Diskuse:Staroměstský orloj

Článek byl 4. 8. 2010 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 2. 11. 2010 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 42. týdnu 2010 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Staroměstský orloj byla v období od 2. do 15. října 2007 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Staroměstský orloj byl v 18. století málem sešrotován?“

Z hesla Staroměstský orloj byla v období od 24. do 30. května 2010 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Staroměstský orloj odměřuje čas již 600 let?“

Arabská číslá jsou černě[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Nejsem, žádný odborník, ale poznám arabská čísla. Jsou to ta co používáme v ČR. Na orloji jsou uvnitř modré části černě od 1-12. Nemohou být tedy na okraji, zlatě.--Juan de Vojníkov 13:21, 1. 6. 2006 (UTC)

Vtip je v tom, že jsou tam dvojí různá arabská čísla. Pravda, ta s gotickým (či spíše "gotickým") vzhledem jsou skutečně po obvodu čtyřiadvacetníku zlatě. Hrobotron (diskuse) 23. 7. 2017, 22:31 (CEST)Odpovědět

Arabská čísla[editovat zdroj]

To sice jsou, ale na obvodu astrolábu je skutečně 24 arabských číslic v gotické podobě (zlatá na černém) ;-)

Aha. A ty uvnitř modré části?--Juan de Vojníkov 17:34, 3. 11. 2006 (UTC)

To jsou babylónské/planetární hodiny (dělí den od úsvitu do soumraku na dvanáct stejných částí). Poloha slunečního kotouče mezi křivkami (v každou roční dobu je babylónská hodina jinak dlouhá, protože i den je jinak dlouhý) ohraničující jednotlivá pole určuje babylónský čas.

Dobrý článek[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 3 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Článek je zajímavý a rozsáhlý, ale na Dobrý to ještě asi nebude. Podle kritérií vidím na první pohled problémy:

Ověřitelnost - na první pohled žádné řádkové reference, ani u sporných tvrzení jako je např. ta legenda o M. Hanušovi.
Úvod - kraťounký, rozhodně neobsahuje shrnutí nejpodstatnějšího
Čeština - není tragická, ale přece jen bych považoval za vhodné zkontrolovat např. kladení čárek ve větách
Typografie - např. pasáž psaná celá VELKÝMI PÍSMENY

Mimochodem, odkud plyne, že "Kolem astronomické části jsou pak umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků." - bylo to opravdu jen pro pobavení? Taková Smrt spíš vypadá jako jasné varování.--Ioannes Pragensis 15. 10. 2008, 13:59 (UTC)

Navíc článek obsahuje některý IMHO sporný pasáže... Třeba "Ten je také autorem zprávy, ve které označuje za tvůrce orloje hodináře Hanuše. To byl ale omyl, který se podařilo odhalit až ve 20. století." Horský sice doložil, že Mistrem Hanušem nebyl Jan z Růže z konce 15. století, ale také objevil latinský přípisek o tom, že orloj "zhotovil a sestavil" Jan Šindel. Což zpochybňuje pouze Táborského dataci, nikoli však jméno tvůrce orloje (Jan = Hanuš)... --Yaago 25. 10. 2008, 19:24 (UTC)

To mi nepřijde jako udržitelná myšlenka. Janu Šindelovi se sice také mohlo říkat Hanuš, kdoví, ale byl to universitní profesor. Jeho autorství tedy vidíme v teoretickém základu a návrhu. Nevíme nic o tom, že by to byl praktik horologista a ani listina z r. 1910 o něm nemluví. --Chun-mee (diskuse) 7. 3. 2021, 00:56 (CET)Odpovědět

Schema orloje[editovat zdroj]

Schema [[1]] má chybně uvedené označení kružnice obratníku Raka. Ta není na obvodu číselníku staročeského času ale na obvodu 24h ciferníku a dotýká se ciferníku ekliptiky. RESL 28. 3. 2010, 14:50 (UTC)

Je to takto správně ? --W.Rebel 31. 3. 2010, 16:29 (UTC)

Poznámka k obrázku Schéma astronomického ciferníku orloje: "stanoviště pozorovatele" je nesmysl, v středu je severní pól; stanoviště pozorovatele je tak možná uprostřed "noci".

