Diskuse k Wikipedii:Autorské právo

Určitě váš příspěvek patří právě sem?

Tato strana slouží pouze k diskusím o textu doporučení. Dotazy ohledně autorského práva na Wikipedii prosím pokládejte na stránce Wikipedie:Pod lípou (práva).

Zde původně umístěný komentář/výklad k autorskému právu najdete na Wikipedie:Autorské právo/Komentář.

Diskuse původně Pod lípou

(Přesunuto z hlavní stránky). --Mormegil ✉ 15:15, 7. 9. 2005 (UTC)

Nevím, jestli jsem někde nepřehlédl stránku, která by podrobně toto téma popisovala.

Je jasné, že si nemohu jen tak z Internetu vzít text a beze změny ho fláknout do Wikipedie. Že to musím jaksi přeformulovat. Stejně tak nemohu překopírovat obrázky z Internetu do Wikipedie bez souhlasu majitele práv. Ale teď si představte situaci, že chci do Wikipedie dodat třeba nějakou veřejnou věc - například reprodukci obrazu Josefa Mánese, který najdu na Internetu. Jsou na takové obrázky také uplatňována autorská práva? Smím stáhnout reprodukci ze stránek muzea, kde daný obraz mají. A jak reprodukce poštovních známek, peněz, státních znaků, naskenovaných dokumentů apod.? A co třeba mapy z 1. republiky nebo z časů socialismu?

A jak to je s informacemi? Představte si, že si někdo dá tu práci a sestaví třeba historii města nebo vzniku státní hymny a zveřejní to ať už tiskem nebo na Internetu. Lze pak z toho udělat jakýsi "výcuc" a využívat informace, které ten člověk pracně posbíral, byť přeformulované, ve Wikipedii?

--Luděk 11:17, 7. 8. 2004 (UTC)

IANAL, ale pár mých názorů a poznámek:

• Za autorské dílo je považováno jenom nějaký výsledek tvůrčí činnosti autora. Takže např. seznam stránek k danému tématu, který vám automaticky vygeneroval Google, není autorským dílem a je možno s ním libovolně nakládat.
• Ad reprodukce obrazu: jednak je asi třeba rozlišovat práva k obrazu a práva k reprodukci. Pokud je reprodukce jenom "triviální fotografie" bez nějaké tvůrčí činnosti, pak by v tomto IMHO neměl být problém. Ale může se stát, že nějaká reprodukce vykazuje nějaké znaky autorského díla, pak by bylo potřeba souhlasu autora té reprodukce. Autorská práva (majetková) k autorskému dílu platí 70 let po smrti autora, takže u díla Josefa Mánese už není problém.
• Státní znak je jednoznačně úřední dílo (státní symbol), které ochraně nepodléhá.
• Poštovní známky a peníze jsou trochu oříšek: možná budou podléhat stejné ochraně jako jiná autorská díla, možná se na ně bude vztahovat výňatek z ochrany ve veřejném zájmu. (Já bych ale vsadil spíš na to, že jsou chráněna.) Navíc je u nich ještě speciální ochrana proti padělatelství, jenže nemám tušení, jestli se vztahuje na čistě virtuální zobrazení, řekl bych, že ne, to platí jenom pro případ, že by je někdo tisknul.
• Autorská práva na jakékoli mapy jsou stejná jako na cokoli jiného: 70 let od smrti (posledního) autora.
• Informace jako taková nijak chráněna není. Pokud váš výcuc nebude prostě kopií jeho autorského díla, IMHO nic vám ve využití informací nebrání. Jenom pozor na tzv. databáze, u kterých nesmíte tu databázi vytěžovat jinak než "běžně a přiměřeně" (ale skoro bych řekl, že by se Wikipedie mohla kvalifikovat jako "pro účely vědecké nebo vyučovací", takže by mohlo stačit uvést zdroj :-) ).
• Znovu zdůrazňuji: nejsem právník.

Můžete studovat: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/

--Mormegil 15:16, 10. 8. 2004 (UTC)

Ad reprodukce, citace, atp...

• Souhlasím s posledním bodem. Dle mého soudu lze tyto materiály použít, ovšem vždy musí být uveden původní zdroj a vlastník autorských práv (je-li znám). Vycházím z toho, že se to tak běžně dělá v literatuře. V případě Wikipedie rozhodně nejde o kopii nebo reprodukci díla, tudíž souhlas vlastníka by při splnění předchozí podmínky neměl být nutný.
• Možná však bude všechno jinak až tu nějaký magor začne prosazovat pojetí autorského práva americkým způsobem, pak totiž bude možné právně napadnout i větu typu "A přece se točí.."

--Aleš Kapica 13:06, 11. 8. 2004 (UTC)

Musím ten problém přenést na tuto stránku. V mém článku Maltézský řád a Řád Německých rytířů jsem uveřejnil dvě staré mapy (Soubor:Balt1_prusy_etal.jpg a Soubor:Balt2_prusy.jpg, pramen: Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku, nakladatelství V. Neubert a synové, Praha, zřejmě 1925 a nebo dřív), na diskusních stránkách obou článků jsem pak své pochybnosti formuloval jako otázku, zda je to tak OK. Protože je mi to nejasné dodnes, otevřel jsem diskusi i na německé wikipedii zde (v kapitole "alte Karten aus hist. Atlas", vzadu), kde se ukazuje, že záležitost je asi spletitá, do dnes je možno udělat si dva závěry:

• tyto mapy zřejmě asi PD nebudou
• riziko, že by někdo wikipedii žaloval, je asi minimální

Tedy, co s tím? Já se mohu poohlédnout, najdu-li něco jiného na výměnu, kde nejsou problémy s otázkou licence, jenže tenhle atlas je prostě česky (a obsahuje spoustu dobrých map, vhodných i pro další články o čemkoliv z historie, skenovat mohu na objednávku – pokud to prostě půjde). -- -jkb- 11:50, 10. 9. 2004 (UTC)

Jak už jsem psal výše, majetková autorská práva trvají 70 let od smrti autora, resp. posledního ze spoluautorů. V případě kolektivního díla pak 70 let od zveřejnění. Takže to chce zjistit, jestli má ta mapa konkrétního autora:

• pokud ano, zda již uplynulo od jeho smrti 70 let
  • pokud ano, majetková autorská práva již zanikla, s mapu můžete bez obav používat
  • pokud ne, pak je mapa chráněna a používat se nesmí
• pokud nemá (klasické geografické mapy jsou typicky kolektivní díla, v případě map z historického atlasu to je asi složitější), pak v případě mapy vydané roku 1925 již není problém, majetková autorská práva již nejsou.

