David Drábek

David Drábek
David Drábek
Narození	18. června 1970 (54 let); Týniště nad Orlicí ; Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Povolání	spisovatel, režisér, dramatik, dramaturg a divadelní režisér
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

David Drábek (* 18. června 1970 Týniště nad Orlicí) je český dramatik a režisér. Do obecného povědomí se dostal kontroverzní rozhlasovou hrou Koule zabývající se dopingem ve sportu.^[1]^[2]

Život

Vyrostl v malém východočeském městě Týniště nad Orlicí. Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval obor filmová a divadelní věda. Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které své hry psal a také je režíroval. (Darek Král byl u všech inscenací autorem hudby.) V letech 1996 – 2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001 – 2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům.

Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel. Od sezóny 2008/2009 do sezóny 2016/2017 byl uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Od sezóny 2018/2019 byl jedním z kmenových režisérů Městských divadel pražských, kde zůstal do sezóny 2022/2023.

Dílo

David Drábek se jako dramatik a režisér výrazně prosadil po roce 1989. Předmětem jeho tvorby je především kritika společnosti, odsuzuje českou mentalitu – hlavně český materialismus a konzumentství. Jeho díla ironicky a satiricky popisují českou soudobou společnost. Jeho protagonisté jsou obvykle typu nehrdinů, mají vždy nějaký problém – vyrovnávají se sami se sebou, se společností, trpí fobiemi a úchylkami. Drábkovy hry obsahují prvky surrealismu. Téměř všechny jeho postavy jsou oběťmi medializované a zkažené společnosti. Snaží se zachytit osudy lidí tak, jak je sami prožívají, podává odpovídající obraz soudobé společnosti. Ve svých hrách převážně používá epizodickou stavbu příběhů. Literární debut absolvoval v roce 1992 v Českém deníku a následovaly dialogy v časopise Iniciály. Jeho hry publikoval nejprve časopis Svět a divadlo a později i časopis Loutkař a Reflex. Často spolupracuje s Českou televizí a od 2007 píše scénáře k pořadu pro děti Kabaret z maringotky. Velkým zdrojem informací je pro něj televize a film, jelikož jejich styl napodobuje a paroduje ve svých humorných textech, které pak řadí ke stěžejním tématům své dramatiky.

Knižní vydání her

Prvních sedm Drábkových her vyšlo knižně pod názvem Hořící žirafy v roce 2003 v nakladatelství Větrné mlýny. Z velké části jde o kabaretní olomouckou éru Studia Hořící žirafy. Kniha obsahuje hry Hořící žirafy, Jana z parku, Kosmická snídaně aneb Nebřenský, Švédský stůl, Kostlivec v silonkách, Kostlivec: Vzkříšení a Embryo čili automobily Východních Čech.

Další hry vyšly ve vydavatelství Akropolis v roce 2011. Kniha je doprovázena kolážemi Miroslava Huptycha. Kniha obsahuje deset her a nese název Aby se Čechům ovary zachvěly: Hry 2003-2011. Nalezneme v ní hry Akvabely, Žabikuch, Ještěři, Vykřičené domy, Náměstí Bratří Mašínů, Unisex, Koule, Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen, Chmýří a Jedlíci čokolády, chybí Noc oživlých mrtvol (David Drábek ji nepovažuje za literárně tak zdařilou jako ostatní).

Noc oživlých mrtvol byla přesto otisknutá s hrami Jedenácté přikázání, Figarova svatba, Velká mořská víla, Elefantazie, Petr Pan a oceán naděje, Kanibalky: soumrak samců a Kanibalky 2: soumrak starců v knize Play Drábek v roce 2020.

Také vyšla sbírka her s názvem Dětem! ve které nalezneme hry Čtyřlístek, Sněhurka - nová generace, Planeta opic aneb sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci a Hračky.

S výjimkou hry Unisex se postupně všechny ocitly na jevištích divadel, některé i vícekrát. Nejčastěji v autorské režii, ale také v inscenacích Vladimíra Morávka či Petra Formana. Zatím nejúspěšnější byl text Akvabely, za nějž autor získal v roce 2003 Cenu Alfréda Radoka za nejlepší původní text, v legendární inscenaci hradeckého Klicperova divadla natočila Česká televize, byl také uveden v zahraničí a přeložen do pěti jazyků. Premiérové inscenace rozhlasových her Vykřičené domy a Koule připravil na stanici Vltava Český rozhlas.

