Doreen Spooner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doreen Spooner
Narození30. ledna 1928
Úmrtí21. dubna 2019 (ve věku 91 let)
Povolánífotografka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Doreen Spooner (30. ledna 1928 – 21. dubna 2019[1]) byla anglická fotografka a první žena, která pracovala jako fotografka zaměstnaná v redakci novin na Fleet Street během své čtyřicetileté kariéry, většinou pro bulvární obrazový deník Daily Mirror.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Spooner se narodila v severním Londýně v roce 1928. V kariéře fotografky ji podporoval její otec Len, obrazový editor v Daily Herald. Když jí bylo osm let, koupil jí pětidolarový fotoaparát Woolworth. Po fotografickém kurzu na Bolt Court School of Photography začala Spooner pracovat krátce pro agenturu Keystone Picture Agency. V roce 1949 nastoupila do Daily Mirror, kde ji zaměstnal obrazový editor Simon Clyne v době, kdy téměř každá žena zaměstnaná britskými novinami byla písařka nebo „tea lady“.[2][3][4]

Daily Mirror[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 vyhrála ocenění British News Picture of The Year (Britská novinářská fotografie roku) s portrétem irského dramatika George Bernarda Shawa u jeho zahradní brány.[5] Fotografovala mladou princeznu Alžbetu, jejíž portrét byl hojně využíván v mezinárodním tisku i v britských kinech během národní hymny. Také fotografovala hraběte a vévodu Windsorského během kampaně na jeho knihu Příběh krále.

Amerika[editovat | editovat zdroj]

I přes tyto rychlé úspěchy opustila deník Mirror ve chvíli, kdy se naskytla příležitost odjet na turné po Americe jako freelancer s agenturou Keystone. Tam fotografovala Alberta Einsteina, samotářskou společnost Amišů a mnoho studií amerického života na malých městech během počátku padesátých let. Poté pracovala v Paříži pro Keystone a také pro v té době novou a později ikonickou agenturu Magnum Photos, kde poznala Henriho Cartiera-Bressona a Roberta Capu, kteří pracovali s jejím otcem v Londýně a Spoonerovou inspirovali. V Paříži se také potkala s Pierreem Vandeputte-Manevym (později jedním z fotografů skupiny Beatles)[6] a v roce 1952 se vzali.[5] Spolu měli tři děti a na konci padesátých let se odstěhovali zpátky do Londýna. I když kvůli výchově dětí byla ve fotografickém důchodu, těžké osobní okolnosti donutily Spoonerovou oživit její profesionální kariéru a v roce 1963 se vrátila k Mirror. Tam zůstala až do svého odchodu do důchodu v roce 1988.

Swingující Londýn[editovat | editovat zdroj]

První titulní strana Spoonerové přišla v létě roku 1963, když v temné londýnské hospodě tajně vyfotografovala Christine Keelerovou a Mandy Rice-Daviesovou, dvě notoricky známé showgirls v samém srdci aféry Profumo.[5] V šedesátých a sedmdesátých letech Spooner úzce spolupracovala s Felicity Greenovou, módní editorkou Mirror na propagaci revolučních módních stylů „Swingující Londýn“. Jednalo se o umělecké vyjádření poloviny šedesátých let a fotografování všech ikonických osobností té doby: Mary Quantová, Vidal Sassoon, Barbara Hulanicki z londýnského módního obchodu Biba, nebo topmodelky jako byla například Twiggy, za kterou byla Spooner obzvláště ráda. „Bylo zkrátka nemožné pořídit špatnou fotografii.“ Toto byl rozkvět Daily Mirror, když dosáhl 5 miliónů výtisků, oslavili to v Královské Albertově hale umění a vědy, přičemž kabaretní zábavu jim zajišťovala kapela Beatles.

V sedmdesátých letech začal deník Sun Ruperta Murdocha užírat počty výtisků Mirroru a od listopadu 1970 začal vydávat oblíbenou portrétní fotografii na Straně tři. Dívka „nahoře bez“ byla známá jako Page 3 girl. Mirror se pokoušel tento trend napodobit, ale žádný z jejich fotografů si to neužíval, hlavně proto, že to považovali za profesionálně nezajímavé. Spooner však tvrdila, že fotografování s modelkami jako je Samantha Fox, nejfotografovanější žena osmdesátých let,[7] nebo Linda Lusardi, se nikdy nevyčerpá. Jedna z modelek vtipně poznamenala: „Vůbec nevadí, když dostaneš Doreen. Je to jako svlékat se před vlastní babičkou!“[8] Tento trend ustal v osmdesátých letech.

