránky vyměňuje pomocí internetových protokolů. K nejběžnějším protokolům pro příjem zpráv patří POP3 a pokročilejší IMAP, pro odesílání pošty SMTP, v podnikové sféře i další, např. Microsoft Exchange.

Program zpravidla umožňuje i spravovat kontakty či filtrovat nevyžádanou poštu. Někteří klienti zvládají též instant messaging nebo práci s diskusními skupinami (například Mozilla Thunderbird).

Mail user agent je přední počítačový program používaný pro řízení e-mailů. Rozsáhlé all-in-one poštovní klienti jako je Mozilla Thunderbird a Microsoft Outlook dnes kombinují operace agentů MSA, MDA, MRA a MUA v jedné aplikaci. I tak jsou jednoduché MUA jako je Mutt někdy uvedené jako poštovní klienti.

Funkce MUA[editovat | editovat zdroj]

Funkce mail user agentu spočívá v připojování k poštovní schránce, do které je e-mail přenesen a uložen v příslušném formátu. MUA typicky poskytuje základnímu uživatelskému rozhraní vykonávat úlohy s poštou. MUA je sám o sobě neschopný posílání a přijímání pošty.

Technická stránka fungování[editovat | editovat zdroj]

Koncept pošty[editovat | editovat zdroj]

V POP3 mail nastavení MRA přijímá poštu od vzdáleného mailserveru. MDA předává poštu do lokální poštovní schránky. Nakonec se MUA připojí k lokální poštovní schránce a přečte poštu. MSA pošle zprávu vedlejšímu MTA. MTA je pak vyzván k připojení na vzdálený MTA k poslání pošty. Jsou tu i poznámky, že některé z těchto komponent by mohly být zabudovány v jedné aplikaci. Například většina MUA působí jako MSA pro odevzdání zpráv uživatelskému ISP SMTP serveru.

V IMAP mail nastavení je MDA nepodstatný, jelikož pošta zůstává na mailserveru a je odtud přímo čtena.

Protokoly a standardy[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli populární protokoly pro příjem pošty obsahují POP3 a IMAP4, posílání pošty je obvykle prováděno použitím SMTP protokolu. Jiný důležitý standard podporován většinou poštovních klientů je MIME, který se používá pro posílání zpráv s přílohou. Přílohy jsou soubory, které nejsou částí dané zprávy ale jsou se zprávou posílány. Většina poštovním klientů přidává do záhlaví e-mailu položku X–Mailer k identifikaci softwaru použitého k poslání zprávy. Dle RFC 2076 je X-Mailer běžné ale nestandardní záhlaví.

Čísla portů[editovat | editovat zdroj]

Poštovní servery a klienti používají podle konvence TCP následující čísla portů. Zatímco příjem elektronické pošty probíhá při šifrovaném spojení z jiného portu, je odchozí elektronická pošta typicky posílána šifrovaně přes stejný port 25, avšak pomocí příkazu STARTTLS.

Protokol Použití Prostý text nebo
šifrované relace
Pouze
prostý text
Pouze
šifrované relace
POP3 příchozí zpráva 110 995
IMAP4 příchozí zpráva 143 993
SMTP odchozí zpráva 25 465
MSA odchozí zpráva 587
HTTP webmail 80 443

Šifrování[editovat | editovat zdroj]

Bez šifrování, podobně jako u pohlednice, je e-mailová aktivita viditelná a může být odposlouchána. Šifrování e-mailů umožňuje ochranu soukromí pomocí šifrování relace(session), těla zprávy, nebo obojího. Bez toho může kdokoli s přístupem k síti se správnými nástroji sledovat e-maily a získat přihlašovací hesla.

Šifrování relací[editovat | editovat zdroj]

Všechny příslušné e-mailové protokoly mají možnost šifrovat celou relaci, aby se zabránilo odposlechnutí uživatelského jména a hesla. Jsou doporučeny mobilním uživatelům a kdykoli poskytovatel internetu není důvěryhodný. Při odesílání pošty, mohou uživatelé pouze mít kontrolu nad šifrováním na prvním zařízení na cestě od klienta k jeho odchozímu poštovnímu serveru. Dále po cestě už mohou být přenášeny zprávy s nebo bez šifrování, v závislosti pouze na obecné konfiguraci odesílacího a přijímacího serveru.

Šifrované relace doručují zprávy v původním formátu, tj. prostý text, nebo zašifrované tělo, na uživatelskou schránku a na cílový server. Tento server provozuje poskytovatel e-mailových služeb, může být někdo jiný než poskytovatel připojení k internetu.

Šifrování těla zprávy[editovat | editovat zdroj]

Existují dva modely pro správu šifrovacích klíčů. S/MIME používá model založený na důvěryhodné certifikační autoritě (CA), která podepisuje uživatelské veřejné klíče. OpenPGP používá poněkud flexibilnější, síť důvěry, která umožňuje uživatelům podepisovat jeden druhému veřejné klíče. OpenPGP je také více flexibilní v podobě zpráv, a to v tom, že stále podporuje šifrování prostých zpráv a způsob podepisování, které bylo před standardizací MIME.

V obou případech je pouze tělo zprávy zašifrováno. Hlavičky, včetně autora, příjemců a předmětu zůstávají ve formátu prostého textu.

Webmail[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Webmail.

Kromě poštovních klientů a malých MUA ve spolupráci s lokálními MDA/ MTA/ MRA jsou zde také webové poštovní programy nazývané webmail. Webmail má několik výhod, které obsahují schopnost posílat a přijímat zprávy odkudkoliv užitím jednoduché aplikace: internetového prohlížeče. To eliminuje potřebu nastavení MTA/ MRA/ MDA/ MUA řetězce. Významnými příklady poštovních služeb, které také poskytují uživatelům webmailové rozhraní, jsou Hotmail, Gmail a Yahoo, z českých pak např. Seznam.cz či Centrum.cz.

Hlavní nevýhodou webmailu je, že provozující společnost udržuje kontrolu nad elektronickou poštou uživatelů, jelikož ji ukládá na svých serverech. Uživatelé tak "nevlastní" své zprávy, ale pouze k nim mají přístup. Pokud uživatel ztratí své autorizační údaje nebo mu je jeho emailový účet odcizen, už se ke svým uloženým zprávám nedostane. Použitelnost webmailu je také závislá na rychlosti a kvalitě připojení k internetu, což způsobovalo problémy lidem s vytáčeným připojením k internetu. Dnešní rychlosti internetového připojení jsou však mnohem vyšší a tento problém tak odpadá. Největší výhodou webmailu je, že ke své elektronické poště může uživatel přistupovat odkudkoliv, kde je připojení k internetu k dispozici. Není potřeba mít u sebe svůj počítač s nainstalovaným poštovním klientem. Poskytovatelé webmailu obvykle veškerou poštu uživatelů zálohují a navíc poskytují vysoce spolehlivý servis, včetně antispamových filtrů. Důležitá je též dobrá ochrana osobních údajů uživatelů webmailu. Webmaily podporují přijímání pošty pomocí protokolů POP3 a IMAP4, k odesílání pošty pak většinou slouží SMTP. Důležitým podporovaným standardem je MIME, který např. umožňuje odesílané zprávy digitálně podepsat nebo k nim přiložit přílohu.

Příklady e-mailových klientů[editovat | editovat zdroj]

Svobodné
Proprietární

Související články[editovat | editovat zdroj]