Cirkus (film, 1928)
| Cirkus | |
|---|---|
,_screenshot_28%2708%27%27.jpg) | |
| Základní informace | |
| Původní název | The Circus |
| Země původu |  Spojené státy americké |
| Jazyky | angličtina |
| Délka | 70 minut |
| Žánry | filmová komedie němý film filmové drama krátký film |
| Scénář | Charlie Chaplin |
| Režie | Charlie Chaplin |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Al Ernest Garcia Merna Kennedy Henry Bergman Charlie Chaplin Tiny Sandford … více na Wikidatech |
| Produkce | Charlie Chaplin |
| Hudba | Charlie Chaplin |
| Kamera | Roland Totheroh |
| Střih | Charlie Chaplin |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 6. ledna 1928 (USA) 29. ledna 1928 (Kanada) |
| Produkční společnost | United Artists |
| Distribuce | United Artists Netflix |
| Cirkus na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cirkus (anglicky The Circus) je americký němý film z roku 1928. Snímek režíroval Charlie Chaplin a sám si zahrál i hlavní roli Tuláka, který se při útěku před strážníky zaplete do cirkusového představení. Majitel cirkusu mu nabídne místo klauna, ale ukazuje se, že Tulák nedokáže být směšný, pokud se o pobavení publika cíleně pokouší.
Natáčení tohoto filmu bylo asi nejobtížnější v celé Chaplinově kariéře. Provázelo ho velké množství problémů včetně požáru studia. V roce 1928 nečekaně zemřela Chaplinova matka, do průběhu natáčení negativně zasáhl i režisérův bouřlivý rozvod.
Cirkus byl divácky velmi oblíben a stal se sedmým nejvýdělečnějším němým filmem v historii, když jen v roce 1928 vydělal 3,8 milionů dolarů. Přesto však nedokázal překonat zisk předchozího Chaplinova filmu Zlaté opojení z roku 1925.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Cirkusové představení je v plném proudu, ale ochozy jsou poloprázdné a je evidentní, že se diváci příliš nebaví. Rozlícený majitel zle vyčítá krasojezdkyni, která je jeho nevlastní dcerou, nepodařený skok a vyhrožuje jí, že půjde spát bez večeře. Vyčiní i skupině klaunů, kteří nedokážou pobavit publikum.
Tulák, hladový a bez peněz, mezitím bloumá v zábavním parku v okolí cirkusu. Shodu náhod je, ač nevinen, považován za kapesního zloděje. Následuje groteskní honička strážníků s Tulákem i pravým pachatelem krádeže. Nakonec pronásledovaný Tulák vběhne do cirkusu právě uprostřed představení a je při svém úprku před strážníky tak komický, že do té doby znuděné obecenstvo bouří nadšením. Majitel cirkusu mu nabídne stálou práci a domluví si na následující ráno zkoušku. Při té však Tulák naprosto selhává a je zřejmé, že cíleně pobavit publikum nedokáže.
Krátce poté z cirkusu odchází parta stavěčů, už delší dobu nedostali zaplaceno. Majitel urychleně shání náhradu a domluví se s Tulákem alespoň na této práci. Později se Tulák opět nedopatřením zamotá do představení a opět sklízí ohromující úspěch. Majitel rozpozná, jakého pokladu se mu v Tulákovi dostalo, ale neprozradí mu, že se stal hlavní hvězdou představení a ponechá ho při špatně placené práci stavěče.
Tulák postupně naváže přátelství s krasojezdkyní Mernou, která je častým terčem hrubého chování svého nevlastního otce. Merna Tulákovi prozradí, že právě on je hlavní hvězdou představení a hlavním důvodem, že se cirkusu náhle daří lépe. Tulák se o svou kamarádku stará, poskytuje jí jídlo, které jí majitel někdy za trest odpírá, a je zřejmé, že jeho city k ní už nejsou pouze přátelské.
Věštkyně sdělí Merně, že ji čeká láska a manželství s pohledným černovlasým mužem, který je v její blízkosti. Tulák jejich rozhovor náhodně vyslechne a pln radosti koupí od jednoho z klaunů prsten. Bohužel se vzápětí ukáže, že oním vyvoleným je mladý provazochodec Rex, který se právě připojil k cirkusu. Tulák se zlomeným srdcem už není schopen bavit publikum a dostává od majitele jasné varování – jeden neúspěch bude znamenat vyhazov.
Před začátkem provazolezeckého výstupu není Rex nikde k nalezení a majitel donutí Tuláka, aby vystoupil místo něj. Ví, že Tulák chůzi na laně tajně trénoval, aby udělal dojem na Mernu a vyrovnal se Rexovi. Navzdory mnoha lapáliím přežije Tulák svůj výstup ve zdraví a dostává se mu zaslouženého aplausu. Když ale později vidí majitele, jak udeřil Mernu, tak ho napadne a dostává okamžitou výpověď.