Ohlas na hru Náměstí bratří Mašínů

Na hru Náměstí bratří Mašínů převažují především kladné ohlasy. Jedním z nich je ohlas Martina Mikyska (Divadelní noviny, 2009, č. 22), jenž dílo považuje za velmi zdařilou inscenaci. Hodnotí ji z pozice konzervativního diváka střední generace, autora především chválí za analytický pohled na tápání generace vychované před listopadem 1989 v hodnotách i pseudohodnotách nové doby. Další ohlasy na toto dílo, publikovali P. Marečka, M. Reslovou, M. J. Švejdu, J. Kerbra ad.

Divadelní hry

Malá žranice, 1992 (spolu s Darkem Králem)
Hořící žirafy, 1993
Jana z parku, 1994
Vařila myšička myšičku, 1995
Kosmická snídaně aneb Nebřenský, 1997
Švédský stůl, 1998
Kostlivec v silonkách, 1999
Kuřáci opia, 2000
Embryo čili Automobily východních Čech, 2002
Kostlivec: Vzkříšení, 2003
Akvabely, 2003
Žabikuch, 2004
Čtyřlístek!, 2004 (spolu s Petrou Zámečníkovou)
Děvčátko s mozkem, 2005
Sněhurka – Nová generace, 2006
Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci, 2006
Ještěři, 2006
Náměstí bratří Mašínů, 2007
Berta (od soumraku do úsvitu), 2008
Unisex, 2009
Koule: příběh vrhačky, 2010
Noc oživlých mrtvol v televizní country show Beverlyho Rodrigueze, 2010
Hračky, 2010
Chmýří, 2010
Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen, 2010
Tvrdě / Měkce, 2010 (autorský projekt, spolu s Martinem Františákem)
Zvířata na toustech, 2011
Jedlíci čokolády, 2011
Velká mořská víla, 2014
Elefantazie, 2016
Kanibalky: Soumrak samců, 2018
Kanibalky 2: Soumrak starců, 2019
Rain Woman, 2020
Petr Pan a Oceán naděje, 2020
Herečka sobotní noci, 2022
Pupek Paříže, 2022
Pitevna, 2023
Brokolice na Marsu, 2023

Divadelní režie

R.U.R., 2005
Macbeth, 2007
Figarova svatba, 2011
Richard III., 2012
Podivné odpoledne dr. Zvonka, 2013
Romeo a Julie, 2014
Revizor, 2019

Rozhlasové hry

Vykřičené domy, 2007
Koule, 2011

Ocenění

Jana z parku - 1. místo v dramatické soutěži o Ceny Alfréda Radoka 1994
Akvabely - 1. místo v dramatické soutěži o Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru roku 2003 a později rovněž ocenění Česká hra roku 2005. Inscenace v režii Vladimíra Morávka získala třetí místo v Anketě Divadelních novin
Náměstí bratří Mašínů - 2. místo v dramatické soutěži o Ceny Alfréda Radoka 2007 a později také ocenění Česká hra roku 2009.
Noc oživlých mrtvol - ocenění Česká hra roku 2010
Jedlíci čokolády - ocenění Česká hra roku 2011
Vykřičené domy - Cena Prix Bohemia Radio 2008

Reference

↑ David Drábek: Vykřičené domy rozhovor s autorem hry na www.rozhlas.cz
↑ Kontroverzní rozhlasová hra Koule míří na prkna Klicperova divadla

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je David Drábek
David Drábek na mluveny.panacek.com
[1] David Drábek na www.czechlit.cz
[2]^{[nedostupný zdroj]} David Drábek na www.litenky.ff.cuni.cz
David Drábek ve Slovníku české literatury po roce 1945

[1] David Drábek: Vykřičené domy rozhovor s autorem hry na www.rozhlas.cz

[2] Kontroverzní rozhlasová hra Koule míří na prkna Klicperova divadla

[1]

[2]