Bunkr Drnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bunkr Drnov
Bunkr Drnov
Bunkr Drnov
Základní informace
Výstavba1981-1984
Poloha
AdresaDrnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bunkr Drnov je třípatrový objekt, který sloužil jako velitelské stanoviště protivzdušné raketové obrany státu v okolí Prahy. Veřejně přístupné je jedno patro a slouží jako muzeum.

Historie stavby[editovat | editovat zdroj]

Stavba areálu probíhala v letech 1981–1984. Uveden do provozu byl 1. května 1985, stal se sídlem 71. protiletadlové raketové brigády a 56. radiotechnického praporu. V následujících letech zde probíhala povinná vojenská služba a ochrana vzdušného prostoru Prahy.

K areálu patřily odloučené objekty – Vysílací středisko v obci Vítov, naváděcí stanoviště v obci Zvoleněves a rybník Otrok, který byl pomocí výměníkové stanice vytápěn.

Vnitřní velikost objektu je 5500 m². Objekt má 3 nepravidelná patra a je rozdělen do 3 sekcí. Technologické část, velitelské stanoviště a sály automatických systémů velení s nezbytným technologickým zázemím. V technologické části se nachází diesel agregáty, které jsou napojené na nádrž na naftu o objemu 25 tisíc litrů. Dále je zde trafostanice a rozvodna vysokého napětí se 4 elektrocentrálami. Pro zabezpečení samostatnosti objektu se zde nachází i vzduchotechnika, která byla připravena pro případ zamoření. V případě zamoření by se vojáci museli dostat z tzv. špinavé zóny přes dekontaminační smyčku do zóny čisté.

Činnost objektu Armáda České republiky ukončila v roce 2003.

Aktuální využití[editovat | editovat zdroj]

Po odtajnění objektu v roce 2007[1][2][3][4][5][6][7][8] byl převeden na okolní obce[9] a proto v roce 2005 vznikl Dobrovolný svazek obcí Terra Prosperita, který pro něj hledal využití. V roce 2009 se objektu ujímá občanské sdružení Bunkr Drnov a začíná s přípravami pro zpřístupnění veřejnosti.

Muzeum protivzdušné obrany[editovat | editovat zdroj]

Vrchní patro je využíváno pro muzeum, ve kterém je k vidění původní technické vybavení, dekontaminační smyčka. Následný sál velení a ochrany vzdušného prostoru a expozice raketové techniky př. S-10 Strela[10], S-75 Volchov a Dvina, S-125 Něva, S-200 Vega a 2K12 Kub a další menší exponáty.

Kulturní využití[editovat | editovat zdroj]

V objektu se nachází multikulturní prostor o velikosti 700 m², kde se konají kulturní a společenské akce. Prostor je využíván i filmaři, kdy se tu v rámci natáčení reklamy objevil Arnold Schwarzenegger.[11] Příklady akcí, které se zde konaly:

Fotovoltaická elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Volné prostranství bylo využito na stavbu fotovoltaické elektrárny. [16][17]

Věčná loviště[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 vzniklo v opuštěné budově zvířecí krematorium s rozptylovou loučkou.[18][19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Utajené podzemí bunkru Drnov se odhalilo veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-12-08 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  2. Ze středočeského bunkru armáda hlídala vzdušný prostor Prahy. Nově je přístupný veřejnosti. Český rozhlas Region [online]. 2014-08-05 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  3. Obří bunkr u Slaného se otevírá lidem. ČT24 [online]. 2014-06-28 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  4. Bunkr Drnov ukrýval vojenské tajemství. Deník [online]. 2017-07-06 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  5. Bunkr Drnov přivítal po covid pauze první návštěvníky. Deník [online]. 2020-07-12 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  6. CHARVÁT, Jan. Ze středočeského bunkru armáda hlídala vzdušný prostor Prahy. Nově je přístupný veřejnosti. iROZHLAS [online]. 2014-08-05. Dostupné online. 
  7. VEJVODOVÁ, Markéta. Z bunkru v Drnově u Slaného byla střežena naše bezpečnost v době studené války. Regiony ČrO [online]. 2014-08-07. Dostupné online. 
  8. BUREŠ, Vítězslav. VIDEO: Lidé poprvé uvidí bunkr, odkud řídili protivzdušnou obranu Prahy. iDNES.cz [online]. 2014-07-04. Dostupné online. 
  9. Obce převzaly bývalý vojenský areál. Novinky.cz [online]. Borgis, 2007-09-27 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  10. Muzeum protivzdušné obrany v Drnově na Kladensku rozšíří venkovní expozici. Seznam Zprávy [online]. 2022-03-29. Dostupné online. 
  11. V Drnově našla státní kontrola raketu. Nebezpečí prý nehrozí. Deník [online]. 2015-11-02 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  12. Uran jako paměť vesmíru i žhavé politikum. Český rozhlas Radio Prague International [online]. 2011-09-19 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  13. Natáčení Zázraků přírody v Bunkru Drnov [online]. laborky.cz, 2012-03-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  14. V bunkru, v zimě, v sobotu.... [online]. laborky.cz [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  15. Leoš Mareš zorganizoval rozcvičku: Zacvičila si i těhotná Monika Bagárová!. Nova Plus [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  16. HUSÁROVÁ, Kateřina Nič. Radary vystřídá elektrárna. Kladenský deník [online]. 2010-03-10. Dostupné online. 
  17. FVE Drnov - fotovoltaická elektrárna [online]. OmikronGroup a.s.. Dostupné online. 
  18. Chybělo mu krematorium mazlíčků, z bývalého vojenského areálu udělal Věčná loviště. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-12-21. Dostupné online. 
  19. NESVADBOVÁ, Jana. Zvířecí krematorium Věčná loviště je místem k poklidnému rozjímání. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-02-11. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]