Merna uteče z cirkusu a připojí se k Tulákovi. Ten vidí bezvýchodnost situace a rozhodne se ustoupit svému sokovi v lásce. Vyhledá Rexe a zařídí oběma mladým lidem svatbu. Když se všichni vrací do cirkusu, tak se majitel opět zle osopí na svou nevlastní dceru, ale Rex ho vzápětí zpraží, že toto si k jeho manželce nebude dovolovat.
Cirkus odjíždí a novomanželé vybízejí Tuláka, aby odcestoval s nimi a nastoupil do posledního vozu, který je pro něj vyhrazen. Karavana vozů zvolna odjíždí, Tulák však nechá všechny přejet a osamocen zamíří volnou chůzí do neznáma...
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
- Charlie Chaplin jako Tulák
- Al Ernest Garcia jako majitel cirkusu
- Merna Kennedy jako Merna, majitelova nevlastní dcera a akrobatka
- Harry Crocker jako Rex, provazochodec
- George Davis jako kouzelník
- Henry Bergman jako starý klaun
- Tiny Sandford jako šéf stavěčů
Produkce[editovat | editovat zdroj]
Předprodukce[editovat | editovat zdroj]
Chaplin rozvíjel úvahy o natočení filmu z cirkusového prostředí již od roku 1920.[1] Na konci roku 1925 odjel z New Yorku do Los Angeles, aby začal přípravné práce ve svých studiích. Nosnou ideou příběhu byl milostný trojúhelník; tuto zápletku Chaplin již dříve použil ve filmu Chaplin šumařem.[2] Chaplin byl dlouholetým obdivovatelem francouzského komika Maxe Lindera a často se nacházel inspiraci v jeho filmech. Někteří kritici poukazovali na značnou podobnost s Linderovým filmem Der Zirkuskönig.[3]
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Natáčení začalo 11. ledna 1926 a většina prací byla hotova do konce listopadu.[4][5] Filmování však provázely mnohé problémy. Po měsíci prací se ukázalo, že negativ filmu je poškrábaný, a bylo nutno provést náročné restaurátorské práce pro jeho záchranu.[6] V září zachvátil Chaplinova studia velký požár, který zdržel natáčení o další měsíc.[6]
Přijetí a kritika[editovat | editovat zdroj]
Film měl premiéru v New Yorku 6. ledna 1928 v paláci filmu Strand Theatre na Manhattanu,[7] a poté 27. ledna v Los Angeles v Grauman's Chinese Theatre.[8] Toto období bylo zároveň faktickým začátkem zvukové éry v dějinách filmu, když první zvukový film Jazzový zpěvák měl premiéru jen o měsíc dříve.[9]
Cirkus byl velmi dobře přijat jak veřejností, tak odbornou kritikou. Film vydělal jen za rok 1928 celkem 3,8 milionů dolarů, čímž se stal sedmým nejvýnosnějším němým filmem v historii.[10] Přestože výnosy z promítání byly poměrně vysoké, tak film vydělal méně než předchozí Chaplinův film Zlaté opojení z roku 1925.[11] Někteří kritici považují právě tyto dva filmy za nejlepší z celé Chaplinovy filmografie.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Circus (film) na anglické Wikipedii.
- ↑ MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. S. 256. (anglicky) [Dále jen Milton 2011].
- ↑ Charlie Chaplin : The Vagabond [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WAKEMAN, John. World Film Directors. Svazek 1. [s.l.]: World Film Directors, 1987. S. 675. (anglicky)
- ↑ LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. Dostupné online. ISBN 0-684-80851-X. S. 136. (anglicky) [Dále jen Lynn 1997].
- ↑ MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. Dostupné online. ISBN 0-7134-7938-8. S. 58. (anglicky) [Dále jen Mitchell 1997].
- ↑ a b Mitchell 1997, s. 57.
- ↑ VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. Dostupné online. ISBN 0-8109-4532-0. S. 182–183. (anglicky)
- ↑ Lynn 1997, s. 313.
- ↑ CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. S. 17. (anglicky)
- ↑ Variety (June 1932) [online]. New York, NY: Variety Publishing Company, 1932 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky)
- ↑ Encyclopedia of World Biography. 2. vyd. Svazek 3. [s.l.]: Gale, 2004. Kapitola Charles Spencer Chaplin. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. (anglicky)
- LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. Dostupné online. ISBN 0-684-80851-X. (anglicky)
- MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. Dostupné online. ISBN 0-7134-7938-8. (anglicky)
- VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. Dostupné online. ISBN 0-8109-4532-0. (anglicky)
- CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. (anglicky)
- MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cirkus na Wikimedia Commons - The Circus v Internet Movie Database (anglicky)
- Cirkus v Česko-Slovenské filmové databázi
- Oficiální stránky filmu