--Mormegil 13:13, 10. 9. 2004 (UTC)

A mohu doplňkový dotaz? Jaký je rozdíl mezi spoluautorstvím a kolektivním dílem? Já to asi tuším, ale v právu zdravý selský rozum nefunguje. --Luděk 13:46, 10. 9. 2004 (UTC)

Já jsem inženýr, ne právník, takže nejsem ten pravý, kdo by měl vysvětlovat něco, co odporuje logice (což právo zhusta je ;-) ). Ale viz zákon:

Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. [1]

Naproti tomu spoluautoři:

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití. [2]

Takže, jak já to vidím, tak to podstatné je u kolektivního díla ten podnět, pod vedením, pod jménem. Ale názory skutečných právníků jsou vítány. :-)

--Mormegil 14:19, 10. 9. 2004 (UTC)

Živě souhlasím s kolegou Momergilem, že právo a logika jsou dvě rozlišné věci, a s Luďkem, že na právo zdravý selský rozum nestačí. Ta věc s tím konkrétním autorem mapky je zapeklitá. Na těch mapkách nikdo podepsaný není. Vepředu je uvedeno "Pro české školy střední upravili Dr. A. Balcar a Dr. Fr. Kameníček", pod tím "Nové vydání zpracoval Dr. B. Horák".

No a jak to rozhodnu: jde o autora, spoluautory nebo kolektiv? Z té formulace to podle mých (ne)znalostí jednoznačné není, kde kdo načrtl nějakou hranici či město z toho nevyplývá; jak tedy musím interpretovat ono "upravili" – je to pod vedením, je to že upravili něco, co už bylo někde vytvořeno jakýmsi anonymním, vůbec neuvedeným kolektivem, a nebo to malovali sami; co znamená "zpracoval" (no a pak bych musil zpětně zjistit, zdali výsledky jejich tvůrčí činnosti jsou schopny samostatného užití, haha).

Wikipedie by potřebovala nějakého právníka, kterým tedy nejsem. -- -jkb- 18:51, 11. 9. 2004 (UTC)

Pročetl jsem si zde v diskusi Wikimolem dnes zveřejněný text a vracím se ještě jednou k tomu historickému atlasu. Moudřejší nejsem: jako neprávník si netroufám rozhodnout, jde-li o spoluautorství či kolektivní dílo (ti dva uvedení pánové to jen upravili), navíc mne zaráží věta, "přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití" (§ 59, kolektivní dílo) – dají se jednotlivé mapky samostatně použít nebo ne? Co tedy s těmi obrázky, které jsem převzal? Pokud to chce někdo vědět podrobněji, mohu naskenovat a zveřejnit tu stránku s impresem. Ale mělo by se to rozhodnout, sám na to nestačím: buď se musí mazat, nebo pokud ne, tak lze toho atlasu užívat i v budoucnosti (v tom případě mohu někde zveřejnit obsah a skenovat dle potřeby i pro jiné). -- -jkb- 10:47, 13. 10. 2004 (UTC)

Já bych to považoval za souborné dílo, složené z kolektivních děl. Jednotlivou mapu za kolektivní dílo. Podepsaní panové téměř jistě přidali jen historický obsah ke kartografickému dílu, které vytvořil nejmenovaný kolektiv. Takže jejich příspěvek je například žlutá čára vyznačující Polské Pomoří. Tento příspěvek zjevně není schopen samostatné existence. Takže IMNSHO je to kolektivní dílo. --Wikimol 14:00, 13. 10. 2004 (UTC)

Nechci do toho moc kecat, ale kde je umisten server Wikipedie? Jestli v USA, tak se ridi americkymi zakony. Tedy i plati americke autorske pravo. Jina vec je, ze urady USA na Cechy v Cesku nijak nemuzou. Ale muzou vas sbalit, az se jednou do USA prijedete podivat :-).Miraceti 10:52, 28. 11. 2004 (UTC)

Bankovky

Je možné dát na wikipedii podobiznu Komenského z českých bankovek? Viz. zákon č. 36/1994 Sb.. Pochopil jsem z toho, asi to možné je: že maximálně polovinu plochy bankovky (tu s podobiznou) lze na wikipedii použít, abychom tu měli naše nejvýznamější osobnosti. --snek01 19:16, 20. 7. 2005 (UTC)

Kopírování z učebnice

Mě by zajímalo, jak je to s autorskými právy, když budu chtít okopírovat pár stránek z nějaké učebnice nebo časopisu a pak je použít pro výuku jazyka. Předpokládám že to není užití pro osobní potřebu, mám někomu něco platit? A pokud ano, pak komu?

Jenda

To je přesně ten způsob užití, který autorské právo chrání, dohodnout (a případně zaplatit) se musíte s autorem. (Pochopitelně je naprosto zřejmé, že podobné věci se dějí naprosto běžně snad ve všech hodinách cizích jazyků, ale striktně vzato to je nelegální.) IANAL. --Mormegil ✉ 09:57, 27. 10. 2005 (UTC)

§ 31 autorského zákona: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdo (...) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům.

NEBUĎTE PAPEŽTĚJŠÍ NEŽ PAPEŽ!

Kopie textu z Wikipedie na Turistika.cz

Nemohu najít správnou stránku, kde hlásit porušení licence GFDL třetími stranami, tak použiju zdejší diskusi: server Turistika.cz převzal z Wikipedie text o historii Dřevce (konkrétně text revize z Verze z 07:30, 14. 2. 2006) a použil bez uvedení zdroje na své stránce. Postará se někdo, aby doplnili odkaz na Wikipedii? --Adam Hauner 06:16, 16. 3. 2006 (UTC)

Podobný problém jsem řešil zde. Ale v současné době bohužel nemám čas se toho ujmout. --Beren 18:12, 16. 3. 2006 (UTC)

Chci něco z wikipedie použít v tištěné formě.

Chtěl bych použít nějaký článek z wikipedie v nějaké publikaci, konkrétně v časopise, a chci ho použít celý, tj. ne pouze citaci jedné věty nebo tak. Chci se zeptat

• pokud napíšu jako autora wikipedii, může být zbytek časopisu chráněn klasickým copyrightem?
• musím k časopisu přiložit celou GFDL?

--Running 19:43, 1. 1. 2007 (UTC)

1. Dle mého laického názoru, se GFDL bude vztahovat jen na případné úpravy a rozšíření článku. Pokud nebude zbytek časopisu používat nic z článku a bude tedy založen na úplně jiném díle, pak jeho licence nemusí být GFDL.
2. Dle doslovných podmínek GFDL, by měla být celá licence GFDL k dispozici. Z ryze praktického hlediska však by měla stačit stačit zmínka popř. s adresou kde jsou.

Jinak autoři jsou ti lidé z historie článku, (a dle licence stačí uvést pět z nich) --Li-sung ✉ 19:56, 1. 1. 2007 (UTC)

Pokud je článek v časopise nebo jinde vytištěn jako nezávislé dílo, lze uplatnit oddíl 2 "Verbatim copying" z licence (a protože patrně jde o více než 100 kopií, tak i oddíl 3). Přesněji je to popisováno v en:Wikipedia:Copyrights#Reusers' rights and obligations a na en:Wikipedia:Verbatim copying.

Co je potřeba (Uvedu na příkladu článku Praha):

• Uvést nezměněný titul (Title) článku, tj. "Praha"
• Uvést nezměněnou tzv. Title page, tj. "Z Wikipedie, otevřené encyklopedie"
• Uvést nezměněný text článku samotného
• Uvést obrázky (patřičně začleněné do textu), včetně těch s jinýma licencema, které jsou do článku začleněny podle bodu 7 licence (dle oficiálního stanoviska Jimmyho Walese [3]).
  • Musíte ovšem zkontrolovat, zda obrázky nemají licenci odporující Vašemu užití, například nekomerční. Podobné problematické licence jsou vypsány v Wikipedie:Popisky licence souborů#Nesvobodné licence v sekcích "Nesvobodné licence" a "Problematické soubory". Podobné věci komplikující život přebíratelům obsahu se snažíme vymýtit, ale stále se s nimi můžete setkat. Pokud se s nimi skutečně setkáte, požádejte o radu, asi by nebylo vhodné se zde sáhodlouze rozepisovat o teoretických otázkách.
  • U obrázků, jejichž licence vyžaduje uvedení autora, případně další věci, je musíte splnit, tj. třeba za koncem článku umístit patřičné informace o autorech obrázků. Závisí na konkrétní licenci obrázku.
• Uvést historii článku (není třeba zachovat přesný formát, mělo by stačit vypsat všechny autory). Tato povinnost je ale zpochybnitelná, záleží na tom, zda daný právník považuje historii za součást článku či nikoliv. Podle mě to však nutné je, český autorský zákon zapovídá odstraňování označení autorství (Zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 44 odst. 1, bod a) ). Na druhou stranu uvádět 5 autorů nutné není, protože tím, že na Wikipedii tímto způsobem uvedeni nejsou, dali sami najevo, že to nepožadují (a licence umožňuje to nedělat, pokud se tohoto práva vzdali).
  • Uvést případnout historii obrázků (z podobných důvodů)
• Uvést "Copyright disclaimer", tj. "Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (vizte Autorské právo pro podrobnosti)."
• Uvést text licence GFDL (v tištěné verzi není dostupný přes pouhý odkaz)
• Mít své vlastní HTML stránky, kde je třeba mít vystavenu elektronickou podobu vytištěného článku (kvůli odstavci 3 GFDL a tomu, že Wikipedie sama teoreticky nemusí být dostupná).

Možná je to složité, ale držím palce. --Beren 21:45, 1. 1. 2007 (UTC)

Díky, musím se přiznat, sice mi nevadí obrázky (alespoň to dokreslí) ani stejný titul, trošku mi vadí nutnost vypisování všech autorů (mám vypisovat jak jména účtů, tak IP adresy? A to mám vypsat opravdu všechny autory? ), ale nejvíc mi vadí nutnost vytištění celé GFDL licence (opět - mám tisknout celou? česky nebo anglicky? nestačí napsat "podle GFDL licence"?). Vlastní HTML stránky nejsou problém.

Díky za vyčerpávající odpověď. --Running 22:24, 1. 1. 2007 (UTC)

IMHO IP adresy vypisovat netřeba, ony neidentifikují příslušné anonymní přispěvatele (v reálném světě se dají přirovnat k adrese PO boxu, na kterou si nechal anonymní autor nakladatelstvím zaslat honorář). Co se týká nutnosti vypisovat všechny autory, připouštěl jsem, že je tato povinnost zpochybnitelná, pokud je to pro Vás problém, prostudujte si ty odkazy, které jsem ukázal, tam se píše i o důvodech (stručně řečeno ti, co hájí stanovisko, že to není nutné, tvrdí, že sekce Historie není součástí GFDL dokumentu). To, co Vám zde říkám, bohužel nemůžete brát jako právní radu se zárukou, Wikipedie takové neposkytuje. Co se týká licence, je zjevně nutné ji v daném časopise v jednom exempláři vytisknout a vzhledem k tomu, že oficiální je jen anglická verze, tak zřejmě v anglické verzi. Důvodem, proč je to nutné, je věta v sekci 2 licence GFDL You may copy and distribute the Document in any medium, either commercially or noncommercially, provided that this License, the copyright notices, and the license notice saying this License applies to the Document are reproduced in all copies, and that you add no other conditions whatsoever to those of this License (zvýraznění mé), která hovoří jasně. --Beren 16:43, 2. 1. 2007 (UTC)