Copyvio?[editovat zdroj]

Po posledních úpravách mi velká část článku připadá jako copyvio. Se zdroji se shodují rozsáhlé obraty i celé věty (které navíc nejsou psány moc encyklopedicky a odkazují se na věci, které zde nejsou). Než to začnu označovat jako copyvio, raději se ptám: Svolil pan Marušák ke kopírování jeho textu? --Postrach 4. 4. 2010, 13:54 (UTC)

...má to označené jako citaci, kde je uveden autor --W.Rebel 4. 4. 2010, 14:02 (UTC)

Citace by měly být v textu uvedeny kurzívou a rozhodně by neměly tvořit gró článku. A to teď není. --Postrach 4. 4. 2010, 14:11 (UTC)

nj, ale to byla půla článku kurzívou to by bylo fakt blbý, tak to přeslohoju a bude --W.Rebel 4. 4. 2010, 14:35 (UTC)

Citace takovéhohle rozsahu jsou porušením autorského zákona. --Postrach 4. 4. 2010, 14:43 (UTC) ... citace s přiznáním autorství není délkově omezena --W.Rebel 4. 4. 2010, 15:19 (UTC)

Je omezena. Vizte autorský zákon, kde je citace povolena jen v těchto případech:

§ 31 Citace

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů,
b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla,
c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům;

vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

ad a:nelze uplatnit - zde nezdůvodníme, že to nebylo možno popsat vlastními slovy
ad b:citováno není drobné dílo a zdejší článek není kritickým dílem k tomu textu, ani nemá licenci jen ke vzdělávacím účelům ani to není vědecké dílo
ad c:to je v rozporu s licencí Wikipedie

A protože je to špatně, začal jsem to řešit jako copyvio. Chtělo by to projít celé a zrušit zkopírované části, nebo se rovnou vrátit do stavu, kdy v článku nebyly.

--Postrach 4. 4. 2010, 15:29 (UTC)

... díky, alespoň nemusím hledat, které části jsem zkopíroval :D --W.Rebel 4. 4. 2010, 16:14 (UTC)

Pokud najdu další, vrátím stav článku před začátek těch kopií. Takhle to prostě nejde. Ale budu se tomu věnovat až pozdě večer. --Postrach 4. 4. 2010, 16:17 (UTC)

Souhvězdí a znamení[editovat zdroj]

Navrhuji odstranit z hesla část Souhvězdí a znamení, protože s tématem hesla až tak nesouvisí. Tyto informace patří spíše do hesel Zvěrokruh a Souhvězdí, na která se může z tohoto hesla odkázat. Jan.Kamenicek 26. 4. 2010, 16:30 (UTC)

Ale jsou součástí orloje, odstavec snad není až tak dlouhý (třeba jej ještě malinko zkrátit), jen stručně připomíná o co jde. Jinak link Zvěrokruh a Souhvězdí by se tam hodil hned v úvodu odstavce. --W.Rebel 26. 4. 2010, 16:47 (UTC)

Ano, ale přesto to patří do článku specializovaného na tohle téma. Znamení zvěrokruhu jsou na všech orlojích a ještě i dalších zařízeních či památkách, ale bylo by zbytečné u každé z nich tyto informace opakovat. Běžně se proto dávají jen do specializovaných článků, na který pak články, kterých se to týká jen okrajově, odkazují.

Navíc některé informace tam nejsou moc přesné. Třeba "...nerozlišuje se jejich příslušnost ke galaxii": ve skutečnosti všechny jednotlivé hvězdy, které vidíme pouhým zrakem i malými dalekohledy, včetně hvězd tvořících myšlené obrazce souhvězdí, patří do stejné galaxie, té naší. Jiné informace zase mají sporný encyklopedický význam, jako například ta, že lidstvo sleduje hvězdy odpradávna. Proto si myslím, že článek nijak neutrpí, když tu tato krátká sekce nebude. Jan.Kamenicek 26. 4. 2010, 17:09 (UTC)

Njn ale když to na tom orloji je, tak bych tam nechal ten odstavec s úplně stručným komentářem a odkazy. --W.Rebel 26. 4. 2010, 20:45 (UTC)

"Trochu" jsem to tam zjednodušil. --W.Rebel 26. 4. 2010, 21:43 (UTC)

OK, děkuji. Jan.Kamenicek 27. 4. 2010, 06:14 (UTC)

Věcné chyby[editovat zdroj]

Článek sice vypadá pěkně, celá látka ale není dobře uspořádaná, obsahuje spoustu mlhavých řečí, opakování čili "vaty" a hlavně se čtenář nedozví, jak vlastně funguje. Kromě toho je tu řada vážných chyb.

