Autoimunita
Autoimunita je stav, při kterém některá ze složek imunitního systému reaguje na struktury organismu vlastní, které tím zpravidla poškozuje. Jedná se jinými slovy o imunitní odpověď na tělu vlastní antigeny. Mnohdy taková reakce vyvolává autoimunitní onemocnění, k nimž patří například roztroušená skleróza, revmatoidní artritida nebo třeba Sjögrenův syndrom, či celiakie; celkově postihují autoimunitní choroby asi 3% populace (ženy častěji).[1] Významově opačným termínem je autotolerance, tedy schopnost organismu tolerovat struktury jemu vlastní. Porucha autotolerance je tak vlastně příčinou autoimunity.
Mechanismus
Důvody vzniku autoimunitní choroby mohou být velice různorodé. Některé z nich jsou způsobené mutacemi v genomu či špatnou funkcí hormonů: tyto jsou tedy vlastně do jisté míry geneticky a pohlavně podmíněné. Jiné se však projeví až během života jako vedlejší příznaky nevhodné imunitní reakce, například vlivem infekce (např. vlivem molekulárních mimikry), UV záření, farmak a jiných chemických látek.[2]
Infekce zpravidla rozhází jakousi vnitřní molekulární rovnováhu uvnitř těla, dojde k uvolnění látek do míst, kde se běžně nevyskytují, k produkci obranných chemických látek (cytokinů), které mohou měnit expresi genomu, ale infekce také silně aktivuje některé části imunitního systému. Vlivem UV záření, léků a jiných chemických látek může dojít k modifikaci autoantigenů. Někdy tělo reaguje na jinak normální složky potravy: na gluten při celiakii.[2]
Reference
- ↑ Základy imunologie– opakováni pro kurz Poruchy imunity [online]. Dostupné online.
- ↑ a b VERNEROVÁ, Eva. Autoimunita. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál 2. Lékařské fakulty, 18.9.2009. Dostupné online.
