Diskuse s wikipedistou:Renesance

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Svenkaj v tématu „Vila Augustina Švagrovského

--Horst (diskuse) 23. 9. 2015, 09:36 (CEST)Odpovědět

Zdravím, článek byl přesunut na Wiehlův dům (Praha) /rozlišovač zde musí být česky. Tak abyste jej nehledal--Horst (diskuse) 25. 9. 2015, 20:43 (CEST)Odpovědět

Díky našel jsem--Renesance (diskuse) 26. 9. 2015, 09:33 (CEST)Odpovědět

Odkazy a opakované reference[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji za vaše příspěvky. Jen bych vás chtěla upozornit, že nemusíte tak často používat vnitřní odkazy, odkazy na běžné pojmy jsou navíc často rozcestníky. Kdy odkazovat a kdy ne se podrobněji dočtete zde. Jednodušeji lze také zapisovat opakované reference, o nich najdete více zde. Hezký den přeje --Ivannah (diskuse) 20. 10. 2015, 16:39 (CEST) Díky za spolupráci a rady a doufám, že Vás články zaujaly. --Renesance (diskuse) 20. 10. 2015, 16:56 (CEST)Odpovědět

Odkazy na rozcestníky[editovat zdroj]

Zdravím, jak už kolegyně zmiňovala, obecné odkazy bývají velmi často rozcestníky, v článku Antonín Wiehl je jich rovných 20 a to je samozřejmě škoda, jelikož na rozcestníky se odkazovat nemá vůbec. Většinu můžu opravit, ale Vám může pomoci /i pro další práci/ jejich barevné zvýraznění pomocí zdejšího nastavení. Stačí kliknout vpravo nahoře na Nastavení>Udělátka a pak zatrhnout Zvýrazňovat odkazy na rozcestníky a uložit.--Horst (diskuse) 21. 10. 2015, 14:24 (CEST) Díky - již se nestane a co říkáte článku o Wiehlovi (a navazujícím k jeho stavbám, jak se postupně rodí) ? Ještě jednou díky a pěkný den--Renesance (diskuse) 21. 10. 2015, 14:54 (CEST)Odpovědět

Antonín Wiehl[editovat zdroj]

Zběžně jsem prohlédl článek Antonín Wiehl na kterém pracujete. Chtělo by to méně vnitřních odkazů (zamodřených slov). Snažíte se zamodřit všechny funkční slova a tím vzniká hodně nesmyslných odkazů viz. věta ...názorového a tvůrčího souznění Wiehla a jeho uměleckých přátel.... proč odkaz na slovo souznění? Pro článek není odkaz významný, navíc klikněte na slovo souznění, odkazuje na mezinárodní festival konaný od roku 1999, což patrně s osobností architekta nesouvisí. Kolega Ivannah vás upozorňoval na tuto skutečnost. Ještě jednou pročtěte si sekci v článku kdy odkazovat a kdy ne obzvlášť sekci kdy neodkazovatǃ Odkaz stačí v článku jednou a vy na malíře Františka Ženíška odkazujete v každé větě. Takže doporučuji výraznou redukci zamodřených slov. Jinak přeji hodně úspěchu při práci na české wikipedii a pokud budete potřebovat poradit, obraťte se na mne či jiného zkušeného člověka z wikipedie.--RomanZázvorka (diskuse) 21. 10. 2015, 22:47 (CEST)Odpovědět

Domy v Praze[editovat zdroj]

Dobrý den, děkujeme Vám za nové články o významných domech v Praze, přesto bych měl připomínku, je nutné do názvu článku vkládat i číslo popisné viz. Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé. Nestačilo by Dům Karolíny Světlé? Jeden článek jsem již přejmenoval a to Dům Bohuslava Schnircha Mikovcova čp. 548/5 na Dům Bohuslava Schnircha. Pokud se podíváte do kategorie Domy v Praze, tak žádné domy s číslem popisným na wikipedii nemáme, tedy kromě článků vámi založených. Ostatní články můžete přejmenovat, pokud si netroufáte můžu to udělat já či jiný zkušený kolega. Dále bych Vás chtěl poprosit o větší kontrolu odkazů na jiné články wikipedie na což Vás upozorňoval kolega Horst (viz. výše). Obecné odkazy bývají velmi často rozcestníky. Zkuste rozkliknout tento Váš odkaz Staré Město - vidíte kam tento odkaz míří? Váš odkaz by měl vypadat takto [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] výsledek pak vypadá takto klikněte na odkaz uvidíte - Staré Město. Některé odkazy jsem upravil. Děkuji za pochopení. --RomanZázvorka (diskuse) 21. 10. 2015, 22:04 (CEST)Odpovědět

