Andromeda (mytologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andromeda (1869), Edward Poynter
Andromeda a Perseus na fresce z Pompejí

Andromeda (řecky Ανδρομέδη, latinsky Andromeda) je v řecké mytologii dcerou aithiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie. Stala se manželkou Persea, vnuka argejského krále Akrisia.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Pýcha královny Kassiopeie přinesla celé zemi a zejména královské dceři Andromedě velkou pohromu. Královnina pýcha došla až tak daleko, že se vyvyšovala nad mořské bohyně Néreovny a tvrdila, že by nad nimi vyhrála v soutěži krásy. Mořský bůh Poseidón za trest seslal na království potopu a navíc mořskou obludu, která zemi těžce sužovala. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě.

To bylo právě v době, kdy se hrdina Perseus vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě dary bohů, které mu pomáhaly - okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřeli dohodu, že když Andromedu osvobodí, stane se jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.

V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se domáhal svých původních práv a přivedl si i velkou družinu vojáků, aby mu pomohli Persea odstranit. Příchod Fíneův umožnila královna Kassiopeia, která poté, co nebezpečí pro její dceru pominulo, chtěla Persea zradit.

Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, Perseus vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy a všech jeho dvěstě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.

Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem. Andromeda mu porodila potomky jménem Persés, Alkaios, Élektryón, Sthenelos, Méstor, Heleios a Gorgofona.

Jejich pravnukem byl největší hrdina Héraklés.

Po smrti bohové přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí.

Zobrazení v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Andromeda ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky