Avalókitéšvara
| Avalókitéšvara | |
 |
|
| Sanskrt: | Avalókitéšvara अवलोकितेश्वर |
|---|---|
| Čínština: | Kuan-jin 觀世音 |
| Tibetština: | Čenrézig སྤྱན་རས་གཟིགས |
| Japonština: | Kannon |
| Informace | |
| Výskyt: | mahájána, vadžrajána |
| Ztělesňuje: | soucit |
Avalókitéšvara (tibetsky སྤྱན་རས་གཟིགས, ve Wylieho transkipci Spyan-ras-gzigs) je v mahájánovém buddhismu jeden z nejvýznamnějších bódhisattvů. Ztělesňuje soucit (sa. karuná), jednu ze dvou nejvýznamnějších složek buddhovství (druhou je moudrost (sa. pradžňá), kterou zastupuje Maňdžušrí). Čínská podoba Avalókitéšvary se nazývá Kuan-jin, v Tibetu je znám jako bódhisattva v podobě Čenrézig.
Doslovný význam složeniny Avalókitéšvara bývá vykládán různě, na jedné straně jako "Pán, jenž shlíží shůry", přičemž poslední část jména je chápána jako "íšvara", "pán", na druhé straně jako "Ten, jenž vnímá (vyslyší) zvuky (výkřiky) světa" nebo též jako "Zvuk, který ozařuje svět", kdy za poslední část slova je pokládán výraz "svara", "zvuk".[1] Jeho přízvisko zní Padmapáni („Ten, jenž má v ruce lotos“).
Obsah |
Ikonografie [editovat]
Ikonografické ztvárnění bódhisattvy soucitu je velmi široké. Většinou se hovoří o třiceti třech různých podobách. Zpravidla bývá vyobrazen jako tisíciruký či čtyřruký, ale nezřídka i jako dvouruký. Množství rukou má zobrazovat jeho schopnost působit ve prospěch mnoha trpících bytostí ve stejném okamžiku. Na hlavě mívá umístěný šperk se zobrazením buddhy Amitábhy, jelikož Avalókitéšvara slouží jako jeden z jeho průvodců. Často drží v ruce modrý lotos (odtud přízvisko Padmapáni).
Jedna z legend praví, že když Avalókitéšvara shlížel seshora na zemi a viděl všechny bytosti, pukla mu hlava nad vším tím jejich utrpením. Buddha Amitábha sesbíral kousky puklé hlavy a sestavil z nich jedenáct menších hlav. Proto je často zobrazován i s jedenácti hlavami.
Tibetský buddhismus [editovat]
V tibetském buddhismu je Avalókitéšvara znám pod jménem Čenrézig (dosl. „Zřící pronikavým zrakem“), který je emanací buddhy Amitábhy. Tibeťané jej spojují s událostmi vzniku tibetského národa. Za emanaci Čenréziga je považován král Söngcän Gampo, Gesar z Ling, Tára, především karmapové a dalajlámové.[2] V tibetském buddhismus mají bódhisattvové svůj ženský protějšek. U Čenréziga je jím Tárá, která se podle legendy zrodila z Avalókitéšvarovy slzy.
Asi nejznámější buddhistická mantra Óm Mani Peme Hung je věnovaná právě Čenrézigovi. Mantra je velmi rozšířena i mezi laiky, kteří věří, že když je vyřčena v nebezpečí nebo nutné potřebě, Čenrézig může zakročit v jejich prospěch, avšak je vyslovována i zcela běžně, „pro blaho všech trpících bytostí“.
Odkazy [editovat]
Citace a reference [editovat]
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 29.
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 81.
Literatura [editovat]
- FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
- WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.