Díky za připomínky (stran vnitřních odkazů důvodné). Pokud však jde o domy, je zde určitý problém týkající se názvu. V kategorii Domy v Praze jsou většinou domy s historickým vžitým názvem zpravidla podle domovního znamení ve středověku (U Vejvodů, U Zelené žáby apod.), nebo plně vžité místní názvy (Profesní dům apod.).Pokud se týká záměru vytvořit k článku o Wiehlovi články týkající se jeho staveb - jmenovitě nájemních či domů ve své době označovaných jako rodinné domy, je zde problém. U jeho staveb označení názvem najdeme pouze u Wiehlova domu v Praze, kde je tak nazván i na fasádě a toto označení se běžně užívá například ve vztahu k nakladatelství Academia. Ve Slaném označují jako Wiehlův dům dům, který stavěl pro svého bratra (byť ten v něm skutečně bydlel jen krátce) a důvodem je, že v menším městě bylo vnímáno jako významné, že zde projektuje slavný architekt. U ostatních domů v Praze (tedy 1O, z toho 2 zbourané) je situace jiná. Označení nejsou vžitá a citace vychází z první studie o Wiehlovi (Wirth, Antonín Wiehl..). Wirth zde v přehledu návrhů staveb (str. 21 - 27) uvádí u většiny domů jméno investora. Vzhledem k dalšímu vývoji se u domů označení investorem nevžilo (např. právě Schnirch zemřel velice mladý). Podobné je to u domů v ulici Karolíny Světlé, kde stavba probíhala v ulici, která se tehdy jmenovala Poštovská a oba domy (or. č. 317/15 a 1035/17) nikdy svůj název nezískaly a Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé Wiehl stavěl ve vlastní režii a nikoli zákazníka. Dům čp. 317 označuje názvem U Vratislavů, ale tento název také není ani na domě, ani vžitý. Zde tedy bude nuté označit článek ulicí a číslem, protože domy jsou dva a sousedí spolu. Zcela analogicky je tomu u obou domů v Divadelní ulici, kde Wirth označuje stavebníky (Al. Oliva) a Linkova taneční škola, ale též zde nelze tvrdit, že byl označení jménem investora bylo tak jedinečné a vžité, že postačí. Totéž je u domu Na Poříčí, u domu J.V. Nováka na Florenci (zbořen) a domu v Sadově ulici (zbořen). Výjimku - snad - tvoří jedině domy ve Skořepce (U Bechyňů) a fara v Biskupské ulici (Označení Fara Biskupská ulice). Takže to je výchozí popis pro metodiku pojmenování (nelze se nechat mýlit vyhledvači, protože různé servery načítají názvy zpravidla z Wikipedie a méně či více odborných webů, kde jsou opět informace lavinovitě přebírány. Nejoptimálnějším by asi skutečně bylo označení ulicí a čp. a or. č. (například právě Wirth uvádí u domů v Karolíny Světlé orienta ní čísla opačně (or. č. 317/17 a 1035/15) a není zřejmé, zde jde o omyl či tiskařský šotek, i když v době zavádění orientačních čísel oba domy již stály. Označení odpovídá tabulkám na budovách. Na podobný problémy jsme narazili u číslování Wiehlových staveb u brány Výstaviště (https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:V%C3%BDstavn%C3%AD_kancel%C3%A1%C5%99_Jubilejn%C3%AD_zemsk%C3%A9_v%C3%BDstavy_1891). Díky za názor a za zájem a podporu.--Renesance (diskuse) 22. 10. 2015, 09:51 (CEST)Odpovědět
Jo tomu rozumím. Vaše články jsem nezkoumal, ale domy, které nemají jméno mohou mít na wikipedii problém a to, že nebudou splňovat podmínky významnosti pro wikipedii, jsou opravdu tak významné? Jen zběžně jsem se podíval na vámi vkládané odkazy, většinou jsou orientovány na osobnost architekta Antonína Wiehla či na pražské domy a architekturu všeobecně (samozřejmě všechnu literaturu dostupnou nemám a proto nemohu posoudit). Na české wikipedii by článek měl mít minimálně dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje zdůrazňuji netriviální, odkaz by měl popisovat přímo konkrétní objekt, to znamená, že odkaz by měl dům popisovat podrobně, aby se mohli informace vámi vkládané ověřit. V této podobě může Vaše články kdokoliv napadnout jako nevýznamné (i když dle mého názoru jsou významné), jinak články máte poměrně až na nějaké drobné chyby dobře vypracované. Možná se snažíte vytvořit k článku architekta i jím postavené domy a tím vytvořit kvalitní článek o osobnosti architekta ... k tomu Vám přeji hodně úspěchů.--RomanZázvorka (diskuse) 22. 10. 2015, 12:48 (CEST)Odpovědět