Astronomické znalosti se během 14. století (od vzniku prvních mechanických hodin) příliš nerozšířily. Model Sluneční soustavy zůstal stejný a originalita Orloje je v tom, jak jednoduchými prostředky jej Šindel s Kadaněm dokázali namodelovat.
Není tu ani slovo o tom, co mechanické hodiny znamenaly - totiž přechod od "přirozeného" času, kdy jsou hodiny dvanáctiny dne a noci, a tedy v zimě a v létě jinak dlouhé, k mechanickému času, který se světlem a tmou nekoresponduje. Proto má Orloj modré, červenavé a černé pásmo a zlaté sluníčko, aby naznačil, čemu v článku říkáte "babylonské hodiny".
Orloj má - pokud vím - jeden vcelku běžný hodinový stroj. Je doplněn jen trojicí velkých kol s jedním společným pastorkem, což obstará sluneční a hvězdný čas, zvířetník a Měsíc a s pomocí roční vačky i pohyb "českého" ciferníku (24 hodin, počínaje západem Slunce). Skutečně geniální je soustava táhel před ciferníkem (která každý vidí), která zajišťují posouvání sluníčka a Měsíce po zvířetníku.
Šindelovo spoluautorství přesvědčivě doložil Z. Horský v knize o Orloji, kterou článek sice cituje, ale moc nepoužívá. Nevím, jak moc článek závisí na citovaných zdrojích, ale pokud hodně, nevybrali jste si moc dobře. (Marušák je celkem dobrý, místy jste ho ale nepochopili.)
"Kalendářní stroj" je táhlo, západka a rohatka, nic víc.
O samostatném storji čtyřiadvacetníku nevím, je ale skoro jisté, že se pohon "ceského" ciferníku (který se v průběhu roku různě natáčí, aby 24 souhlasilo se západem Slunce) původně bez něho obešel a vystačil si s vačkou. Co o něm píšete v příslušné sekci je nesmysl (jednu ručku mívaly i dvanáctihodinové ciferníky a minutová ručka tomu nijak nepomohla).
Co píšete o "závěrkovém kole" nedává smysl. Uměli byste mechanismus nakreslit?
Měsíc má vlastní pohon, ale ne vlastní stroj. V kuličce je závaží a ozubený věnec, takže se každý den pootočí o jeden zub a za 29 dní kolem dokola - a to bez vnějšího pohonu. Podle Horského to vzniklo až v 16.-17. století. Za to, že "fáze Měsíce jsou způsobeny zastíněním kotoučem Země", byste propadli na ZŠ. To je přece popis zatmění, a ne fází!
Netuším, co je "Dentova spirála", Dent stavěl lodní chronometry, ale "zpomalovací větrníky" jsou pouze v bicím stroji, byly tam vždycky a na přesnost chodu nemají nejmenší vliv.
Orloj prý ukazuje místní čas, ale proti "lokálnímu" se předchází o 2,3 minuty. Jak to jde dohromady?
Zvířetník není "kalendář" a pohybuje se zároveň s ručkou hvězdného času, nemá tedy "samostatný pohon".

Omlouvám se za rozsáhlou kritiku, ale jako bývalého hodináře mě tyhle chyby skoro urážejí:) Srdečně zdraví --Sokoljan 4. 8. 2010, 20:18 (UTC)

Jen drobnou opravu bych si dovolil, cisiojan skutečně sloužil k zapamatování nepohyblivých svátků. --marv1N 6. 8. 2010, 10:24 (UTC)

Sorry, moje chyba. --Sokoljan 6. 8. 2010, 14:37 (UTC)