Na stránce referaty-seminarky.cz se kopírují články z Wikipedie ve velkém. Autor těchto stránek má na úvodní straně alibisticky napsáno, že "Některé texty jsou převzaté z encyklopedie Wikipedie," všem to je vše. Tady Wikipedisté zdarma a dobrovolně přispívají, dávají si s tím práci a někde jinde si to bezpracně okopírují, jako by se nechumelilo. Platí autorské právo jen pro někoho? anonymní přispěvatel 85.207.11.86 14. 10. 2008, 10:31 (UTC)

Opakované porušování autorských práv

Napadla mě vhodnější reakce u opakovaného porušování autorských práv než jen zablokování, viz [4]. Pokud někdo nesouhlasí, je možné revertovat a pokračovat diskusí zde. --Beren 00:54, 20. 3. 2007 (UTC)

Podporuju a souhlasím. Okino 01:42, 20. 3. 2007 (UTC)

I já souhlasím, pokud někdo (jak už se několikrát stalo) založí, přes několik upozornění, velké množství článků porušujících autorská práva, je nebezpečí plynoucí pro projekt dle mého mnohem větší než případná škoda z několika smazaných článků. --Tlusťa 07:32, 20. 3. 2007 (UTC)

Plná podpora --Vrba 13:00, 20. 3. 2007 (UTC)

Není potřeba. Vyžadovat zdoje lze i bez toho doporučení. Navíc ozdrojování a porušování autorských práv jsou dvě odlišné věci. --Dezidor 11:06, 21. 3. 2007 (UTC)

Vyžadovat je sice u věcí co vypadají jako hromadné copyvio lze, ale bez Berenovy změny není nárok v takových případech nezdrojované texty mazat. Odzdrojování a porušování autorských práv dvě odlišné věci sice jsou, ale neozdrojování umožňuje jisté druhy porušování práv velmi efektivně zakrývat. Proto věřím že diskutovaná změna pomůže problém autorských práv řešit a plně ji podporuji. --che 14:15, 21. 3. 2007 (UTC)

Texty či jejich části, kde chybí a následně není v příměřené době dodán zdroj, lze mazat i nyní. Pokud se žádost o zdroj bude používat přiměřeně i k boji proti prorušování autorský práv, nic proti, ale třeba u biologických hesel by nebyl problém přescanovat texty o nějakém druhu čehosi z jednoho atlasu a následně jej ozdrojovat pěti dalšími. --Dezidor 14:34, 21. 3. 2007 (UTC)

My máme nějaké pravidlo či doporučení, které mi umožňuje odmazat článek, kterému chybí zdroj? Toho si nejsem vědom, prosím upřesněte které to je. Možnost lhaní o zdrojích sice úprava nevyloučí, ale i tak jí požadavkem na přesné uvedení zdrojů umožňuje lépe odhalovat -- pokud si dobře vzpomínám, například Zp často uváděl zdroje mlhavě, takže nebylo možné ověřit, zda se v nich převzaté informace opravdu nacházejí. Pokud máme (údajný) zdroj přesně uveden, dá se do něj podívat. --che 14:50, 21. 3. 2007 (UTC)

Wikipedie:Ověřitelnost: Informace ve Wikipedii musí být důvěryhodné. Nezjevná fakta, názory, teorie a argumenty mohou být uvedeny v článku pouze tehdy, pokud již byly publikovány důvěryhodným a respektovaným nebo jinak ve vztahu k tématu společensky významným zdrojem. V článku by měl být tento zdroj vždy uveden. Jakákoliv informace, která není ověřitelná a která nemá uvedený zdroj, může být vymazána. --Dezidor 14:59, 21. 3. 2007 (UTC)

Okamžité smazání článku Spánek by asi bylo narušováním Wikipedie pro účely ilustrace tvrzení, ale věřím že když si to zkusíte představit, jistě dojdete k závěru že v současném rámci zvyků smazání obecného článku kvůli absenci zdrojů možné není. Dále se obávám, že i kdybyste měl pravdu, tak by to znamenalo že Berenova úprava stávající stav jen explicitně zmiňuje na dalším relevantním místě a tudíž není důvod jí oponovat. --che 15:13, 21. 3. 2007 (UTC)

To by pochopitelně narušováním Wikipedie pro účely ilustrace tvrzení bylo. Souhlasím s tím, že v mnohém je praxe odlišná od některých doporučení (otázka, na kterou ani já nedokáži odpovědět, je zda toho ví víc každodenní praxe či třeba z cizí Wikipedii přeložené doporučení). Jinak nepatřím mezi zastánce psaní té samé normy na více míst najednou. Při poněkud odlišném slovním vyjádření to komplikuje výklad a i při drobných změnách obsahu jsou z toho zbytečné zmatky. --Dezidor 15:23, 21. 3. 2007 (UTC)

Tím se obloukem dostáváme k mému tvrzení, že bez Berenovy změny není nárok v podezřelých případech nezdrojované texty mazat, a tudíž provedená změna umožní snadněji odhalovat porušení autorských práv, a tudíž je prospěšná. --che 15:37, 21. 3. 2007 (UTC)

Takže se dostáváme k tomu, že když je něco již jednou v jednom doporučení, tak to dáme ještě jednou do jiného doporučení, aby se to dalo v praxi aplikovat? Děkuji, takto by to tu s obsahem pravidel a doporučení podle mě být nemělo. --Dezidor 15:54, 21. 3. 2007 (UTC)

S dovolením shrnu: Vyplynulo z toho, že formulace pravidla kolegy Berena by sama o sobě pomohla a zdá se být přínosná (pokud pomineme, že koliduje s jiným doporučením). Také vyplynulo, že v současnosti platné doporučení se nedá používat. Navrhl bych, abyste tedy uvažovali nejprve o tom, zda nezměnit nebo přímo nezrušit příslušnou část předchozího doporučení (které je nyní v praxi těžko použitelné) - a pak ustavit to nové. Anebo jen doplnit do stávajícího doporučení větu zhruba jako: "Tento postup se bude uplatňovat zejména u neověřitelných informací, jejichž vkladatel dříve opakovaně porušoval pravidla Wikipedie týkající se ověřitelnosti, vlastního výzkumu nebo autorských práv."