Naprosto přesně jste vystihl záměr jde o záměr vytvořit k článku architekta i články o jím postavené domy a tím vytvořit kvalitní článek o osobnosti architekta. Wiehl je v relevantní literatuře všeobecně uznáván jako vůdčí představitel "obnovené české renesance" - zcela specifickému stylu neorenesance v Čechách. 1/ Pokud se týká zdrojů - k osobnosti AW je netriviálních věrohodných zdrojů podstatně více než 2 jako podmínka české wikipedie a jsou uváděny v referencích i v literatuře v článku o AW a jeho objektech, část je dostupná on-line, část nikoli. Významnost je dána kromě jeho díla - spoluprací na domech s nejvýznamnějšími malíři a sochaři generace Národního divadla - J.V.Myslbek, M.Aleš, Fr. Ženíšek. 2/ Pokud se týká významnosti domů bez vlastního názvu, jen s čp. nebo or. č. - V článcích je opět s odkazem na větší počet zdrojů popisováno, jak význam Wiehla, tak kooperujících malířů a sochařů, kteří jsou autory návrhu výzdoby. Většinou je to tak, že na každém domě (a zde právě s ohledem na možnou polemiku o nevýznamnosti zdůrazňuji i na "pouhém" 3 patrovém činžáku) autorsky spolupracovali 2 - 4 renomovaní a uznávání malíři a sochaři nebo architekti. Zároveň však jsou domy uváděny proto, že všechny jsou jedinečné pro vývoj české neorenesanční architektury. - jde o jedny z prvních domů, na kterých byla ve výzdobě použita sgrafita, která se šíří díky Schulzově rekonstrukci Schwarzenberského paláce, ale následně díky Wiehlovu studiu v terénu (k tomu je velký počet dobových časopiseckých ohlasů, a to jak odborných, tak populárně naučných, - na domě čp. 1035 byla poprvé u nás v 19. století použita (podle uvedeného paláce) lunetová římsa, což bylo přímo šokující, - Wiehl na všech domech používal sgrafita a malby, které přinesly oživení do fádních a nenápaditých ulic, S odkazem na validní zdroje právě k "revolučnímu použití sgrafit a témat" cituji J. V. Myslbeka z jeho pozdějších dopisu Wiehlovi:... O to tebe prosí jeden z těch, který v ulici Poštovské pomáhal jednoho z těch 17 čuráčků škrábati" Což je nejen na oživení, ale též na doložení významu, který sgrafitům přikládal bezesporu největší český sochař přelomu 19. a 20. století. Takže půjde bez ohledu na název článku (ono asi půjde použít ten citovaný název podle jména investora a pak to podepřít buď existujícím nebo ad hoc vytvořeným článkem o investorovi (s ohledem na prestiž a cenu archikta a výtvarníků to budou vždy významné a situované osobnosti. O významnosti svědčí i zápis všech (myslím s jednou výjimkou) v seznamu kulturních památek.

