Dřevomor kořenový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dřevomor kořenový

Dřevomor kořenový
Dřevomor kořenový
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: (Sordariomycetes)
Podtřída: (Xylariomycetidae)
Řád: dřevnatkotvaré (Xylariales)
Čeleď: dřevnatkovité (Xylariaceae)
Rod: dřevomor (Hypoxylon)
Binomické jméno
Hypoxylon deustum
Hoffm. P.M.D. Martin
Dřevomor kořenový prorůstající bukem
Buk lesní zničený dřevomorem kořenovým

Dřevomor kořenový neboli spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta syn. Hypoxylon deustum syn.Ustulina deusta ) je patogenní houba, která rozkládá dřevo především listnatých stromů. Typická je slitými kovově až modravě černými plodnicemi. Povrch plodnice je kulatě zvlněný, v době zralosti černý a připomínající tekoucí asfalt nebo lávu.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

EPPO kód USTUDE[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort.
  • Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev.
  • Hypoxylon magnosporum Lloyd
  • Hypoxylon ustulatum Bull.
  • Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin
  • Nemania deusta (Hoffm.) Gray
  • Nemania maxima (Weber) House
  • Sphaeria albodeusta Wahlenb.
  • Sphaeria deusta Schumach.
  • Sphaeria deusta Hoffm.
  • Sphaeria maxima Weber
  • Sphaeria maxima Bolton
  • Sphaeria versipellis Tode
  • Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev.
  • Ustulina deusta (Hoffm.) Lind
  • Ustulina maxima (Weber) Wettst.
  • Ustulina vulgaris Tul. et C. Tul.

[2]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Bílá hniloba kořenů. Ve vyšších částech kmene se příznaky vyskytují jen výjimečně. Na povrchu hostitele je choroba často bez příznaků.[L 1]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Podle dostupných zdrojů není žádná možnost záměny.[L 1] V reálném světě lze plodnice podle popisu i vzhledu zaměnit s plodnice hub rodu černorosol (Exidia). Například neškodný černorosol bukový Exidia glandulosa roste většinou na mrtvém dřevě listnatých stromů, zejména buku, habru a dubu. Tento druh je v ČR poměrně hojný.[3]

Příznaky na kmeni lze (podle fotografie) také snadno zaměnit s příznaky fytoftorového odumírání.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Houba žije ve dřevě živých stromů, ale je schopna existovat dál i po zániku hostitele, takže ji lze považovat za fakultativního parazita. Plodnice bývají slité, široce přirostlé. V mládí (na jaře) jsou světlé s bílými okraji, typickou černou barvu a habitus připomínající tekoucí asfalt či lávovou strusku získávají až v době zralosti. Po vyzrání je povrch díky obsahu chitinu tvrdý a křehký (v tomto stavu může setrvat několik let). Stromy infikuje zpravidla v místech mechanického poškození kořenů nebo kmene, samotné napadení nemusí být provázeno tvorbou plodnic, případně vznikají nejprve jen na kořenech při zemi, kde nejsou vlivem opadaného listí či listovky patrné.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Dřevomor se vyskytuje v mírném podnebném pásu severní polokoule. Nejčastěji napadá dřevo lip, buků, javorů a dubů. Zasáhnout může kořeny, kmen i kosterní větve do výše 3 metrů, rozkládá celulózu i lignin, způsobuje hnilobu a rozkladem opěrného systému stromu může zapříčinit či urychlit jeho zánik.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Dřevomor není jedlý, na začátku 21. století se experimentuje s využitím v lékařství.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Působí škody na listnatých stromech, které se následkem napadení obvykle ulamují u kořenů. Napadené dřevo má bílou barvu a vykazuje okrové skvrny. Je lehké a křehké, mechanické vlastnosti jsou narušeny.[4]

Patří ke zdrojům ohrožení řady památných stromů. V takovém případě je vhodné napadené dřevo odstranit. Stižené dřevo se totiž dále nerozkládá, drží původní objem, a tak brání regeneraci (zavalování a vytváření adventivních kořenů). Dlouhodobé napadení dřevomorem, které sahá až do druhé poloviny 16. století, bylo popsáno fytopatologem doc. Ing. Aloisem Černým, CSc u Lukasovy lípy.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Podle botany.cz je pro patogena dřevomor kořenový používáno více názvů [2] například Discosphaera deusta nebo Nemania maxima.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Ochrana spočívá v kontrole dřevin s ohledem na odolnost proti lámání a bezpečnosti na stanovišti využitím štěpinkové metody.[L 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : Biocont Laboratory, 2005.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. EPPO, GUIGAE
  2. a b CHOCHEL, Martin. KRETZSCHMARIA DEUSTA [online]. botany.cz, 2009-03-21, [cit. 2012-03-28]. Dostupné online.  
  3. botany.cz
  4. kolektiv autorů. Dřevomor kořenový [online]. mezistromy.cz, [cit. 2012-03-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]