Jinak si ale všimněte, že jedno doporučení má řešit hlavně ověřitelnost informace - a druhé autorská práva.Okino 16:03, 21. 3. 2007 (UTC)

Děkuji Okinovi za shrnutí. Stav je ten, že ačkoli Wikipedie:Ověřitelnost umožňuje odstraňovat nezdrojované informace, v praxi se to u celých článků nepoužívá. Vzhledem k tomu, že někteří uživatelé masově kopírují články z knih, existuje názor, že by bylo praktické tomu zabraňovat tak, že u problémových uživatelů budeme striktně vyžadovat zdrojování. Aby tohle nestálo na vodě, hodí se tu praxi někde zakotvit. Proto Berenova úprava. Nemám pocit, že by s doporučením o oveřitelnosti kolidovala, naopak je s odebíráním nezdrojovaných informací v souladu.

Dezidorovo shrnutí je sice poněkud zavádějící, protože navrhovaná úprava obecný princip z Wikipedie:Ověřitelnost specifikuje pro případy porušování autorského práva, ale obecně vzato to tak je. Pokud se to Dezidorovi nelíbí zajímalo by mě, jaký by byl jeho preferovaný postup řešení problému hromadného kopírování. --che 16:37, 21. 3. 2007 (UTC)

Viz problém Wikipedista diskuse:Perníček a problém commons:User talk:Perníček, pozn. o blocích vždy na konci. -jkb- (cs.source) 14:58, 21. 3. 2007 (UTC)

(sporný) Návrh na povinnou šablonu zdroj

Na Wiki Commons je povinnost vkládat k obrázku šablonu se zdrojem a články bez takové šablony, nebo se šablonou špatně vyplněnou, se bez milosti mažou. Předkládám ke zvážení návrh, aby byla povinnost vkládat do nových článků (a o způsobu, jak to obnovovat při zásadních editacích článku) šablonu, která by informovala o zdrojích. Je to zcela nedomyšlený a velmi diskutabilní návrh, nebo možná jen myšlenka k diskusi, kvůli které ho sem vkládám. Jen první domyšlení konkrétnějších obrysů - základní varianty takových šablon by byly: článek zpracován jako překlad z xxx (xx.wiki), jako výtah z webu/knihy xy, jako kompilace běžně známých informací... -- Okino 15:44, 21. 3. 2007 (UTC)

Zbytečná buzerace ... a článek, který je zčásti kompilace běžně známých informací doplněná překlady částí dvou wiki by měl šablony 3 ? Obrázek má jen jeden zdroj, článek obvykle více ... -- Hkmaly 20:38, 21. 3. 2007 (UTC)

Víte, hkmaly, to je otázka pohledu. Mohla by to být naopak i pomoc, která by poloautomatizovala vkládání externích odkazů, odkazů na literaturu, poznámek atd. Okino 20:56, 21. 3. 2007 (UTC)

Šablony na externí odkazy a literaturu snad už máme (pokud v nich snad něco chybí, nemám nic proti doplnění). Pokud je něco povinnost, není to pomoc - alespoň ne pro toho, kdo se tou povinností musí řídit. Pokud je něco pomoc, nebývá třeba k tomu lidi nutit.

Interwiki obstarávají poměrně dobře roboti, udržovat paralelně seznam wikipedií z nichž byli části článku překládány (nejlépe tranzitivně, čímž maximalizujeme duplicitnost) je nesmysl. -- Hkmaly 21:55, 21. 3. 2007 (UTC)

Přesto si myslím, že spojení povinnosti (připomínám, že uvádění zdrojů je povinnost) s pomocí by mohl být dobrý nápad. -- Okino 22:01, 21. 3. 2007 (UTC)

Jsem přesvědčen, že zdrojování triviálních informací (tedy takových, které lze označit za běžně známé a nikdo je nevidí jako tak podezřelé, aby požadoval zdroj) je zbytečné. Kromě toho, co tam napsat ? Zdroj: někde jsem to četl, ale nepamatuju se kde ? Zavádět šablonu "kompilace běžně známých informací" ničemu nepomůže. Uvádění zdrojů IMHO není o tom, že každý článek musí mít uvedený zdroj, ale že každý (významěji použitý) zdroj musí být uvedený v článku. -- Hkmaly 22:27, 21. 3. 2007 (UTC)

Kdyby se k tomu takhle přistupovalo u obrázků...? Okino 22:45, 21. 3. 2007 (UTC)

U obrázků převládají obrázky se zdrojem, proto se píše. Osobně mám pocit, že když něco nakreslíš z paměti, můžeš tam hodit GFDL-self. (I když, už jsem viděl názory, že nakreslení něčeho, co vypadá jako něco z filmu je porušení copyrightu ...). Kdyby byla víc než polovina obrázku GFDL-self, šlo by uvažovat o tom, že by tento požadavek zmizel ... na druhou stranu, nahrávání obrázků na wikipedii je i tak těžší než editace textu (BTW, u svg by tomu tak nemuselo být pořád) a šablona je přímo ve formuláři. Navrhuješ přidat select na šablonu do editačního formuláře ? To by pomoc být mohla. -- Hkmaly 07:25, 22. 3. 2007 (UTC)

Ano, myslím, že by to bylo šikovné, ale nevím, jestli by to bylo jednoduše naprogramovatelné. Dalším řešením by mohlo být, že by se do nového článku automaticky předvložila taková šablona, kterou by uživatel měl jen vyplnit. Anebo jiná řešení. Jak říkám, toto byl první námět - který kromě nás dvou zatím nikoho zjevně nezaujal... Okino 16:00, 22. 3. 2007 (UTC)

Furt tomu nerozumím

řekněme, že okopíruju víc jak 70 let starý obrázek z nějaké knihy, která vyšla před dvaceti lety. Knihu ocituju, včetně stránky. Bere se to jako porušení práv? A kde mám shánět licenci na 20 let starou věc, když řekněme nakladatelství zaniklo a autor umřel? A co staré noviny, kde nejsou uvedena autorská práva? To je přece naprosto nedohledatelné a nevěřím, že když nějaký autor dá do přílohy své knihy třeba 50 let starou stránku z novin, že si shání na to licenci... Ptám se protože než se člověk prohrabe všemi odrážkami a vloží obrázek, trvá to půl dne a já bych nerad zahazoval čas na něco, co pak někdo smaže? Jaký typ licence je tedy překopírovaná (a ocitovaná) stránka z knihy?