Z toho mj. plyne, že v článku o Wiehlovi lze doplnit pasáž o literatuře a u domů lehce posílit jejich význam.

U domů text hesla vychází z citovaného Wirtha, u některých z on-line dostuné magisterské práce o výzdobě měšťanských domů, a z řady monografií a encyklopedií architektury včetně odborných serverů. Podstatné jsou i publikované studie a časopisecké články v odborném tisku.

Protože Wiehl byl také památkář (velice erudovaný), kromě domů je vytvořen článek - Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, kde se angažoval. díky za zájem a pěkný den--Renesance (diskuse) 22. 10. 2015, 14:58 (CEST)Odpovědět

Číslo popisné[editovat zdroj]

Rád bych ještě připomněl, že domy v Praze mají čísla popisná a orientační. Proto nepokládám název článku „Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici“ za správný, neboť 1032 je skutečně číslo popisné, ale 14 je již číslo orientační. Ve shodě s kolegy bych doporučoval objekty označovat například pouze „Olivův dům“, popřípadě „Olivův dům (Praha)“. --Jan Polák (diskuse) 23. 10. 2015, 11:00 (CEST) Díky za názor, jako Pražák to samozřejmě vím a běžně se tradičně užívá označení domu čp/č.or. (or.č).. Stran těch domů jsem vedl diskusi, že některé názvy nejsou zcela vžité. Pouze první studie o Wiehlovi od Wirtha uvádí jména stavebníků (právě např. Olivův dům). Zůstává ale stejně problém, jak značit domy, které takový název nemají a jsou přitom z hlediska dějin architektury významné ? Vycházím z toho, že názvy jsou buď ze středověké tradice (U zelené žáby), podle vlastníka (Schwarzenberský palác), podle stavebníka nebo uživatele (Bílkova vila), nebo v moderní době, kde byl stanoven název oficiální (U Nováků, u černé Matky Boží, Myslbek). Přesto existují budovy, které z hlediska dějin architektury význam mají a zároveň název nemají. Ještě markantější je to u významu ve vztahu k historické události. Pokud jde o budovy popisované z důvodu dějin architektury, je to dle mého názoru z hlediska ecyklopedického a Wikipedie důležité, protože jistě nelze dovozovat, že dům bez názvu je domem bez významu a naopak zavádění neoficiálních nebo nevžitých názvů by také nebylo dobré. Vedle tohho to má velký informační a didaktický význam, protože - jak si ověřujeme - zvyšuje to zájem u pedagogů, studentů a zájemců o architekturu (teď například dům Karolíny Světlé čp. 1032 a smozřejmě z hlediska dalích editací mohou být zajímavé i historické souvislosti (jako příklad uvedu domy spojené s aktéry atentátu na Heydricha). Pokud jde o mnou z Wirtha citované názvy podle původních vlastníků, je to samozřejmě výzva pro dohledání původu - Olivův dům je pravděpodobně Alois Oliva, takže půjde propojit na jiné články. Prosím tedy o radu jak u domů bez názvu a s významem - Dům čp. 1682 v Havlíčkově ulici nebo Dům čp. 1682 v Havlíčkově ulici (15) nebo Dům 1682/15 v Havlíčkově ulici. Díky za zájem a rady a názory --Renesance (diskuse) 23. 10. 2015, 12:36 (CEST)Odpovědět

Popisování obrázků uvedením autora[editovat zdroj]

Pokud na Wikipedii uveřejňujete nějaký obrázek, nepíšeme k němu jméno fotografa. Vizte tedy mou úpravu v článku „Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici“. --Jan Polák (diskuse) 23. 10. 2015, 11:00 (CEST) O.K. Díky --Renesance (diskuse) 23. 10. 2015, 12:41 (CEST)Odpovědět

Dobrý článek[editovat zdroj]