Spooner také fotografovala temnější novinové příběhy jako například stávka horníků v roce 1984, havárie trajektu Herald of Free Enterprise, ženský mírový tábor v Greenham Common nebo Toxteth Rangers. Také dokumentovala státní královskou návštěvu Číny v roce 1986 a stála přímo vedle prince Philipa, když dělal své slavné „štěrbinové oči“.

Během kariéry v Mirror byl význam díla Spoonerové obrovský a zahrnoval celou řadu fotografií významných osobností – Margaret Thatcherovou, Edwarda Heatha, Leonarda Bernsteina, Tennessee Williamse, Sophii Lorenovou, Yvesa St. Laurenta, Edith Sitwellovou, Freddieho Mercuryho, Spandau Ballet, Dianu Rigg nebo Shirley Basseyovou.

Uznání[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu do důchodu byla Spooner zvolena členkou Královské fotografické společnosti,[5] stala se členkou Národní rady pro školení novinářů v radě fotožurnalistiky,[9] a byla vyhledávaná pro prezentace v oblasti fotografie až do roku 2013 (například na půdě Královské fotografické společnosti přednášela o vizuální žurnalistice).[10][11][12][13]

V únoru 1990 poskytla interview časopisu Journal společnosti Royal Photographic Society.[14] V říjnu 2016 Spooner dokončila svou autobiografii Camera Girl,[15] vydanou nadací Mirror Books. Některé detaily její kariéry jsou také obsaženy v knížce Ladies of the Street spisovatelky Liz Hodgkinsonové, [16] také vystupovala v rádiu BBC během dvou dílů seriálu First Ladies Of The Street (První dámy ulice), vysílaných v prosinci 2018.

Doreen Spooner zemřela 21. dubna 2019 ve svých 91 letech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Doreen Spooner na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LUBIN, Rhian. First female Fleet Street photographer Doreen Spooner dies aged 91. Daily Mirror. 2019-04-21. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ WEAVER, Ray. Mirrorman Simon Clyne dies at 102 [online]. 1999-03-28 [cit. 2010-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. (anglicky) 
  3. ↑ The British journal of photography. [s.l.]: H. Greenwood, 2001. 
  4. ↑ Theaker, Alison. The British Journal of Photography (Archive : 1860–2005)134.6597 (Jan 16, 1987)
  5. ↑ a b c d Vercoe, L. (2017). A woman’s place is …. British Journalism Review, 28(1), 74–76. https://doi.org/10.1177/0956474817697602e
  6. ↑ https://www.bonhams.com/auctions/19800/lot/428/
  7. ↑ FLEMING, Amy. Samantha Fox on fame at 16, stalkers and David Cassidy. The Guardian. 12 December 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BOOT, William. Spoonerisms [online]. 2007-10-12 [cit. 2010-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Post's Steve joins press photography exams team [online]. Northcliffe Media/Newsquest/Trinity Mirror/Johnston Press, 2004-05-20 [cit. 2010-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-07. (anglicky) 
  10. ↑ The British Journal of Photography (Archive : 1860–2005), Nov 19, 1982, Vol.129(6381), str. 1261
  11. ↑ The British Journal of Photography (Archive : 1860–2005), Mar 11, 1983, Vol.130(6397), str. 270
  12. ↑ The British Journal of Photography (Archive : 1860–2005), Mar 25, 1983, Vol.130(6399), str. 324
  13. ↑ The British Journal of Photography (Archive : 1860–2005)131.6450 (Mar 23, 1984): 316.
  14. ↑ 'It's not a bad life' https://archive.rps.org/archive/volume-130/749556?q=spooner Accessed 29 April 2019.
  15. ↑ Spooner, Doreen and Clark, Alan (2016) Camera Girl Hardcover, Mirror Books ISBN 978-1910335475
  16. ↑ HODGKISON, Liz. Ladies of the Street. London: Revel Barker, 2008. Dostupné online. ISBN 0-9558238-5-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doreen_Spooner&oldid=23737892“