Marihuan 08:13, 13. 11. 2007 (UTC)

Stáří obrázku i knihy, ve které jste ho našel, je v základním případě nepodstatné. Podstatný je autor toho obrázku. Autorská práva k obrázku jsou chráněna po celý život jeho autora a ještě 70 let po jeho smrti. Pokud nevíte, kdy autor zemřel, pak se fakt, že obrázek sám je 70 let starý, rozhodně nedá brát jako postačující. Uvádění autora a zdroje je při použití cizího díla podmínkou nutnou, rozhodně však není podmínkou postačující. I pokud u díla nejsou, jak píšete „uvedena autorská práva“, nic to nemění na tom, že jsou chráněna. Autorskoprávní ochrana vzniká zcela automaticky, není potřeba ji nijak uvádět.

Ano, vskutku je mrzuté, že autorský zákon je tak až neprakticky přísný a tato ochrana v mnoha případech asi opravdu vůbec nikomu neprospívá. Jenže to nic nemění na tom, že ho zde musíme dodržovat. Autor nějaké knihy se může vědomě rozhodnout, že to „riskne“ a že si nemyslí, že by ho někdo za použití padesát let staré titulní stránky novin v jeho knize zažaloval. A asi se to opravdu nestane. Jenže pokud se to stane a toho autora někdo zažaluje, tak se mohou dohodnout na zaplacení té patrně nepříliš vysoké úhrady za práva. Takovému riziku se „my“ nejsme ochotni a schopni podrobit, takže musíme autorské právo striktně dodržovat.

Neexistuje nic jako „typ licence pro okopírované cizí dílo“. Licenci (česky: „svolení“) uděluje autor (případně držitel práv, např. dědic po autorovi) a to dle své vlastní vůle. Pokud autorovo svolení k šíření díla nemáte (a samozřejmě pokud se dosud nejedná o volné dílo), tak obrázek do Wikipedie (ani jinam vyjma užití pro vlastní potřebu) nahrávat podle zákona nesmíte.

--Mormegil ✉ 10:10, 13. 11. 2007 (UTC)

Doporučení v případě podezření z porušení autorských práv

Zajímalo by mě, proč je doporučován následující postup:

"Pokud existuje podezření u celého článku, který by mohl být kopií cizího autorského díla, měl by článek být uveden na Wikipedie:Porušení práv a obsah článku by měl být nahrazen standardním upozorněním (postup je uveden na stránce o porušení práv). Pokud se do týdne neprokáže, že se nejedná o porušení práv, bude článek smazán."

Nemělo by to být spíš obráceně? Tj. ten, kdo někoho podezírá a obviňuje z porušení zákona, měl by tohle podezření nějak doložit. V tomhle případě by teda měl prvně zjistit, kdo je skutečným autorem díla a zda je jeho právo opravdu porušováno. Tohle je ignorování principu presumpce neviny.

--Kyjo 23:05, 27. 2. 2008 (UTC)

Wikipedie není soudní tribunál, který má někoho trestat za porušení zákona. Wikipedie je svobodná encyklopedie s volně šířitelným obsahem, kterou každý příspěvek porušující autorská práva může vážně ohrozit. Každý spolupracovník Wikipedie je dostatečně výrazně upozorněn na to, že nemá vkládat texty porušující autorská práva, přesto se tak každý den několikrát stane. Pokud se i přesto v některém článku najde text, který je shodný nebo velmi podobný s jiným textem ať už na internetu nebo kdekoliv jinde a přitom u nalezeného textu není výslovně zmíněno, že je uvolněn pod GFDL nebo je PD, pak je postup, kdy musí vkladatel prokázat, že je autorem nebo má souhlas autora s uvolněním pod GFDL, jediný možný. Jak můžete sám zjistit prostudováním stránky Wikipedie:Archiv porušení práv, jen v minimu případů se ukázalo, že vkladatel byl oprávněn vložit text odjinud na Wikipedii. K třetí větě vašeho příspěvku ještě dodávám, že u mnoha textů ani nemusí být v našich silách dohledat, kdo je autorem, a přesto nám to nedává právo ten text použít. Dokonce i u anonymních děl se autor může během 70 let od prvního zveřejnění díla přihlásit k autorství, tou dobou už mohou být po světě tisíce lesklých kotoučků s obsahem Wikipedie a pak je z toho pořádný průšvih. My totiž ty texty nejenom šíříme, ale dokonce říkáme všem okolo, že tyto texty mohou při dodržení podmínek GFDL libovolně užívat a šířit dál“. --Milda 23:40, 27. 2. 2008 (UTC)

Také mne zavedená praxe u PODEZŘENÍ z porušení autorských práv pěkně štve! To si prostě pan Někdo řekne: „Teda tohle je tak dobrej text, že to musí bejt vodněkud zkopírovaný.“, a zlikviduje zcela bez důkazu a sebemenšího doložení faktů pořádný kus cizí práce? To mi docela zavání inkvizicí nebo Copyrightovou paranoiou! Když něco tvrdím, měl bych to být možný alespoň minimálně doložit. >:o( --Emrys 15:20, 16. 3. 2008 (UTC)

Zavedená praxe je, že podezření je podložené nalezením nápadně podobného textu na webu nebo v nějaké publikaci. --che 23:10, 16. 3. 2008 (UTC)

Screenshoty

Dobrý den, rád bych se zeptal na poněkud komplikovanou věc. Dejme tomu, že máme hru, která byla vydána roku 1984 jako plnohodnotná a prodávaná. Roku 2005 se autoři vzdají všech práv a hru uvolní jako freeware. Je pak možné screenshoty z takové hry dávat na wikipedii? A když je hra freeware od samého začátku, je to možné také? --Kenor 19:32, 9. 3. 2008 (UTC)