Dobrý den, vidím, že na článku Antonín Wiehl intenzivně pracujete... Chci vás upozornit na Dobré články, mezi které by podle mě ve finále mohl patřit. Máte-li zájem ho k této metě dotáhnout, tak až jej ze svého pohledu dokončíte, zapište jej mezi Články k recenzi. Zdravím, --Ivannah (diskuse) 23. 10. 2015, 16:57 (CEST) Díky to snad ještě má čas, odstranil jsem rozcestníky, sladil většinu odkazů na opakující se zdroje a jsou dopracovány ještě dva články k jeho zásadním stavbám Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici a Fara u sv. Petra v Praze pěkný večer--Renesance (diskuse) 1. 11. 2015, 16:07 (CET)Odpovědět

Poděkování[editovat zdroj]

Děkuji za výborně zpracovaný článek Fara u sv. Petra v Praze, tak by to mělo vypadat! :) Ať se daří a hezkou neděli, --Vojtěch Dostál (diskuse) 1. 11. 2015, 15:54 (CET) Díky za poděkování, zpracovávám to návazně na velký článek o Antonínu Wiehlovi, kde jsou vnitřní odkazy na články k jeho stavbám, jsou již téměř všechny jeho činžovní domy samozřejmě včetně jeho vlastního Wiehlův dům, Dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé, Wiehlův dům atd. a veřejné stavby např. Staroměstská vodárna, Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici atd atd.Pěkný večer--Renesance (diskuse) 1. 11. 2015, 16:05 (CET)Odpovědět

Domluva?[editovat zdroj]

Nevím přesně, jak. Ale chtěl bych se třeba tudy domluvit na možné schůzce - jen krátce. Již jsme možnost probírali. Mohl bych zřejmě dnes i zítra odpoledne. Ale na Malé Straně jsem prakticky denně... Kontakt vč. tel na webu NPÚ... --MONUDET (diskuse) 2. 11. 2015, 08:43 (CET)Odpovědět

Drobné připomínky[editovat zdroj]

Díky za přínosné články o pražských domech. Mám jen drobné připomínky. Jedna je zcela obecná a platí pro všechny články: přečtěte si text po sobě, je tam hodně překlepů. Například v článku u domu Na Poříčí je nadpis galerie Zborovská. Nevím, zda Vás tlačí čas a chcete nebo potřebujete mít články hotové k nějakému datu, ale překlepy ty články znehodnocují. Druhá připomínka je k uvádění čísel popisných v článcích. Když už čp. použijete, bylo by vhodné uvést i čtvrť, samotné označení městské části (Praha 1) nestačí. Čísla popisná se kdysi přidělovala podle katastrálního rozdělení, které se ani náhodou neshoduje s dnešním administrativním rozdělením Prahy. Zvláště nižší čísla popisná se v jednotlivých městských částech opakují několikrát a některé ulice zase procházejí více městskými částmi. --Leotard (diskuse) 3. 11. 2015, 08:01 (CET)Odpovědět

Díky za připomínku samozřejmě plně opodstatněnou. V článku o domě Na Poříčí jsem opravil jak galerii, tak překlep v odkazu. V úvodním popisu jsem doplnil, že jde o Nové Město a citaci na původní lomítko čísla popisného, a původní název Havlíčkovy ulice Jízdecká. To mě vede k k úvaze (jeden z kolegů to také navrhoval), že by bylo dobré propagovat stránky pražských ulic. Je zřejmé, že u některých není významnější historie jako u Václavského náměstí (napadá mě text p. Vodňanského a Skoumala o starých Holešovicích, kde zpívají, že sand jsou i města krásnější Paříž a Řím), ale daly by se tam uvést s odkazem na zdroj právě změny čísel a názvů ulic. Jen na dokreslení, jak je z citací k článkům patrno, vycházím zejména z Wirthovy studie, která vyšla 10 let po Wiehlově smrti a Wirth měl nepochybně k dispozici Wiehlův archív a údaje od paní Wiehlové (cituje ji stran cesty AW do Itálie s Gemperlem). U všech domů čísla odpovídají (Wirth je zpravidla uvádí čp.XY/I., někde i orientační), pouze je zmatek u dvou domů v Divadelní ulici, kde Wirthova orientační čísla neodpovídají současnému stavu a jde patrně o změnu vchodů. Jinak děkuji za zájem, jak jste pochopil Vámi registrované domy navazují na velký článek o Wiehlovi. - články o domech vycházejí většinou pouze z původního projektu, kde popis zpravidla neodpovídá současnému stavu a snažím se v Historii domu popsat další vývoj, ale to je běh na dlouhou trať. Chtěl jsem aspoň vytvořit základní heslo a postupně navazovat, protože u většiny jeho domů vzhledem ke stylu jsou sgrafita a fresky, bude možno postupně doplnit např. restaurátorské zprávy apod., Významnější historii má pochopitelně jen Wiehlův dům. Ale výzvou pro jiné je třeba historie domů v Divadelní ulici Olivův dům a Dům s taneční školou Karla Linka, protože to byly významné osobnosti a něco by se dalo k poměrům v domě dohledat. Kapitolou samou pro sebe jsou snímky, kde jsem udělal podrobnější dokumentaci u Wiehlova domu ve Slaném a jeden kolega se studenty procházel Karolínu Světlou (to je těch Myslbekových 17 čuráčků), zde bude chtít mj. pořádně nafotit sgrafita a popsat v popisu fotky obsah, návazně na literaturu a restaurátory. Pěkný den --Renesance (diskuse) 3. 11. 2015, 09:21 (CET)Odpovědět