- vědomosti o astronomii, teď to tam sice už není ale bylo myšleno, že tyto vědomosti umožnily konstrukci orloje a to od dávnověku do 14. toletí, nikoliv během 14. století
- délka hodiny přirozený/mechanický čas a tím i délka hodiny ... již to tam uvedeno je, neřeší se zde ale dopad na občanský život, to spíše do článku o odměřování času obecně
- názvy stroj .... podle literatury, jeví se to i čitelnější než uvádět tyto části jako podskupiny soustrojí
- Šindel, spoluautorství není přesvědčivé, nedávné dokumentování, že je určeno jen podle ruční poznámky v knize Tadeáše z Hájku
- čtyřiadvacetník, to opravdu nevím co jste myslel, viz porovnání s historií mé úpravy článku
- závěrkové kolo, jednoduchý západkový mechanismus, nic ložitého, kolo se zářezy po obvodu a západka
- Měsíc má vlastní, i když jednoduchý stroj uvnitř koule, nic nelogického v tom není, jo ty fáze byly fakt blbě
- Dentova spirála, uvedena v literatuře i když se jinak o dentově spirále toho moc dohledat nedá, tak byla vynechána, zpomalovací větrníky se používají, viz foto Božkova chronometru, je tam vidět pěkně vodorovně vzadu
- místní a lokální čas, nejsem hodinář ani astronom ale pokud orloj nestojí na 15 poledníku ale na 14°25' tak se lokální UTC+1 a místní liší, doplněno do poznámky v článku
- zvířetník není kalendář ... snad už to je správně oddělené

--W.Rebel 25. 8. 2010, 14:23 (UTC)

Naprosto s tvojí kritikou souhlasím. Uvádím jen několik dalších , velmi dobrých odkazů, pro vylepšení článku (Rosický, Marušák a Král jsou již známy). Každý, kdo se o orloj zajímá, by si měl prostudovat ten 1. (Zdeněk Horský; Emanuel Procházka: Pražský orloj). V závěru tohoto díla je dalších 104 odkazů na téma Staroměstský Orloj.

Doporučené odkazy:

Zdeněk Horský; Emanuel Procházka: Pražský orloj; Acta historiae rerum naturalium nec non technicarum IX; Československá akademie věd; Praha 1964; S.84f (vědecky)
Zdeněk Horský: Pražský orloj; Panorama, Praha 1988 (populárně)
Emanuel Procházka: Obnovení chodu čtyřiadvacetníku na Staroměstském orloji; Jemná mechanika a optika, Jahrgang 7; Praha 1958; S.205f
Michal Křížek; Jakub Šolz; Alena Šolcová: Pražský orloj a stereografická projekce PDF 3,76 MB
Michal Křížek, Lawrence Somer, Alena Šolcová: Deset matematických vět o pražském orloji, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie; Jahrgang 54 (2009), Nr. 4, S.281f
Michal Křížek: Astronomical Clock, Animation
Zdislav Šíma: Orloje - hi-tech 14. století 1. Teil
Zdislav Šíma: Orloje - hi-tech 14. století 2. Teil
Vlasta Filler: Funkční kalendář s cisiojánem z pražského orloje

Ke konci jen na moji omluvu: Po čtyřiceti létech života v zahraničí se mi již těžko edituje v češtine. Proto zveřejňuji na Wiki česká témata v jiných jazycích. (Příklad: „Staroměstský orloj“ v Němčině a „Historie Staroměstského orloje“ na Commons.
Srdečně zdraví --Karel K. 6. 8. 2010, 10:07 (UTC)

Díky a pozdrav do ciziny! --Sokoljan 6. 8. 2010, 14:37 (UTC)

Pánové trochu zírám.

Proč dříve než se pustíte do práce či připomínkování textu o Pražském orloji se s ním více neseznámíte? Takto to vypadá, že v původním článku je více než jedna chyba na odstavec a ani v připomínkách to není o moc lepší. Nechci se míchat do soutěže o notebook, ale pokud budete mít zájem, rád problematiku zkonzultuji na webu www.orloj.eu Napište.

Jen pro ilustraci uvádím reakce spíše na připomínky, protože reakce na článek by byly delší než samotný článek (údajného žehnajícího Krista po 12 apoštolech, či vložení přestupného dne 24. ovšem zmínit musím): Tedy orloj již dlouho nemá společný pastorek pro trojici kol, o Šindelově autorství ideového návrhu orloje lze spíše pochybovat, původní text i připomínka k 24 níku je dost mimo, v textu kolem závěrkového kola naopak nevidím až tak zásadní problém, měsíc se nepootočí za den o jeden zub (zubů je 57, kulička se otočí za 28,5 otáček měsíčního kola), když netuším co je dentova spirála a jak funguje řídící chronometr včetně "zpomalovacího větrníku", tak o tom nepíšu atd atd atd.

Zásadní problém je, že se všichni vyjadřují k orloji pouze se znalostí dostupné literatury, bez opravdové znalosti stroje orloje. Bohužel i v základní literatuře (Rosický, Horský) není vše správně a nesouhlasí se současným stavem. Opakováním na wiki se to nezlepší. Další doporučovaná literatura je na tom mnohdy ještě hůře. Náš web www.orloj.eu je patrně jedinná platforma, která může stále reagovat na současný vývoj i připomínky. Aby jím byla i wiki, nemůže vycházet pouze z literatury a školních vědomostí.

Petr Král 15.8.2010

Srdečně Vás zdravím. Z Vašeho příspěvku jsem porozuměl, že zatím ještě neznáte dobře principy, na nichž Wikipedie funguje. Jedním z hlavních je, že se zásadně vychází z dostupné literatury, a že je zakázán tzv. vlastní výzkum. Takže pokud je něco špatně v publikované literatuře, na Wikipedii to můžeme opravit teprve tehdy, až danou informaci někdo publikuje znovu a tentokrát správně. Wikipedie nemůže být médiem, které uvádí na pravou míru omyly jiných zdrojů. Jan.Kamenicek 16. 8. 2010, 05:03 (UTC)

Ještě k Vaší poznámce o notebooku: jestli se nepletu, tak heslo Staroměstský orloj není zařazeno mezi soutěžní hesla, takže pokud máte zájem, můžete ho vylepšit, aniž byste se míchal do soutěže. Jenom bych poprosil, jestli by bylo vždy možné citovat zdroj dané informace. Jan.Kamenicek 16. 8. 2010, 05:15 (UTC)

Máte pravdu, principy Wikipedie jsou mě utajeny. Nenapadlo mě, že budu kritizován za vlastní (a Marušákův) web o orloji, když jiní autoři ho v tomto článku uvádějí 14x v referencích a 4 x v citacích. Nicméně moje výtky trvají, protože většina chyb je jen chybnou interpretací oficiálně publikovaných informací. Petr Král 16.8.2010

Omlouvám se, pokud jsem se Vás nějak dotkl, ale nevzpomínám si, že bych Vás nebo Váš web nějak kritizoval. Máte pravdu, že jsem orloj neviděl a velmi mě to mrzí; musím to napravit. Že tři kola s pastorkem tak dnes nefungují vím, jen jsem to nešikovně napsal. Že tak ale fungovala jako skutečně geniální řešení složité úlohy, považuji za podstatné. Že se Měsíc denně pootočí o dva zuby vím z Horského také, jen jsem to nechtěl komplikovat. Zato Dentova spirála a větrníky, které podporují přesnost chodu, mi jako bývalému hodináři zůstávají záhadou. V hodinářské literatuře, kterou mám, jsem Denta ovšem našel, ale jen jako výrobce setrvačkových chronometrů. Budu Vám vděčen, pokud mi to vysvětlíte. Zdraví Váš --Sokoljan 16. 8. 2010, 17:51 (UTC)

Vážení pánové, posílám obrázek Denisova kroku, který je jak na Orloji (od Božka) tak ve Westmisteru (od Denta). Celá záležitost je velice pěkne popsána v uvedené publikaci:

Kurt Dietzschold: Die Turmuhren mit Einschluß der sogenannten Kunstuhren, B. H. Voigt, Weimar 1894, S.96f
[2]

Srdečně zdraví --Karel K.

Revize[editovat zdroj]

Abych jen nekritizoval, přepsal jsem úvod a upravil text: odstranil vatu a duplicity, vypustil pochybné zdroje (např. webové stránky jednoho hotelu) a tvrzení. Ještě se k článku vrátím, až budu mít při ruce Horského knihu, ale editujte s odvahou.--Sokoljan 6. 8. 2010, 14:40 (UTC)

Poslední úpravy[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

měl bych několik dotazů k úpravám od wikipedista:Sokoljan

) lze doložit datum 10.října datování orloje nějakým zdrojem?
1. Měl jsem dojem, že je to ve všech novějších popisech, ale určitě v Horském (str. 26) i Marušákovi. Článek je už tak "přezdrojovaný" a hrozně dlouhý, ale doplním výklad, protože je zajímavý. Kromě toho nemám rád tu citační šablonu, která článek zbytečně nafukuje a dává tam takové nesmysly jako "(čeština)", což každý ví.
) lze doložit „Staroměstský orloj je patrně nejlépe zachovaný středověký orloj vůbec“ nějakým zdrojem?
1. Horský, str. 116.
) „Původní orloj patrně pochází již z dob Karla IV., který pro Prahu nechal sestavit ...“ To nebylo za doby Karla IV nebo se jednalo pouze o hodiny a nikoliv orloj?
1. To nelze rozhodnout, protože obojí bylo horologium. Listina z r. 1410 však říká, že M. z Kadaně "udělal nová kola k velkému horologiu v straně bicí", protože ta stará byla už opotřebena. Horský (str. 62) proto asi právem usuzuje, že šlo o bicí hodiny nahoře na věži, kde by orloj s astronomickým ciferníkem neměl smysl.
) v čem je v rozporu konstatování že ... „Další oprava a rekonstrukce orloje byla dokončena v roce 1912, kdy byla do zdi vedle orloje zasazena pamětní deska (s mylmě uvedeným autorstvím): ...“ ?
1. Snad s ničím, proto jsem ji tam nechal. Zato citát textu desky s orlojem - kromě zmíněného omylu - moc nesouvisí.
) odkud pochází zdroj pro toto (rok 1945) ... „zasažené dělostřebou z Letné.“
1. Marušák uvádí "zápalným granátem", ale na základě jedné slavné fotky z revoluce si mnozí myslí, že do něho střelil tank. Pamatuju se na to z dětství a ověřil jsem si to u orlojníka, p. Skály. Našlo by se to v nějaké knížce o květnové revoluci, ale nemám čas to hledat.
) „nadále každou půlminutu spouštět starý stroj, byla svěřena Romualdu Božkovi“ ... půlminuta nebo minuta ? zdroj hovoří o minutě
1. Nejspíš moje chyba, opravím.
) „Temně modrý středový kruh představuje Zemi“ asi ne, na snímcích je Země uvnitř kruhu ale samostatně nakreslena
1. Máte pravdu, ale větu jsem tam nechal, protože by se to složitě vysvětlovalo.
) „Je to z důvodu určení místa pozorování oblohy, tedy středová hlavní osa ciferníku prochází právě Prahou“ ... kudy jinudy procházá hlavní osa orloje, když ne Prahou, tedy proč bylo odstraněno? --W.Rebel 13. 10. 2010, 20:33 (UTC)
1. Protože je velice zmatená a v této podobě, jak správně soudíte, říká trivialitu, ne-li nesmysl. Fakticky se snad chtělo říci, že výstřednost černého kruhu "noci" odpovídá zeměpisné šířce Prahy a nedala se tedy okopírovat odjinud.
  1. Zmatené to nevím jak lépe popsati, ale jinak by všechny rozměry a křivky astrolábu musely být jiné a jiný tvar, to platí pro umístění na poledníku vzhledem k místnímu času i rovnoběžce vzhledem k horizontu. --W.Rebel 14. 10. 2010, 16:34 (UTC)
2. Prosim vas, nelpete na nesmyslu! Hlavni osa orloje neprochazi Prahou, ale jde o polarni osu Zeme, potazmo pomyslne nebeske sfery. Prosim uvedomte si to driv, nez budete laterit, ze vam to nekdo nepravem poeditoval a zase vracet tento hrozny blud, patrne vyvolany nestastne a nesmyslne tam namalovanym globusem (z doby >= r.1945). Diky! Marek Peca
  Dobrý den. Velmi vám děkuji za upozornění. Bohužel autor tohoto textu již na Wikipedii delší dobu nepůsobí. Pokud mi napíšete nějaký zdroj, ve kterém je informace uvedena, tak ji podle toho opravím. Druhá možnost je, že informaci podle toho zdroje můžete opravit i sám. Ještě jednou díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 2. 2015, 01:30 (CET)Odpovědět
  Pokusil jsem se o uvedeni mista polarni osy na pravou miru.Hrobotron (diskuse) 23. 7. 2017, 21:57 (CEST)Odpovědět