Osobně mám za to že záleží na tom, zda autoři uvolní hru jako freeware, nebo se vzdají všech práv. Uvolnění jako freeware (kdokoli si to může stáhnout a hrát) totiž samo o sobě neznamená že jsou všechny části svobodné ve smyslu "kdokoli to může upravovat a třeba i komerčně využívat", jaký je používán na Wikipedii. Chtělo by to prozkoumat konkrétní podmínky. --che 23:16, 16. 3. 2008 (UTC)

obrázek

zdravím, tak jsem si to přečetl... a moc nepochopil. Můžu volně přidal jako obrázek ke článku znak hokejového klubu?--Zachariáš Kule 13:37, 29. 3. 2008 (UTC)

Podle znění pravidel ne. Znak klubu je chráněn autorským právem i právem ochranné známky. Je možné doplnit/nahradit fotografii hráčů, diváků, stadionu apod. Okino 14:24, 29. 3. 2008 (UTC)

Závazné pravidlo

Tato stránka (wikipedie:autorské právo) je označená za doporučení, přičemž v šabloně doporučení se uvádí, že jde o standardy, které "je vhodné" dodržovat. Ve skutečnosti ale stránka obsahuje zásadní pokyny, jak se musí postupovat kvůli dodržování autorských práv. Proto navrhuji stránku urychleně přeznačit na závazné pravidlo. --Okino 4. 8. 2009, 18:58 (UTC)

Prosím vysvětlit nesrozumitelné

Přečetl jsem na Wikipedii ledacos, co se týká autorských práv, ale stále v tom mám zmatek. Řeším následující situaci: Sháněl jsem pro kamaráda nějaké podklady pro článek, který píše do odborného časopisu. Článek si napsal sám, já nejsem spoluautorem. On má zaměstnání, kde se publikování v odborných časopisech vyžaduje. Až ten článek vyjde, mám slíbeno, že úryvky z něj můžu přepsat (no spíš opsat) na Wikipedii. Wikipedie pro změnu nezajímá mého známého. Je někde návod, co přesně má autor článku udělat, abych já směl článek opsat? Jde mi o možnost opsat některé části doslovně. Uměl bych možná napsat o stejném tématu jinými slovy a původní článek uvést jako zdroj, ale přijde mi to zbytečně pracné.Leotard 2. 9. 2009, 07:19 (UTC)

To je poněkud komplikované, protože díla vytvořená zaměstnancem v rámci jeho povinností mohou být zaměstnaneckými díly, zaměstnavatel může disponovat majetkovými autorskými právy k nim, takže by při použití na Wikipedii byl potřebný jeho souhlas. Další komplikací může být licence, kterou bude chtít odborný časopis. Pokud by šlo o výhradní licenci, tak by už autor nemohl uvolnit dílo pod svobodnou licencí CC-BY-SA, která je potřebná k užití na Wikipedii. --Beren 2. 9. 2009, 07:44 (UTC)

Pokud v těchto věcech problém nebude, podívejte se na povolovací maily na Wikipedie:OTRS. --Beren 2. 9. 2009, 07:46 (UTC)

Děkuji za informaci, ale na rovinu: Nepotěšil jste mne. Se zaměstnavatelem nejspíš problém nebude, s tím časopisem asi ano. Nakonec se ukazuje, že nejschůdnější a nejrychlejší bude přeložit vybrané části článku z češtiny do češtiny a ten článek uvést jako zdroj. Přidat do zdrojů nějaký starší text nebude problém. To jsem totiž dělal už původně a zdaleka se všechno nepoužilo, takže mi zbyly nějaké odkazy, které nám připadaly duplicitní a v tom článku nebudou.Leotard 2. 9. 2009, 08:54 (UTC)

Pozor, překladem „z češtiny do češtiny“ pravděpodobně vytvoříte odvozené dílo. --Milda 2. 9. 2009, 09:08 (UTC)

Souhlas k použití odvozeného díla ale podle mého laického názoru uděluje autor, nikoli časopis, byť by měl výhradní licenci. Ale jistý si nejsem. Okino 2. 9. 2009, 09:52 (UTC)

Pokud k nějakému dílu někomu poskytnu nějakou výhradní licenci, pak nemohu nadále licencovat příslušná užití, která jsem takto výhradně licencoval. Pokud je tedy součástí výhradní licence časopisu např. právo na rozmnožování díla, nemůže autor dále poskytovat licenci k rozmnožování svého díla, ani ve formě odvozených děl (ani tak nemůže činit sám, pokud je mu to ve výhradní licenci zakázáno). --Mormegil ✉ 2. 9. 2009, 11:43 (UTC)

Pozor, rozmnožování díla a zpracování díla (tj. laicky tvorba díla odvozeného) jsou podle autorského zákona dva rozdílné pojmy. Myslím, že třeba ke zhudebnění toho článku do podoby sboru (typický příklad zpracování) si časopis výhradní právo nezajistil. ;-) Ale myslím, že se dostáváme na půdu, kde by to ani soudy neměly jednoznačné. :-) Okino 2. 9. 2009, 12:01 (UTC)

Ale já nemluvím o vytvoření díla odvozeného, ale o jeho pozdějším užití. Samotným tvůrčím zpracováním nejsou dotčena práva původního autora, ten má tedy právo (spolu)rozhodovat o užití tohoto odvozeného díla. Pokud však toto právo výlučně svěřil někomu jinému, pak má právo (spolu)rozhodovat o odvozeném díle onen majitel výlučné licence. Pokud tedy součástí výhradní licence bylo i právo sdělovat dílo veřejnosti, pak není možno bez svolení držitele této licence živě provozovat ani zhudebnění licencovaného díla (přičemž je dost možné, že původní výhradní licence pro časopis právo na živé provozování neobsahovala). (Vše samozřejmě IMHO, IANAL.) --Mormegil ✉ 2. 9. 2009, 13:17 (UTC)