Samozřejmě rychlost opravy chválím. Snaha napsat o významných a zajímavých domech je také chvályhodná. Bude skvělé, když vytrváte a doplníte dostupné informace ať už o výzdobě domů nebo o poměrech v domě. Co se týče pražských ulic: sám jsem založil stránky některým ulicím pražské Libně. K přehledu o vzniku a přejmenovávání ulic používám publikaci "Pražský uličník". Je to asi nejkompletnější rozumně dostupná publikace na toto téma. --Leotard (diskuse) 3. 11. 2015, 13:38 (CET)Odpovědět
Mně s dovolením přijdou stránky ulic (a to až po "prostinký" seznam domů, když nejsou další informace - encyklopedickou závažnost hodnotím nejednou hodně jinak, než většina encyklopedistů) nadobyčej šikovnou navigační pomůckou. Vlastně je to svým způsobem možno srovnat s kategorií, ale umožňuje to domy seřadit logicky (např. podle toho, jak jdou za sebou), což v kategoriích je mnohdy nemožné. Zde odbočuji, protože stránky domů navazující na skvělé Renesancovo dílo kolem Antonína Wiehla mě právě napadalo vybavovat i rozcestníkovými stránkami ulic. (Diskuse se o tom důkladně vedla např. u nám. Republiky v Plzni.)
K tomu nyní přidanému domu ve Skořepce bych jen upozornil na ty překlepy. Totiž jsou i v citacích, které jsou zřejmě přebírány z některé předchozí stránky, možná i z vlastního textu na disku. Takže se znovu objevují překlepy, které jsem na některých stránkách upravoval. Jinak mi to přijde jako velmi příkladné, případně jako podklad k diskusím, jak mají hesla o památkách "fungovat" apod. --MONUDET (diskuse) 3. 11. 2015, 16:24 (CET)Odpovědět

Díky a pěkný den - Dům U Mladých Goliášů--Renesance (diskuse) 3. 11. 2015, 14:29 (CET)Odpovědět

Díky, už mi to dnes asi nemyslí, ale překlep nevidím. Díky --Renesance (diskuse) 3. 11. 2015, 16:40 (CET)Odpovědět

Hm, no třeba zde dvě tečky (je to tam vícekráte) "září 2010.. Svazek". --MONUDET (diskuse) 3. 11. 2015, 16:46 (CET)Odpovědět

Šablona Pracuje se[editovat zdroj]

