Dineobellator
 DineobellatorStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66,5 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce vzezření dineobellatora a jeho dochované kosterní fragmenty. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Čeleď | Dromaeosauridae |
| Podčeleď | Velociraptorinae |
| Rod | Dineobellator Jasinski et al., 2020 |
| Binomické jméno | |
| Dineobellator notohesperus Jasinski et al., 2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dineobellator („bojovník kmene Diné (Navahové)“) byl rod malého teropodního dinosaura z čeledi Dromaeosauridae a podčeledi Velociraptorinae, žijící v období pozdní svrchní křídy (asi před 70 až 66,5 miliony let) na území dnešního státu Nové Mexiko (USA). Typový druh Dineobellator notohesperus byl formálně popsán v březnu roku 2020.[1]
Objev a pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Fosilie tohoto dromeosaurida byly objeveny roku 2008 v sedimentech souvrství Ojo Alamo a formálně popsány roku 2020. Rodové jméno odkazuji k místnímu indiánskému kmeni Navahů, ve vlastní řeči Diné, slovo bellator pak znamená latinsky "bojovník". Druhové jméno notohesperus znamená doslova "z jihozápadu", což odkazuje k lokalitě objevu v rámci Spojených států amerických (či Severní Ameriky celkově).
Rozměry[editovat | editovat zdroj]
Celková délka tohoto malého teropoda dosahovala zhruba rovných 2 metrů a jeho hmotnost je odhadována asi na 18 až 22 kilogramů (podle jiných odhadů ale až 3 metry a 40 kg). Představoval tak malého predátora, lovícího možná ve smečkách. Jerho kořistí byli nejspíše drobní až středně velcí obratlovci a mláďata jiných dinosaurů.[2]
Systematické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Dineobellator byl zástupcem čeledi Dromaeosauridae a podčeledi Velociraptorinae, jeho nejbližšími vývojovými příbuznými tak byly východoasijské rody Velociraptor, Tsaagan a Linheraptor a severoamerický rod Acheroraptor. Naopak další soudobý severoamerický rod Dakotaraptor představoval mírně odlišnou vývojovou větev dromeosauridů.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Steven E. Jasinski, Robert M. Sullivan & Peter Dodson (2020). New Dromaeosaurid Dinosaur (Theropoda, Dromaeosauridae) from New Mexico and Biodiversity of Dromaeosaurids at the end of the Cretaceous. Scientific Reports, 10, Article number: 5105. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-61480-7
- ↑ Jasinski, S. E.; Sullivan, R. M.; Lucas, S. G. (2011). "Taxonomic composition of the Alamo Wash local fauna from the Upper Cretaceous Ojo Alamo Formation (Naashoibito Member) San Juan Basin, New Mexico". New Mexico Museum of Natural History and Science. 53.
- ↑ Alan H. Turner, Peter J. Makovicky and Mark Norell (2012). "A review of dromaeosaurid systematics and paravian phylogeny". Bulletin of the American Museum of Natural History. 371: 1–206. doi:10.1206/748.1
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Currie, P. J. and D. J. Varricchio (2004). "A new dromaeosaurid from the Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous) of Alberta, Canada". Pp. 112–132 in P. J. Currie, E. B. Koppelhus, M. A. Shugar and J. L. Wright. (eds.), Feathered Dragons. Indianapolis: Indiana University Press.
- Steven E. Jasinski, Robert M. Sullivan, Aja M. Carter, Erynn H. Johnson, Sebastian G. Dalman, Juned Zariwala & Philip J. Currie (2022). Osteology and reassessment of Dineobellator notohesperus, a southern eudromaeosaur (Theropoda: Dromaeosauridae: Eudromaeosauria) from the latest Cretaceous of New Mexico. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25103
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dineobellator na Wikimedia Commons - Článek na webu Phys.org (anglicky)
- Článek na webu Smithsonian (anglicky)
- Článek na webu The Guardian (anglicky)
- Článek na webu Science Daily (anglicky)
- Článek o objevu na webu Letters from Gondwana (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Poslední z velociraptorů. OSEL.cz [online]. 16. dubna 2020. Dostupné online. (česky)
