Antonio Innocenti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonio Innocenti
Narození23. srpna 1915
Poppi
Úmrtí6. září 2008 (ve věku 93 let)
Řím
Místo pohřbeníToskánsko
Alma materPapežská univerzita Gregoriana (do 1941)
Papežská lateránská univerzita (do 1950)
Diocesan Seminary of Fiesole
Papežská diplomatická akademie
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceApostolic Nuncio to Paraguay (od 1967)
titulární arcibiskup (od 1967)
apoštolský nuncius ve Španělsku (od 1980)
kardinál (od 1985)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio kardinál Innocenti (23. srpna 1915 Poppi6. září 2008 Řím) byl italský římskokatolický kněz, diplomat, kardinál.

Kněz a diplomat[editovat | editovat zdroj]

Studoval v semináři ve Fiesole, kněžské svěcení přijal 17. července 1938. Pokračoval ve studiích na římských univerzitách – na Papežské univerzitě Gregoriana získal doktorát z kanonického práva, na Lateránské univerzitě se stal doktorem teologie a na Papežské diplomatické akademii se připravoval na diplomatickou dráhu. Krátce působil jako duchovní ve farnosti Valdarno v Toskánsku. Během druhé světové války byl dvakrát ve vězení kvůli pomoci obětem nacistického pronásledování. Po skončí války založil ve Fiesole Italské sdružení křesťanských dělníků.

Od roku 1950 začal působil v diplomatických službách Svatého Stolce. Pracoval mj. na nunciaturách v Nizozemí, Švýcarsku, Egyptě, Sýrii, Belgii či Francii. V prosinci 1967 byl jmenován nunciem v Paraguayi a zároveň obdržel hodnost titulárního arcibiskupa. Biskupské svěcení přijal 18. února 1968 ve Florencii. V letech 1973 až 1980 působil v římské kurii, následujících pět let vykonával funkci nuncia ve Španělsku.

Kardinál[editovat | editovat zdroj]

Při konzistoři květnu 1985 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V lednu 1986 byl jmenován prefektem Kongregace pro klérus, v říjnu 1988 také prezidentem Papežské komise pro kulturní dědictví církve. Na obě funkce rezignoval v červenci 1991, kdy se stal prefektem Papežské komise Ecclesia Dei. Na odpočinek odešel v roce 1995, krátce přes svými osmdesátinami.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]