Dobrý den! Děkuji za Vaše kvalitní články na české wiki. Jen bych chtěla upozornit na používání šablony Pracuje se. Ta je určena k použití v řádu hodin a po více jak dvou dnech se běžně odstraňuje, ale například ve Vašem článku Dům čp. 696 Dukelských hrdinů už je tato šablona téměř tři dny. Pouze Vás chci na tuto věc upozornit, zatím ji tam nechám, ale doporučuji článek dodělat, i když vidím, že toho máte rozděláno hodně. Děkuji za pochopení a přeji krásný zbytek dne, Leome 323 ♥ (diskuse) 20. 1. 2016, 21:23 (CET) Zdravím, tentokrát jsem šablonu Pracuje se na Ant. Wiehlovi zapomněl dát, a Vy jste tam prováděla opravy, takže se omlouvám. Dnes již nic dělat nebudu a během víkendu na ni už nezapomenu.--Renesance (diskuse) 12. 2. 2016, 20:12 (CET)Odpovědět

Antonín Wiehl[editovat zdroj]

Zdravím! Dnes jsem provedla menší úpravy na stránce Antonín Wiehl, na které právě intenzivně pracujete, avšak všimla jsem si, že ve Vaší další editaci, jste všechny tyto úpravy vrátil/a. Mohu se zeptat, jaký k tomu byl důvod? V renesanci a slozích obecně se příliš nevyznám, ale myslím si, že správné označení je pouze renesance, nikoliv renesenace, která se v příspěvku několikrát vyskytuje, taktéž jste vrátil/a slovo obdivuhodné do chybného tvaru obdivuhudné. Proč to? Nejsem si vědoma své chyby. Děkuji předem za odpověď a přeji příjemný večer, Leome 323 ♥ (diskuse) 12. 2. 2016, 20:50 (CET) Zdravím,samozřejmě je to tak, jak jste opravila, ale - jako jsem dával na stránku - souběžně jsem bez vložení šablony Pracuje se - prováděl editaci a tak jsem Vaše opravy nechtěně vrátil, za což se omlouvám a děkuji za opravy. Pěknývečer.--Renesance (diskuse) 12. 2. 2016, 21:02 (CET)Odpovědět

Názvy článků[editovat zdroj]

Zdravím, narazil jsem na mnoho Vámi založených článků o pražských domech. Samozřejmě díky za obsah těch článků a práci, kterou jste si s nimi dal.

Píšu teď kvůli takové okrajové takřka technické záležitosti. U těch článků mě zarazily nezvyklé a v některých případech by se dalo říci i nesprávné názvy. Název Dům čp. 542 ve Zborovské ulici je alespoň gramaticky a věcně správný a nepůsobí „divně“ – problém může být hlavně v tom, že Zborovských ulic existuje v různých městech nejméně 14 a konkrétně čp. 542 se v ní nachází například i v plzeňské části Doudlevce. Názvy článků Dům čp. 696 Dukelských hrdinů, Dům čp. 117 Zborovská ulice už vypadají podivněji. Co jsem se porozhlédnul, podobný formát adres se používá z evropských zemí pravděpodobně jen ve Francii a Velké Británii, ovšem tam zase ne v kombinaci s čísly popisnými, protože jejich systémy číslování domů jsou podobné spíše našim číslům orientačním. Orientační číslo je komplementárním údajem k názvu ulice, zatímco popisné číslo k názvu (v minulosti římskému číslu, což někteří staromilci používají dodnes) evidenční (konskripční) části obce. K identifikaci budovy je vhodné použít buď takovouto dvojici komplementárních údajů, nebo standardní formát adresy.

Názvy typu Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé nebo Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici už jsou vyloženě chybně, protože dvojice čísla popisného s číslem orientačním není popisným číslem. Vypadalo by podivně, pokud byste u jednoho z čísel označoval druh čísla a u druhého nikoliv, a krom toho lomítko (zejména je-li použité bez mezer) má vyšší asociační prioritu než spojení čísla s označením jeho typu, takže to použité označení se (chybně) vztahuje k celé dvojici čísel.

