Cauchyovská posloupnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cauchyovská posloupnost (také bolzanovská posloupnost) je taková posloupnost prvků metrického prostoru, jejíž členy se k sobě blíží libovolně blízko. Každá konvergentní posloupnost je nutně cauchyovská. Pomocí cauchyovské posloupnosti se definuje úplný metrický prostor. V něm cauchyovské posloupnosti a konvergentní posloupnosti splývají. To pak přináší výhodu při určování, zda posloupnost má limitu, neboť stačí ověřit, zda je cauchyovská, bez nutnosti samotnou limitu zjišťovat, jako např. u Banachovy věty o pevném bodě.
Definice[editovat]
V metrickém prostoru M s metrikou d je posloupnost
cauchyovská, pokud pro ni platí tzv. Bolzanova-Cauchyho podmínka:

Příklady[editovat]
- Harmonická posloupnost
je cauchyovská. - Každá konvergentní posloupnost v metrickém prostoru je cauchyovská, tzn. Bolzanova-Cauchyho podmínka je nutná podmínka konvergence, nikoli však obecně postačující (viz příklad racionálních čísel). Metrický prostor
, v kterém má každá cauchyovská posloupnost limitu, která náleží do tohoto metrického prostoru
, se nazývá úplný metrický prostor. - Posloupnost racionálních čísel
je cauchyovská, ale její limita je Eulerovo číslo, což je číslo iracionální. Prostor racionálních čísel (s eukleidovskou metrikou) proto není úplný metrický prostor. - Každá cauchyovská posloupnost je omezená. Z Bolzano-Weierstrassovy věty pak plyne, že každá cauchyovská posloupnost reálných čísel je už konvergentní, tzn. že prostor reálných čísel je úplný.
je cauchyovská.
, v kterém má každá cauchyovská posloupnost limitu, která náleží do tohoto metrického prostoru
je cauchyovská, ale její limita je