Darwinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDarwinie
alternativní popis obrázku chybí
Darwinie s květenstvím obaleným červenými listeny
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Roddarwinie (Darwinia)
Rudge, 1816
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darwinie[1] (Darwinia) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stálezelené drobnolisté keře rozšířené výhradně v Austrálii. Květy jsou drobné, v hroznovitých nebo hlávkovitých květenstvích. Některé druhy jsou specializované na opylování ptáky a jejich květenství jsou obalena nápadně zbarvenými listeny. Rod zahrnuje asi 90 druhů. Největší počet druhů roste na jihozápadě kontinentu. Mnohé druhy patří mezi ohrožené rostliny.

Darwinia citriodora na ilustraci z roku 1839 (rostlina vpravo)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Darwinie jsou stálezelené aromatické keře, dorůstající výšky od 20 cm do 3 metrů. Listy jsou drobné až středně velké, jednoduché, vstřícné nebo střídavé, žláznatě tečkované. Květy jsou pravidelné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových hroznech nebo květenstvích. U některých druhů je hlávkovité květenství podepřené nápadnými listeny tvořícími zákrov. Češule je zvonkovitá nebo trubkovitá a přesahuje semeník. Kalich je srostlý z 5 lístků, vytrvalý. Koruna je zelená, bílá, žlutá, červená nebo purpurová, složená z 5 volných korunních lístků. Tyčinek je 10, jsou přirostlé k okraji češule a srostlé v trubičku. Střídají se s 10 petaloidními nebo nitkovitými sterilními patyčinkami. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje jedinou komůrku se 2 až 6 vajíčky. Plodem je nepukavý, suchý, zpravidla jednosemenný oříšek.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 90 druhů a je rozšířen výhradně v Austrálii. Převážná většina druhů roste v jihozápadní Austrálii, pouze asi 15 ve východní a jižní části kontinentu. Značné množství druhů jsou stenoendemity a vzácné druhy.[3]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Rostlina nebyla pojmenována po Charlesu Darwinovi (v roce 1816 mu bylo 7 let), ale po anglickém lékaři a básníkovi Erasmu Darwinovi, jeho dědovi.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy darwinií jsou bohaté na nektar a jsou opylovány hmyzem (často včelami nebo vosami) nebo ptáky. V Austrálii došlo při přizpůsobení se opylovačům k zajímavému konvergentnímu vývoji dvou nepříbuzných linií rostlin: darwinie z čeledi myrtovitých a rodu pimelea z čeledi vrabečnicovitých. U obou rodů lze najít druhy s bělavými květy nahloučenými v hustých vrcholových květenstvích, opylovaných hmyzem (např. Pimelea sylvestris a Darwinia vestita), i druhy specializované na opylování ptáky (např. Pimelea physodes a Darwinia macrostegia). Ty mají hlávkovitá květenství obalená nápadnými, často živě červeně zbarvenými střechovitými listeny, tvořícími zákrov připomínající korunní lístky. Květenství bývají převislá a navštěvují je zejména medosavky. U některých druhů je vazba s opylovačem velmi těsná. Květy D. masonii jsou převážně opylovány jediným druhem medosavky.[4] V jihozápadní Austrálii byly na květech některých druhů darwinií (D. vestita, D. pauciflora a jiné) pozorovány vosy z čeledi trněnkovití (Tiphiidae), specializovaní opylovači australských orchidejí.[5]

Darwinie jsou podobně jako řada jiných rostlin z jihozápadní Austrálie přizpůsobeny periodickým požárům vegetace. Požár zničí staré rostliny a populace se obnovuje ze semen, která spočívají v půdě v dormantním stavu. Bylo zjištěno, že vystavení teplotám od 80 do 100 °C značně zvyšuje jejich klíčivost a vytrhuje je z dormance. Vyšší teploty již působí nepříznivě.[6] Semena šíří zejména mravenci, kteří je vyhledávají kvůli výživnému masíčku.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Darwinia je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Chamelaucieae. Je součástí skupiny blízkých rodů, rozšířených vesměs rovněž v jihozápadní Austrálii: Actinodium, Chamelaucium, Verticordia a Pileanthus.[8] Podle výsledků předběžných fylogenetických studií je rod Darwinia polyfyletický, rozdělený na 2 vývojové větve (skupina druhů z východu versus druhy z jihozápadu Austrálie), které spolu s rody z výše zmíněné skupiny tvoří vývojovou větev uvnitř rodu Verticordia. V taxonomii této skupiny proto lze ještě očekávat velké přesuny. Z jihozápadní Austrálie je také známa řada dosud nepopsaných druhů.[3]


Význam[editovat | editovat zdroj]

Darwinie jsou vesměs atraktivní rostliny, které se však ve sklenících jen obtížně pěstují. Vyžadují plné slunce, nezásaditou, přiměřeně vlhkou půdu s malým obsahem dusíku. Množí se výsevem semen na jaře nebo polodřevnatými řízky v pozdním létě.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b THIELE, Kevin R. Darwinia hortiorum (Myrtaceae: Chamelaucieae), a new species from the Darling Range, Western Australia. Nuytsia. 2010, čís. 20. Dostupné online. 
  4. MILLER, Ben; BARRETT, Matthew. Darwinia masonii and Lepidosperma gibsonii. Conservation and restoration research [online]. Botanic Gardens & Parks Authority, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ARMSTRONG, J.A. Biotic pollination mechanisms in the Australian flora — a review. New Zealand Journal of Botany. 1979, čís. 17. ISSN 1175-8643. 
  6. AULD, Tony D.; OOI, Mark K.J. Heat increases germination of water-permeable seeds of obligate-seeding Darwinia species (Myrtaceae). Plant Ecology. 2009, čís. 200. 
  7. GROOM, Philip K.; LAMONT, Byron B. Plant life of Southwestern Australia. Berlin: De Gruyter Open, 2015. ISBN 978-3-11-037016-4. (anglicky) 
  8. KEIGHERY, Greg J. Six new and rare species of Darwinia (Myrtaceae) from Western Australia. Nuytsia. 2009, čís. 19(1). Dostupné online. 
  9. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]