Cara Dušana (Bělehrad)
| Cara Dušana | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Srbsko |
| Město | Bělehrad |
| Poloha | 44°49′15,6″ s. š., 20°27′55,08″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cara Dušana (v srbské cyrilici Цара Душана) je známá ulice v srbské metropoli Bělehradu. Je hlavní dopravní osou lokality Dorćol a vede od chrámu Alexandra Něvského v ose řeky Dunaje k bělehradské zoologické zahradě a pevnosti Kalemegdan.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ulice vznikla z původní silnice, která vedla od brány Vidin kapija na východním okraji pevnosti Kalemegdan souběžně s Dunajem směrem na východ. Představovala přirozenou severní hranici původně turecké části města, která stála na dunajském svahu Bělehradu. Původně byla nazývána jen jako Vidinská silnice (srbsky Видински друм).
V roce 1839 se na ulici nacházelo první gymnázium v zemi.
Pod současným názvem se ulice objevuje již na historické mapě Bělehradu z roku 1903, včetně tramvajové trati, která vede ulicí i na začátku 21. století.
Severně od této ulice, v prostoru mezi ní a Dunajem, žili kdysi bělehradští Židé.[1]
Významné budovy[editovat | editovat zdroj]
- Dům společnosti Svatého Sávy
- Dům Svatého Sávy od architekta Jovana Ilkiće.[2]
- Cara Dušana 10
- Parní lázně bratrů Krsmanovićů
- Budova základní školy od architekta Milana Kapetanoviće.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cara Dušana na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 249. (srbochorvatština)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 268. (srbochorvatština)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 269. (srbochorvatština)