Maňdžušrí

Maňdžušrí
Japonská socha Maňdžušrího
Sanskrt:	Maňdžušrí
Čínština:	文殊師利
Tibetština:	Džampäl Maseng
Korejština:	Munsu Bosal
Vietnamština:	Văn-thù-sư-lợi
Japonština:	Mondžu
Informace
Výskyt:	mahájána, vadžrajána
Ztělesňuje:	moudrost
Atributy:	plamenný meč, pradžňápáramitá sútra

Maňdžušrí (skt; česky bódhisattva moudrosti na lvu) je v buddhismu jméno bódhisattvy moudrosti. Po Avalókitéšvarovi je jedním z nejpopulárnějších bódhisattvů. Maňdžušrí se objevuje v mnoha mahájánových sútrách, zvláště pak v pradžňápáramitové literatuře.

Ikonografie

Maňdžušrí bývá zpravidla zobrazován s plamenným mečem v pravé ruce a pradžňápáramitásútrou, kterou podpírá pomocí lotosového květu, v ruce levé. Meč symbolizuje „protnutí“ nevědomosti. Zřídka je meč doplněn lukem a šípy. Sútra představuje moudrost a dosažení probuzení. Poměrně často je zobrazován spolu se Samantabhadrou a Šákjamunim, někdy se Maňdžušrí zobrazuje v zuřivé podobě s býčí hlavou.

Tibetský buddhismus

bódhisattva Maňdžušrí

V tibetském buddhismu je Maňdžušrí nazýván Maňdžughóša („Ten s libým hlasem“). Výjimečně bývají učenci jako např. Congkhapa považováni za vtělení Maňdžušrího. V tibetském buddhismu se často zobrazuje s Avalókitéšvarou a Vadžrapánim.

Nepálská mytologie

Podle jedné z purán bylo kdysi Údolí Káthmándú jezerem. Maňdžušrí spatřil uprostřed jezera lotosové květy a rozsekl roklinu a způsobil, že jezero začalo odtékat. Zanedlouho se stalo údolí obyvatelným a tam, kde po odplavení vody zůstaly lotosy, vyrostla nejstarší nepálská stúpa Swayambhunath.

Odkazy

Zdroje

• FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.  
• WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.  

Související články

• Bódhisattva

Externí odkazy

• Tantra jóga:Božstva Mahájány