Béssos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Béssos (řecky Βήσσος ; ?329 př. n. l., Ekbatany) byl příslušník perského vládnoucího rodu Achaimenovců[1] a zhruba od roku 336 př. n. l. místodržitel Baktrie, provincie v dnešním Afghánistánu. V roce 330 př. n. l. byl hlavním strůjcem vraždy krále Dareia III., mnohokrát poraženého v boji s Alexandrem Velikým, a poté se sám prohlásil panovníkem pod jménem Artaxerxés IV. Jeho vláda nebyla nikdy uznávána v celé říši, kterou z větší části už kontroloval Alexandr.

Politický vzestup[editovat | editovat zdroj]

O Béssově životě před nástupem do funkce místodržitele (satrapy) není nic známo. Za své postavení vděčil podle zpráv antických historiků Dareiovi III.,[2] který po pádu eunucha Bagoa patrně nově přerozdělil klíčové pozice ve správě.

Dareios začal poměrně brzy Béssovi nedůvěřovat a po prohrané bitvě u Issu ho povolal do Babylónu, kde shromažďoval jednotky k dalšímu střetnutí s Alexandrem Velikým.[3] Během bitvy u Gaugamél v říjnu 331 př. n. l. velel Béssos levému křídlu perských vojsk – baktrijským jezdcům, jednotkám ze Sogdiany a obrněným sackým bojovníkům.[4] Ačkoli v přiděleném úseku stál přímo proti makedonskému králi, antičtí historikové neříkají nic o jeho osobním podílu na bitvě.

Vzhledem k Alexandrovu vítězství uprchl s Dareiem na východ také Béssos[5] a v médské metropoli Ektabanech se stal jedním z těch, kteří prosazovali další ústup. V čele baktrijských jednotek pak odtáhl z města, provázen významným dvořanem Nabarzanem, zastávajícím funkci chiliarcha. Oba byli rozhodnuti ukončit vládu neúspěšného Dareia, proto krále zajali a vezli ho v poutech s sebou. Původní úmysl vydat ho Alexandrovi se jim nezdál vhodný, místo toho bezmocného krále v červenci 330 př. n. l. zavraždili a Béssos rychle odešel do Baktrie, kde se dal koncem léta provolat perským králem.[6]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Změnu na trůně vedle Nabarzana podpořili satrapa Arachosie Barsaentés, satrapa Arie Satibarzanés, velmož ze Sogdiany Oxyartés a urozený šlechtic Spitamenés, původem z Baktrie či Sogdiany. S jejich pomocí sestavil nový král početné vojsko a chystal se dál vést válku s Alexandrem. Situace v říši byla velmi vážná, neboť makedonský král pokračoval v postupu na východ a většina provincií se nacházela v jeho rukou. Pro Béssa byla v daný moment důležitá zejména legitimita – z tohoto důvodu přijal „královské“ jméno Artaxerxés[7] a užíval všech panovnických insignií včetně tiáry.

Na jaře 329 př. n. l. překročil Alexandr Hindúkuš, vpadl do nitra Baktrie, a ačkoli se dala očekávat dlouhá válka, satrapii obsadil, aniž narazil na odpor. Béssos uprchl přes tok Amudarji do Nautaky v Sogdianě,[8] kde musel čelit podobné opozici jako kdysi Dareios III. V očích straníků jako vojevůdce selhal a dva z nich, Spitamenés a Datafernés, ho uvěznili nabídli jako zajatce Alexandrovi. Po určitých zmatcích se Béssa zmocnil Ptolemaios, makedonský důstojník a pozdější egyptský král.[9]

Alexandr nařídil zajatce zbičovat, převézt do Baktrie a předat Dareiovu bratru Oxyathrovi. Ten ho v Ektabanech nechal nesmírně krutým způsobem popravit – buď čtvrcením, nebo ukřižováním, prameny nejsou v této otázce jednotné.[10]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 21, 5; 3, 30, 4.
  2. Diodóros 17, 74, 1.
  3. Curtius Rufus 4, 6, 2.
  4. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 8, 3; Curtius Rufus 4, 12, 6.
  5. Curtius Rufus 5, 8, 4; Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 16, 1.
  6. Curtius Rufus 5, 8, 4; Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 16, 1.
  7. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 25, 3; Curtius Rufus 6, 6, 13; Diodóros 17, 74, 2; 17, 83, 3.
  8. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 28, 9; Curtius Rufus 7, 4, 21.
  9. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 3, 29, 6 – 3, 30, 5; Curtius Rufus 7, 5, 19–26; Diodóros 17, 83, 8; Iustinus 12, 5, 10.
  10. Arriános, Tažení Alexandra Makedonského 4, 7, 3n.; Curtius Rufus 7, 5, 40-43; Diodóros 17, 83, 9; Plútarchos, Alexandr 43, 6; Iustinus 12, 5, 11.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARRIÁNOS. Tažení Alexandra Makedonského. Překlad Jaromír Bělský. Praha : Naše vojsko, 1989. 261 s. ISBN ISBN 80-206-0045-0. (česky) 
  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha : Orbis, 1977. 252 s. (česky) 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich : Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Dareios III.
Znak z doby nástupu Perský král
330329
Znak z doby konce vlády Nástupce: