Diskuse:Orlí mlhovina

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Gumideck v tématu „DČ?“
ikona
Článek byl 1. 12. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 23. 12. 2017 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Portál astronomie – článek měsíce
Tento článek byl od 2. února 2018 článkem měsíce na portálu Astronomie.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 23. týdnu 2018 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze WPK[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety94 komentářů5 lidí v diskusi

Juandev[editovat zdroj]

Dobrý den,

nejprve vysvětlím svůj styl recenzování. Obvykle článek napřed prolistuji, jestli nenarazím na hrubé vady. Pak článek postupně pročítám a vznáším připomínky. To ale často nezvládnu na jeden zátah. V poslední fázi se ještě podívám do požadavků na Nejlepší články a snažím se určit, jestli článek tyto požadavky splňuje. Pokud mám pocit, že jsou v článku závažné nedostatky, nepokračuji většinou v hloubkové recenzi.

Jsem rád, když se autoři pouští do nominací svých hesel. Chápu, že recenzní připomínky mohou být unavující a pisatel může mít pocit, že ho recenzent pronásleduje. Mím cílem, je ale aby byl článek opravdu kvalitní. Pokud vznikne nějaké jiskření a nemá konce, radši od recenze po nějaké době odstoupím.

Preferuji, pokud by pisatelé reagovali na body přímo pod nimi - je to přehlednější.

zatím po Vlastnosti--Juandev (diskuse) 16. 8. 2017, 01:50 (CEST)Odpovědět

  • Děkuji Juane za recenzi. Také napřed něco vysvětlím. Jsem na Wiki poměrně mladý a je to můj první článek k recenzi. Na NČ si takto drze mířím jenom kvůli tomu, že původní článek, ze kterého jsem překládal, je také NČ, i když podle italských pravidel a kdysi dávno, a proto jsem si vědom, že by se na něm dalo hodně vylepšit. Překlady se snažím dělat co nejvíce významově shodné, takže třeba struktura článku a umístění refů zůstalo původní. Více viz jednotlivé body.--Pepe357 (diskuse) 16. 8. 2017, 12:56 (CEST)Odpovědět

Mirek256[editovat zdroj]

  • Ptám se Její vzdálenost od Země ještě není známa dostatečně přesně, ale odhady se blíží hodnotě 5 870 světelných let, takže se nachází v rameni Střelce ptám se, ta vzdálenost znamená rameno Střelce?
    • OtázkaOtázka Ve jmenované vzdálenosti od Země se tímto směrem nachází část ramene Střelce. Pokud je tedy tato mlhovina od Země vzdálena o tuto hodnotu, nachází se v rameni Střelce. Pokud to není dostatečné vysvětlení, pak jsem nepochopil otázku. --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • což jsou dlouhé sloupy tmavých plynů - není lepší temné mlhoviny?
    • OtázkaOtázka stejně jako v původním článku, 'tmavé plyny' odkazuji na heslo 'temné mlhoviny', takže význam je zachován. Toto slovního spojení má asi poukázat na zvláštní tvar těchto mračen a 'dlouhé sloupy temných mlhovin' mi přijdou úplně divoké. Nechal bych to tak. Je někdo další proti? --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října. v Česku nebo i jinde?
    • NevyřešenoNevyřešeno zatím jsem nepozoroval v zahraničí, nebo dokonce na jižní polokouli, ale krátké ověření ve Stellariu mi ukázalo, že to velmi zhruba platí i na jižní polokouli. Objekt je prostě touto dobou v opozici, takže jsou pro jeho pozorování vhodné podmínky, akorát čím severněji, tím kratší dobu je vidět a níže nad obzorem. Přijde mi škoda tam toto hrubé vymezení nedat a nevím, jakou jinou poznámku k tomu dodat, aby to bylo dost přesné a naopak to nevyznělo příliš složitě. --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • Za objevitele tohoto objektu je označován Jean-Philippe Loys de Chéseaux je objevitelem či je jen označován jako objevitel?
    • NevyřešenoNevyřešeno V infoboxu i v úvodu je vypsán jako objevitel, ale v tomto podrobném odstavci je vysvětleno, že není úplně přesné mu tento titul udělit bez dodatečného vysvětlení. Pokud pozoroval pouze 'hvězdokupu', ale objekt je zejména 'mlhovina', pak je jeho prvenství sporné - ale někdo se za objevitele označit musí :-) --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • Ve 21. století se Orlí mlhovina nachází na jižní nebeské polokouli. tam asi bude ještě hodně dlouho a lze uvést, do tam bude?
    • NevyřešenoNevyřešeno Uvést by to šlo, ale asi bez zdroje, takže to moc nemá smysl. V původním článku bylo psáno 'současná poloha', což není encyklopedicky správný pojem, tak jsem to upravil na 21. století, ale podle Stellaria to bude až do roku 6188. Možná bych tedy mohl napsat 'v první polovině prvního desetitisíciletí'. Nějaký lepší nápad? --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • Z více než 70 známých rozpínajících se plynných kuliček nejsou to globule? Bokovy globule
    • NevyřešenoNevyřešeno Na českém APODu je to nazýváno jako 'globule', to máš pravdu. Ovšem nevím, zda je to ustálený výraz, tak jsem si dovolil jít o kus dál a nazvat tyto kulové útvary kuličkami. Bokovy globule jsou ustáleným výrazem, ale přesto jsou to taky kuličky, i když trochu jiného typu. Pokud EGGs nemají ustálený český překlad, dá se to přeložit jako 'evaporující gaseózní globule' (brrr), nebo 'vypařující se plynné kuličky', k tomu se přikláním já. Chybí mi důvod, proč bych měl tyto kuličky nazývat globulemi =) --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
  • který leží 5 obloukových minut jižně od jednoho maseru pravopis?

To je zatím vše, nezlobit se.Mirek256 19. 8. 2017, 17:25 (CEST)Odpovědět

Vachovec1[editovat zdroj]

Obecně
Úvod
  • odhady se blíží hodnotě 5 870 světelných let, takže se nachází v rameni Střelce. – nemyslím si, že mezi oběma větami je vztah příčina → důsledek
  • Díky tvaru Sloupů stvoření je celý objekt nazýván Orlí mlhovina. – Prosím upřesnit. Že by Sloupy dohromady připomínaly orla (s poloroztaženými křídly)?
    • NevyřešenoNevyřešeno Zatím se mi nepodařilo dohledat jiný zdroj, který by tuto otázku objasňoval. --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 14:34 (CEST)Odpovědět
      • Zkus(te) [3], konkrétně The advent of astrophotography revealed a large area of glowing hydrogen gas that was invisible to the unaided eye, and that looked somewhat like an eagle with outstretched wings, giving rise to the current common name of Eagle Nebula. Z dalšího vyplývá, že "orel s roztaženými křídly" není tvořen pouze Sloupy stvoření, ale celou svítící oblastí plynného vodíku. --Vachovec1 (diskuse) 30. 8. 2017, 12:58 (CEST)Odpovědět
  • Nachází se v nich také mladé hvězdné objekty… – Tím "v nich" je míněno "v mlhovině Sloupy stvoření"? Nemá se to týkat spíše celé oblasti Orlí mlhoviny?
Pozorování
  • Myslím, že u dalekohledu je podstatné spíše maximální zvětšení, než průměr objektivu.
    • OtázkaOtázka Jak na toto odpovědět jednou větou? V dnešní době je u dalekohledu nejdůležitější co nejmenší světelné znečištění :-) Aneb nevím, co jiného tedy do článku napsat. --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 14:34 (CEST)Odpovědět
  • Kdy je vhodné období pro pozorování na severní a kdy na jižní polokouli? Věta Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října. se týká severní nebo jižní polokoule?
Historie pozorování
  • William Herschel kupodivu nezanechal podrobný popis této mlhoviny… – Proč "kupodivu"?
  • K jednotlivým astronomům by bylo vhodné doplnit do závorky data narození a úmrtí, aby si člověk dokázal spočítat, kdy mlhovinu mohli pozorovat (nejsou-li uvedena konkrétní data pozorování).
    • NevyřešenoNevyřešenoPak by ovšem bylo nejlepší dopsat tam přímo letopočty pozorování, jenže ty v původním článku nejsou. Údaje o životě jednotlivých astronomů jsou samozřejmě uvedeny pod jednotlivými hesly (pokud jsou vytvořená). --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 14:34 (CEST)Odpovědět
  • K hodnotám deklinace v minulosti by to opravdu chtělo zdroj.
  • Z toho vyplývá, že i v severní Evropě až do zeměpisné šířky 57° byla mlhovina cirkumpolární. – Technicky: pokud byl (předchozí) výpočet správný, mlhovina byla cirkumpolární pro pozorovatele nacházejícího se na severní polokouli severně od 57° severní šířky. Formulace věty je poněkud nešťastná (nejednoznačná).
Vlastnosti
Měření vzdálenosti
Skladba mlhoviny
Hvězdotvorné jevy
Hvězdy
  • Nejprve se píše, že hvězdokupa obsahuje několik desítek modrých veleobrů, o kus dál je ale uváděn jediný veleobr (HD 168076) s tím, že ostatní hvězdy jsou výrazně menší a patří mezi obry. To je zřejmý rozpor.
  • …a také bylo objeveno několik stovek možných členů hvězdokupy. – Co je to "možný člen hvězdokupy"? Dříve zmiňované hvězdy nejsou "možnými členy hvězdokupy"?
Galaktické okolí
Literatura / EO

To je zatím vše. --Vachovec1 (diskuse) 19. 8. 2017, 20:30 (CEST)Odpovědět

  • Díky za recenzi. Jak jsem již psal výše Juandevovi, některé vytýkané věci souvisí s tím, že jsem článek nevytvářel, ale překládal. Nechci se na to ale vymlouvat, jenom tím vysvětluji některé nesrovnalosti. A pokud v původním článku chyběly např. zdroje nebo strany použitých knih, těžko se jich dohledám. Každopádně ještě jednou díky a prosím o případné dovysvětlení nejasných otázek. --Pepe357 (diskuse) 21. 8. 2017, 14:34 (CEST)Odpovědět

OJJ[editovat zdroj]

Tak tedy troška faktických postřehů:

DČ?[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety5 komentářů4 lidé v diskusi

@Pepe357, Gumideck, OJJ: vidím, že článek byl povýšen na DČ, upozorňuji ale, že tam stále zůstávají nejméně 2 požadavky na zdroj (sekce Precesní pohyb souřadnic)!! --Vachovec1 (diskuse) 11. 9. 2017, 13:11 (CEST)Odpovědět

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Orlí_mlhovina&oldid=16132980“