Jink díky za bdělost a upozornění! --Sokoljan 14. 10. 2010, 13:36 (UTC)

Ty citační šablony taky nemám rád, ale navrhl jsem článek na ohodnocení, takže teď jsou nutné a je nutno je použít ke zdrojům. Kdyžtak napište celý zdroj sem a k čemu patří, už sem si zvykl na doplňování šablon když je to nutné. Chvíli počkám co doupravíte a doplníte. --W.Rebel 14. 10. 2010, 14:01 (UTC)

Asi se vyžadují u literatury (budiž!), ale v refech si myslím, že stačí právě odkaz na knihu a stránku - takhle je text pro editování děsně nepřehledný a zbytečně dlouhý. --Sokoljan 14. 10. 2010, 15:03 (UTC)

Článek[editovat zdroj]

Možná by nebylo špatné, kdyby autor prošel tento článek a kouknul se, zda na wiki nešíříme bludy. Není to ani tak seriozní zdroj, jako spíš několik pěkně popsaných mýtů. --Vojtech.dostal 6. 5. 2011, 20:28 (UTC)

Tak nějak mi přijde že Blesk hoden svému přívlastku "bulvár" použil úvod článku. Atraktivně jej zamotal do dvou tajemných legend pro napínavost a okořenil aby měl zvučný říz a přidal dojemný úvod. Jinak v části 1. Historie / 1.2 Orloj / 2. odstavec je vysvětleno, proč Blesk zpochybňuje mistra Hanuše. To je všechno. W.Rebel 6. 5. 2011, 21:17 (UTC)

Ještě poznámka, kde tam píší že ty lži pocházejí z Wikipedie? W.Rebel 6. 5. 2011, 21:19 (UTC)

Je to Reflex, ne Blesk. A nikde nepíšou že to je z wikipedie. Čert to vem, pěkný den. --Vojtech.dostal 7. 5. 2011, 06:45 (UTC)

Nj, Reflex, pak jsem si to taky uvědomil ale už sem měl vypnutej komp, tak jsem to nechal tak. W.Rebel 7. 5. 2011, 08:02 (UTC)

Reflex nebo Blesk, sefredaktor je stejny :-) Jklamo 7. 5. 2011, 16:13 (UTC)

No já nevím, autor se v mystifikacích vyžívá, každý jeho článek je založen na tom, že bez důkazů vyvrací kdejakou zažitou informaci. Minule to zase bylo o tom, že Gagarin nebyl kosmonaut, ale jen geniální mystifikátor... --Nadkachna 7. 5. 2011, 07:21 (UTC)

Počty zubů[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Pokud jsem to nepochopil špatně, pak se mi zdá, že v různých částech článku jsou různé údaje co do počtu zubů kol. Např. kapitola Hlavní stroj a Ukazovací stroj si neodpovídají. V kapitole Stroj Měsíce je pak použit termín „neunikátnější“ (překlep?). --Xth-Floor (diskuse) 30. 9. 2016, 23:53 (CEST)Odpovědět

Nedělní písmeno[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Když jsou na kalendářní desce nedělní písmena, přijde mi nelogické, že by orloj nikdy neukazoval, jaké že aktuálně platí, takže - víme jestli bylo někdy vystavováno na nějaké ceduli nedělní písmeno platné pro aktuální rok (část roku)? . Kasalic8 (diskuse) 19. 4. 2017, 18:40 (CEST)Odpovědět

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 34 externí odkazy či reference na stránce Staroměstský orloj. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 02:45 (CEST)Odpovědět

Aktualizace po rekonstrukci?[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 3 lety8 komentářů3 lidé v diskusi

