Beatrice Tonnesenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beatrice Tonnesenová
Narození24. června 1871
Winneconne, Wisconsin
USAUSA USA
Úmrtí12. května 1958 (ve věku 86 let)
Oshkosh, Wisconsin
USAUSA USA
Povolánífotografka a umělkyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejpravdivější zrcadlo, Tonnesen Sisters, Chicago
Mateřství

Beatrice Tonnesenová (nepřechýleně Beatrice Tonnesen; 24. června 1871 Winneconne12. května 1958 Oshkosh) byla americká umělkyně a fotografka se sídlem v Chicagu ve státě Illinois přibližně od roku 1896 do roku 1930.[1][2][3] Je jí připisováno, že byla průkopnicí v používání fotografií živých modelek a modelů v reklamě.[1][2][4][5][6][7][8] Kromě toho byly její fotografie a ilustrace předních umělců založené na jejích fotografiích široce používány v uměleckých kalendářích té doby.[5][6][9][10]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Beatrice Tonnesenová se narodila 24. června 1871 ve Winneconne ve státě Wisconsin[5] Tonnesu Tonnesenovi a Mary Sumner Tonnesenové. Tonnes Tonnesen byl imigrant z Norska a jeden z reprezentativních průkopnických obchodníků v okrese Winnebago ve Wisconsinu.[11] Mary Sumner Tonnesenová byla přímým potomkem Williama Sumnera z Bicesteru v Anglii, který přišel do Nové Anglie v roce 1636 a usadil se v Dorchesteru v Massachusetts.[11] Beatrice, která byla sluchově postižená,[2] studovala fotografii u Cooka Elyho,[2][5] ve městě Oshkosh, předního fotografa té doby ve Wisconsinu, a na Oshkosh Normal School.[10]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 Tonnesenová otevřela své první fotografické umělecké studio v Menominee v Michiganu. Zatímco provozovala toto studio, cestovala do Chicaga a zařídila koupi podniku a studia významného společenského fotografa Simona L. Steina[12] na adrese Michigan Avenue č. 1301.[2][5] Její ovdovělá sestra Clara Tonnesenová Kirkpatricková do projektu investovala a přestěhovala se do Chicaga, aby se postarala o obchodní aspekty nového podniku své sestry.[2][5][6] Tonnesenová se rychle stala oblíbenou portrétní fotografkou mnoha nejvýznamnějších chicagských rodin, včetně Armoursových, Pullmansových a Palmersových.[5][6][7] Portrétní fotografie ale nezůstala dlouho její jedinou specializací. Ona a její sestra Clara brzy dostaly nápad, který měl způsobit revoluci ve světě tištěné reklamy. Jak sama Tonnesenová uvedla v rozhovoru pro Oshkosh Daily Northwestern v roce 1954: J„ednoho dne jsme vymyslely skvělé schéma. Vytvářely bychom reklamní snímky pomocí živých modelů, což se nikdy předtím nedělalo.”[6] Nápad se ujal a Tonnesenová a její „Famous Tonnesen Models“ si získaly celonárodní slávu.[2][5][6][10] Reklama z roku 1903 „Představujeme slavné modelky Tonnesenové” hlásala: „Provozujeme největší fotografickou tiskárnu v Americe.”[13]

Ve stejné době se Tonnesenová specializovala na umělecké kalendáře.[5][6][7][13] Vytvářela fotografie atraktivních rodinných scén, stejně jako riskantnější (na tu dobu) studie krásných dívek, okouzlujících glamour záběrů, a prodávala své práce nejen inzerentům, ale také vydavatelům a umělcům. Článek v Chicago Daily Tribune z 18. listopadu 1896 nazvaný „Ideas for Dull Artists“ nastínil různá použití fotografií Tonnesenové: Inzerenti je často používali s malými nebo žádnými úpravami; vydavatelé často přidělovali ilustrátorům, aby je dozdobili nebo domalovali vodovými barvami, pastely nebo oleji; a nezávislí umělci od nich malovali a využívali talentu Tonnesenové pro pózování a kompozici, aby splnili požadavky rychle se rozvíjejícího uměleckého vydavatelství.[9] Dva z dobových nejúspěšnějších umělců se specializací na kalendáře, R. Atkinson Fox (1860–1935)[14] a Homer S. Nelson, kteří se specializovali na romantizovaná zobrazení indických dívek,[15] patří mezi umělce, o nichž je známo, že malovali podle fotografií Tonnesenové.[6]

