Drinské mučednice
| Blahoslavené Drinské mučednice | |
|---|---|
 Obrázek | |
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Datum úmrtí | 23. prosince 1941 |
| Místo úmrtí | Goražde |
| Příčina úmrtí | vražda (mučednická smrt) |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání | řeholní sestry |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 24. září 2011 Sarajevo beatifikoval Benedikt XVI. |
| Svátek | 15. prosince |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Titul svaté | mučednice mučednice |
| Atributy | řeholní oděv |
| Místo úcty | Goražde |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mučednice drinské († břeh Driny u Goražde, 15. prosince 1941), panny a mučednice, blahoslavené katolické církve, řeholnice kongregace Dcer Božské Lásky, byly oběťmi teroru za druhé světové války na Balkáně, které zavraždili četnici.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Řeholnice Dcer Božské Lásky přišly do Sarajeva na pozvání arcibiskupa dr. Josipa Stadlera roku 1882. Vyslala je zakladatelka řádu Františka Lechnerová. V místě Pale založily klášter nazývaný „Marijin dom” roku 1911. Zde provozovaly základní školu a pomáhaly místním bez ohledu na víru a národnost.
Roku 1941 se v klášteře nacházejí:
- představená Jula Ivanišević, Chorvatka, narozena 1893,
- řeholní sestra Berchmana Leidenix, Rakušanka, narozena 1865,
- řeholní sestra Krizina Bojanc, Slovinka, narozena 1885,
- řeholní sestra Antonija Fabjan, Slovinka, narozena 1907,
- řeholní sestra Bernadeta Banja, Chorvatka maďarského původu, narozena 1912.
Řeholní sestry ošetřovaly nemocné, pro děti z dětského domova pekly chléb a pomáhaly sirotkům z Rumunska. Dne 11. prosince 1941 četnici obklíčili „Marijin dom” a všechny řeholnice odvedli na práci.
Sestra Berchmana, zmožena nemocí i starostí o sirotky zůstala při cestě v obci Sjetlina[1] a později byla zavražděna 23. prosince 1941. Zbylé čtyři řeholnice byly odvedeny do Goražde, kam dorazily 15. prosince 1941. Ve zdejších kasárnách byly mučeny. Aby se řeholnice zachránily před opilými vojáky, kteří je v noci chtěli znásilnit, vyskočily z okna, čímž utrpěly těžká zranění. Četnici je zabili a těla vhodili do řeky Driny.[1] Téhož dne bylo zde zabito a do řeky vhozeno dalších 8 000 lidí. Prvním, kdo o zločinech vydal svědectví, byl slovinský kněz Franc Ksaver Meško. Od roku 2005 se vždy 26. ledna slaví Dan sjećanja u Goraždu (Den památky na Goražde) na paměť 1400 obětí četniků.
Beatifikace[editovat | editovat zdroj]
Svědectví k blahoslavení se začala shromažďovat roku 1999 a dokončena byla 14. prosince 2002 na Vrhbosanském arcibiskupství v Sarajevu. Při závěrečném jednání byly přítomny i četné sestry řádu Dcer Božské Lásky i se svými představenými.
Roku 2011 papež Benedikt XVI. dal podnět k beatifikaci těchto pěti řeholnic. Dne 14. ledna 2011 podepsal dekret o mučednictví drinských mučednic. (Tentýž den podepsal také blahořečení svého předchůdce, dnes již svatého Jana Pavla II.) Při vyhlášení v Římě dne května 2011 se účastnily asi dva miliony poutníků.
Beatifikace v Sarajevu[editovat | editovat zdroj]
24. září 2011 v 11 hodin byla vyhlášena beatifikace v Sarajevu na Olympijském stadionu. Přednesl ji papežský vyslanec a předseda kongregace pro svatořečení kardinál Angelo Amato. Bylo přítomno dvacet tisíc poutníků z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a dalších zemí včetně Brazílie a množství duchovních z Bosny a Hercegoviny (vrhbosanský arcibiskup kardinál Vinko Puljić, záhřebský arcibiskup kardinál Josip Bozanić, apoštolský nuncius v Bosně a Hercegovině arcibiskup Alessandro D'Errico, apoštolský nuncius v Chorvatsku arcibiskup Mario Roberto Cassari, apoštolský nuncius z Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátů a Jemenu, jakož i apoštolský delegát na Arabském poloostrově arcibiskup Petar Rajič, 29 biskupů z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Černé Hory, Makedonie, Slovinska, Maďarska a Albánie a tři sta kněží. Vystoupil sbor dvanácti set zpěváků z mnoha farností včetně zahraniční účasti.[2]
Místo tragédie posvětil vrhbosanský arcibiskup kardinál Vinko Puljić.[3]
Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Don Anto Baković natočil dokumentární film Drinské mučednice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Franc Ksaver Meško: Izbrano delo I-VI Mohorjeva družba v Celju (1954-1960) (slovinsky)
- Anto Baković: Drinske mučenice, Vlastita svjedočanstva, Svjedočanstva očividaca, Dokumenti, Anto Baković, Sarajevo 1990 (bosensky)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drinske mučenice na chorvatské Wikipedii.
- ↑ a b KTA don Josip Tadić: Molba za potporu izgradnje crkve Drinskih mučenica u Goraždu, 29. 2. 2020 (chorvatsky)
- ↑ Glas koncila o beatifikaciji (chorvatsky)
- ↑ Zaboravljeni. Hrvati u istočnoj Bosni, 19. 9. 2008 (chorvatsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drinské mučednice na Wikimedia Commons - Archivní stránka Dcer Boží lásky (chorvatsky)
- Mađarska časna sestra među Drinskim mučenicama[nedostupný zdroj] (chorvatsky)
- [1] Archivováno 9. 2. 2011 na Wayback Machine.
- [2]
- [3] Archivováno 26. 8. 2011 na Wayback Machine. (anglicky)
- [4] Archivováno 9. 11. 2011 na Wayback Machine. Popis beatifikace (chorvatsky)
- [5] Papa potpisao dekret o mučeništvu Drinskih mučenica na slovenskom (slovinsky)
- Slovinské stránky o Drinských mučednicích Archivováno 11. 9. 2011 na Wayback Machine.
- Vijesti iz BiH - Drinske mučenice uskoro blažene * Papa potpisao dekret o mučeništvu (chorvatsky)
- Tko su Drinske mučenice? Archivováno 26. 5. 2013 na Wayback Machine.(chorvatsky)
- Maďarský článek o mučednicích Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