Odůvodněná míra citace

Inspirován předchozím dotazem, ale trochu zobecním: Pokud by se jednalo sice o doslovně převzaté, ale rozsahem malé části (jak ve vztahu k délce původního odborného článku, tak výsledného článku na Wikipedii), dalo by se uvažovat o regulérní citaci dle § 31. Díval jsem se na Wikipedie:Citace, ale tam je jen seznam souvisejících odkazů. Berene, vzhledem k tomu, že z nás asi nejlépe znáš autorský zákon a máš k dispozici i komentář nebo výklad, dokázal bys k tomu něco napsat? Tj. z jakých děl lze nebo nelze citovat, v jakých dílech (stačí s omezením na typické wikipedijní formáty, tj. encyklopedický článek, seznam, příloha) lze nebo nelze užít citace a jaká je obvyklá (odůvodněná) míra. Předem díky. --Milda 2. 9. 2009, 09:08 (UTC)

Zdá se, že opisování není dovoleno. Citovat nepotřebuji, v tom časopiseckém článku nepůjde o žádné originální myšlenky (= vlastní výzkum), spíše o porovnání starších technologií se současnými a popis těch současných. Poučením pro mne je, že může být rychlejší napsat vlastní text, než použít cizí, byť se svolením autora.Leotard 2. 9. 2009, 12:04 (UTC)

Nevím, jestli to pomůže, ale tady jsou obecné zásady, čerpáno z TELEC, Ivo; TŮMA, Pavel. Autorský zákon: Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-608-04. :

• citovat lze pouze zveřejněné dílo (ale nemusí jít o dílo vydané, dílo zveřejněné např. přednesem citovat lze) – § 31 odst. 1 písm. a,
• citace nesmí být užita samostatně, ale jen v rámci vlastního díla (dílo složené pouze ze souboru citátů v pořádku není) – § 31 odst. 1 písm. a "... ve svém díle ...",
• musí jít o výňatek, nikoliv o celé drobné dílo – § 31 odst. 1 písm. a,
• je zapotřebí uvést jméno autora, název citovaného díla a pramen (což jsou další informační údaje k ulehčení dohledání, např. místo a rok vydání) – § 31 odst. 1, věta za středníkem na konci,
• nesmí být změněn obsah a smysl citovaného cizího díla (např. úpravou nebo vytržením z kontextu), takže je žádoucí, aby cizí dílo bylo opticky odděleno od vlastního díla (např. uvozovkami nebo kurzívou apod.) a jakékoliv vsunuté poznámky (např. k doplnění kontextu) byly opticky rozlišitelné – § 11 odst. 3,
• musí být přítomen funkční vztah mezi citovaným úsekem cizího díla a vlastním dílem, přípustný rozsah je zapotřebí odvodit z tohoto funkčního vztahu – § 31 odst. 1 písm. a "... v odůvodněné míře ...",
• citace je samozřejmě nutno dělat v souladu s dobrými mravy – ObčZák § 3 odst. 1,
• citace nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla (nesmí narušovat běžný výkon autorských práv) a nesmí jí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora – § 29 odst. 1.
  • kromě rozsahu citace jsou problematické zejména případy, kdy citované a vlastní dílo jsou v konkurenčním vztahu a citace nahrazuje pro soutěž nezbytný funkční celek vlastního díla (např. místo vlastní úvodní definice hesla "ocituji" nějakou papírovou encyklopedii) – § 29 odst. 1.

--Beren 2. 9. 2009, 12:46 (UTC)

Co vše musí udělat autor obrázku abych ho mohl použít na wikipedii?

Jsem ze všech těch licencí a všeho toho kolem trochu zmatený. Mohl by mi to prosím jednoduše někdo napsar sem? Někde na internetu si najdu obrázek. Co všechno mi musí jeho autor napsat abych ho mohl dát k nějakému článku na wikipedii?

Děkuji předem za odpověď --Berffaith 9. 12. 2009, 15:33 (UTC)

Podívejte se na stránku Wikipedie:OTRS#Ukázkový povolující email, kde máte vzory toho, co by měl autor napsat. --Beren 9. 12. 2009, 18:15 (UTC)

Mnohokrát děkuji, určitě to brzy použiji. --Berffaith 10. 12. 2009, 12:41 (UTC)

WMF: Resolution:Licensing policy

Neměl by tu být někde odkaz na http://wikimediafoundation.org/wiki/Resolution:Licensing_policy/Cs jakožto úplně základní kámen licenční politiky?--Kozuch 2. 7. 2011, 19:40 (UTC)

Doplnění databáze herců z Wikipedie

V rámci mého projektu Česko-slovenské kritiky filmů< budu doplňovat databázi herců o informace z wikipedie. Prosím o názor, zdali v rámci správného Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported Creative Commons, které wikipedie používá, je tento odkaz: Příklad vyplněného profilu herce správně vyplněn.

Moc děkuji za odpověď. Simca (diskuse) 18. 6. 2013, 11:02 (UTC)

Obraz

Předem se omlouvám, pokud to tu už je vysvětleno, tak jsemto asi dost dobře nepochopil. Chci se zeptat, když v případě, že si obraz, od kterého existuje jeden jediný originál, koupím, tak jestli mohu komerčně nabízet jeho kopie bez souhlasu autora, jako jeho majitel, nebo i přesto musím mít písemné svolení od autora. A opačně, když si ten obraz koupím, tak jestli autor může komerčně nabízet jeho kopie bez souhlasu majitele. Díky za odpověď. Petsuchos.

Přidat dílo do fotogalerie

Chci přidat informace o jistém autorovi do článku o něm, včetně fotografií děl, které vlastním. Mám na to právo, nebo potřebuju ještě nějaké podklady? AnnaKubricka (diskuse) 1. 4. 2018, 14:49 (CEST)

Kde je hranice „díla” u digitální fotografie?

Asi je jasné, že jakkoliv záměrně nastavená kompozice a expozice je uměleckým dílem, ale u nějakých výstřelů z automatu do nezměněného okolí je to pochybné a třeba v případě pevně umístěné kamery (webkamery) nevidím vůbec žádný důvod. --P.01 (diskuse) 3. 10. 2022, 22:58 (CEST)