Svá velmi raná díla podepisovala „Tonnesen Sisters“. Ale po většinu své kariéry, protože prodala tolik své práce ostatním pro jejich vlastní potřebu, se její jméno nebo podpis na konečném produktu objevil jen zřídka. Těch relativně málo kusů, které namalovala ze svých vlastních fotografií, bylo podepsáno „Beatrice Tonnesen“, a lze je stále nalézt v kalendářích přibližně od roku 1900 do roku 1930.[6] Ačkoli je známo, že během své kariéry pořídila tisíce snímků, nikdy se však nepodařilo najít žádné originální negativy na skleněných deskách. Malé sbírky originálních fotografií, obrazů a tisků jsou jediné, co je známo, že zůstalo. Většina původních fotografií se nachází v Oshkosh Public Museum a Winneconne Historical Society.[16] Je známo, že několik málo badatelů umění, příbuzní osob spojených s Tonnesenovou během její kariéry a historici mají sbírky a digitální sbírka je uložena na webových stránkách Beatrice Tonnesenové.[17] Její osobní zápisník byl restaurován pro veřejné muzeum Oshkosh a zpřístupněn ke studiu.

Další inovace[editovat | editovat zdroj]

Kromě vytváření prvních fotografií živých modelů pro tištěnou reklamu a dodávání dekorativních uměleckých děl do obchodu s kalendáři té doby byla Tonnesenová vynálezcem. Je o ní známo, že si nechala patentovat skříň na šicí stroj a držák na květiny s dlouhým stonkem.[18] Vyvinula také fotografické prostředky pro vytváření portrétů siluet[19] a proces vytváření soch, které nazvala „Mars Ware“ z pecních slínků.[2][5][6][7][10] Tonnesenovou a její takzvané Mars Ware představil dokument z roku 1949 Unusual Occupations.[20]

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 Tonnesenová, která se nikdy nevdala, zavřela své studio v Chicagu a přestěhovala se zpět do Winneconne Wisconsinu, kde sdílela domov své sestry Clary až do Clariny smrti v roce 1944. Na počátku 50. let žila v Oshkosh ve Wisconsinu v Domově sv. Marie, kde se nadále věnovala svým uměleckým zájmům, vytvářením šperků a soch. Zemřela tam 12. května 1958.[2][5][6][7][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrice Tonnesen na anglické Wikipedii.

  1. a b Turner, E. S. (1953). The Shocking History of Advertising. E.P. Dutton & Co., Inc. New York. s. 172.
  2. a b c d e f g h i Cross, Scott (Summer/Fall 2004). "Beatrice Tonnesen: Photography Pioneer". Voyageur Magazine.[nedostupný zdroj]
  3. Denny, Margaret (léto 2007). "Image Makers, Picture Takers: Illinois Women Photographers, 1850–1900". Journal of Illinois History, Illinois Historic Preservation Agency. s. 134.
  4. "Billion-Dollar Baby". Time, 19. září, 1949. s. 90.
  5. a b c d e f g h i j k "Beatrice Tonnesen Introduced New Trend in 1890 Advertising". Oshkosh Daily Northwestern, 29. září 1954.
  6. a b c d e f g h i j k Johnson, Geoffrey (March 2010). "Camera Obscura: On the Life and Work of Beatrice Tonnesen". Chicago.
  7. a b c d e Horton, Sharla (August 14, 1976). "Beatrice Tonnesen Pictures to be Shown" Oshkosh Daily Northwestern.
  8. Moser, Whet (March, 2011). "Beautiful Chicagoans of the Past and the Invention of Fashion Photography". Chicago.
  9. a b "Ideas for Dull Artists". Chicago Daily Tribune, 18. listopadu 1896.
  10. a b c d e "Clinkers Dug From Grates Make Bows for Mantels", The Milwaukee Journal, 12. listopadu 1944.
  11. a b Beatrice Tonnesen's restored scrapbook
  12. "Simon L. Stein's Portraits of Leading Citizens - Image Gallery Essay". Wisconsin Historical Society.
  13. a b Profitable Advertising, prosinec 1903. s. 487.
  14. R. Atkinson Fox Society.
  15. Martin, Charlotte & Martin, Rick (1997). Vintage Illustration: Discovering America's Calendar Artists, 1900-1960. Collectors Press, Portland, Oregon: 187.
  16. Winneconne Historical Society. web.archive.org [online]. 2011-07-21 [cit. 2022-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21. 
  17. Beatrice Tonnesen. Beatrice Tonnesen [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. US Patent US1664436, 13. dubna 1928. Beatrice S. Tonnesen: Holder for Long Stem Flowers. Filed June 16, 1924. US Patent US 1547846, 28. července 1925. Beatrice Tonnesen: Portable Combination Sewing Table and Cabinet. Filed March 28, 1924.
  19. "Photographic Silhouettes". The Milwaukee Journal, 14. listopadu 1898.
  20. Fairbanks, Jerry (1949), Unusual Occupations, Paramount Pictures.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]