Doporučil bych raději středoevropský standard psaní domovních čísel, tedy čísla domů určitě až za názvem ulice nebo náměstí. Pro kategorie nepojmenovaných domů se v projektu Wikimedia Commons osvědčuje preferovat prostou adresu a za názvem ulice samotné číslo orientační, aby se kategorie domů v kategorii ulice přehledněji řadily (jako řadicí klíč lze ostatně orientační číslo použít i pro kategorie pojmenované názvem budovy), ovšem ve Wikipedii možná je z encyklopedických důvodů vhodnější klást větší důraz na číslo popisné. Pokud je dům určen adresou, pak bych asi preferoval standardní formát adresních údajů, jak jej používají všechny významnější on-line mapy i adresáře a jak jej určuje například vyhláška č. 359/2011 Sb. pro výstupy z RÚIAN. Je-li použita dvojice čísel, pak se automaticky rozumí, že první číslo je popisné a druhé orientační, zatímco uvádí-li se jen jedno číslo, je vhodné poznačit jeho typ (v některých městech i částech Prahy byla orientační čísla zrušena, ale na některých domech zůstala vyznačena, čili riziko záměny hrozí i tehdy, když zdánlivě podle RÚIAN je použito jen jednoduché číslování. Je ovšem otázkou, zda jako název článku použít samotnou adresu, například Karoliny Světlé 317/15, případně Karoliny Světlé 317/15 (Praha), protože název ulice ani s číslem nemusí být ještě unikátní adresou, anebo před adresu předsouvat ještě slovo Dům, což ovšem může někdy působit zavádějícím dojmem, protože názvy ulic velmi často mají podobu přivlastňovacího genitivu či adjektiva, která by se pak nechtěně na to slovo "Dům" gramaticky vázala, což by pak navozovalo například v tomto případě (Dům Karoliny Světlé 317/15) nežádoucí a nesprávný dojem, že ten dům patřil Karolině Světlé a že ona svým domům dávala nějaká svoje inventární čísla, protože jich měla moc. Než bychom se pustili do nějakého hromadnějšího sjednocování názvů a přejmenovávání článků, bylo by dobré se shodnout na nejlepší možné variantě. Já bych se asi přikláněl k té variantě Karoliny Světlé 317/15 (Praha), u unikátních názvů ulic bez toho rozlišovače, a jen v případě domů bez čísla orientačního bych před číslo popisné dal tu zkratku čp.

Pak je samozřejmě otázka, jak naložit s budovami, které mají více adres, například jde-li o nárožní domy, domy s průčelími do dvou ulic nebo s více samostatně očíslovanými vchody směřujícími do stejné ulice. Někdy se dá odhadnout, která adresa je "hlavnější", ale ne vždy. --ŠJů (diskuse) 3. 1. 2017, 03:00 (CET)Odpovědět

Vila Augustina Švagrovského[editovat zdroj]

Dobrý den, dělám stránku August Švagrovský (bude hotova během několika dnů, mezitvar zatím můžete vidět na mém Pískovišti) a tak jsem si taky otevřel Vila Augustina Švagrovského, na které máte největší podíl. Udělal jsem nějaké úpravy, především pokud jde o příbuzenské vztahy (A. Š. nebyl ženatý). Taky si myslím, že název článku není úplně přesný (vilu užívala rodina, nemyslím, že by na A. Š. byla po celý život psána); to je ale nedůležité, dá se upravit přesměrování z častějšího názvu "Vila Švagrovských". Teď mi jde spíš o to, že v článku je dost údajů, které s vilou souvisejí jen volně. Myslím, že po dokončení článku "August Švagrovský" by většina informací o životu a mecenášství mohla být sjednocena tam. V článku "Vila Augustina Švagrovského" by podle mne stačilo jen nejzákladnější shrnutí, bez podrobných popisů. Co Vy na to? Možná by stálo za úvahu (to ale není moje parketa), zda v článku není moc zbytečně moc informací o Wiehlovi. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 22. 2. 2017, 20:48 (CET) Souhlasím, odkazy na Wiehla tam jsou. A také děkuji za využití a rozšíření materiálu.--Renesance (diskuse) 25. 2. 2017, 14:45 (CET)Odpovědět

--- @Renesance Trochu jsem kapitolku ve Vila Augustina zestručnil, naopak něco přidal. Pokud nesouhlas, klidně do toho sáhněte. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 25. 2. 2017, 18:29 (CET)Díky za spolupráci, myslím, že není do čeho sahat. Pokud byste měl nějaký další námět k novorenesanci, tak uvítám. --Renesance (diskuse) 26. 2. 2017, 10:16 (CET)Odpovědět