Udělal jsem základní aktualizaci v sekci Historie, která končila tím, že se v roce 2017 objevilo lešení. Bude ale nejspíš potřeba projít a aktualizovat i sekci Soustrojí orloje, jelikož se měl během loňské rekonstrukce vrátit mechanismus do podoby z 19. století (viz [3] [4]). A možná nějak reflektovat debatu o tom, jestli nechávat v orloji Suchardovy sochy, viz vyjádření Petra Skály pro Český rozhlas: „Závazné stanovisko Památkového ústavu a památkářů z Magistrátu doporučovalo změnit stávající význam soch na původní význam, protože restaurátor orloje ve 20. století Vojtěch Sucharda bohužel nepochopil význam této památky a vymyslel figurky, které s orlojem vůbec nesouvisí. Nicméně restaurátoři, kteří dostali za úkol sochy dostat do původního významu to odmítli dělat, takže jsme se nakonec dočkali kopií Suchardova kronikáře, hvězdáře a filozofa.“ --Michal Bělka (diskuse) 15. 8. 2019, 01:25 (CEST)Odpovědět

@Michal Bělka: Díky za upozornění, určitě by to chtělo aktualizovat. Nepustíte se do toho? Plus by mě zajímalo, jak to mají třeba ne anglické Wikipedii, která bude mít tisíce návštěv denně... Martin2035 (diskuse) 15. 8. 2019, 22:33 (CEST)Odpovědět

Na anglické wiki není o poslední rekonstrukci nic kromě dat a to že tam byla LED obrazovka. --Chun-mee (diskuse) 14. 3. 2021, 18:04 (CET)Odpovědět

@Martin2035: Já se v technických detailech bojím vrtat, my novináři chápeme všechno trochu, ale nic pořádně. Poplatně téhle vlastnosti jsem si troufl na tu stručnou povšechní aktualizaci, ale pokud jde třeba o zuby zvířetníku, na ty si asi netroufnu. Můžu se jen domnívat, že "nový pohybový mechanismus pro samočinné natáčení čtyřiadvacetníku navrhl roku 1956 Dr. Emanuel Procházka ve spolupráci s Ing. Miroslavem Krajníkem. Tento mechanismus se samostatným hodinovým strojkem byl na orloj instalován 6. listopadu 1957 a pracuje dodnes" je přesně to, co teď neplatí", když "Petr Skála se svoji ženou Melanií vrátili strojovnu do původní gotické podoby" ([5]). Nevím, kde k tomu jako člověk v technice nezběhlý hledat podrobnější aktuální zdroj. --Michal Bělka (diskuse) 15. 8. 2019, 22:48 (CEST)Odpovědět

@Michal Bělka: Bohužel nevím, jestli se tu najde odborník. Nicméně díky za snahu a za alespoň částečnou aktualizaci... Uvidíme, třeba někdy přijde někdo odbornější v tomto tématu. :) Martin2035 (diskuse) 16. 8. 2019, 18:25 (CEST)Odpovědět

@Michal Bělka: Soustrojí je složité, s mnoha cennými přídavky v průběhu staletí. V žádném případě nemůže být celé přesně zpět v gotické podobě. Byl snad Božkův chronometr vyhozen a někdo ukoval a instaloval lihýř s nepřesností až čtvrt hodiny za den? Korekční stroj na pohyb měsíčního kola také pryč? Čtyřiadvacet úderů se odbíjí podle čtyřiadvacetníku při západu slunce a ne o půlnoci? Kalendářní kolo se postrkuje ručně jako před Táborským atd. atd.? Jistě ne. Nebylo snad instalováno samonatahování závaží? Rozsah vyjádření „vrátili strojovnu do původní gotické podoby“ je nejasný. Šlo jistě především o pohon hlavního stroje - dřevěné válce s lany a závažími. --Chun-mee (diskuse) 12. 3. 2021, 21:07 (CET)Odpovědět

@Chun-mee: Však jsem říkal, že novináři (včetně mne) nerozumí ničemu pořádně :D Díky, že jste se do článku zavrtal. --Michal Bělka (diskuse) 14. 3. 2021, 11:37 (CET)Odpovědět

@Michal Bělka: No, ale ani já nejsem odborník. Ale - orloj mě zaujal. Spolu s historickou astronomií. Kdybyste padl na nějaký zdroj o poslední rekonstrukci, tedy kromě novinových článků co se dají vygooglit snadno, dejte o nich vědět. :) --Chun-mee (diskuse) 14. 3. 2021, 18:04 (CET)Odpovědět