Danaé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Danaé v podání italského malíře Tiziana (1553)

Danaé (řecky Δανάη, latinsky Danae) je v řecké mytologii dcerou argejského krále Akrisia a jeho manželky Eurydiky, matka hrdiny Persea.

Královská dcera Danaé byla tak krásná, že přitáhla pozornost nejvyššího boha Dia a ten si přál mít s ní syna. Její otec však pro to neměl pochopení, hlavně proto, že věštba pravila, že zahyne rukou syna své dcery. Proto ji uvěznil hluboko pod zemí, aby ji ukryl před všemi muži. Ovšem Zeus překážku překonal ve své všemohoucnosti tak, že v podobě zlatého deště pronikl zdmi jejího vězení a po patřičné době se stal otcem syna Persea.

Když se o tom dozvěděl otec Danaé, řešil to hrozným činem. Do velké truhlice zavřel svou dceru i vnuka a hodil ji do moře. Vlny je odnesly k ostrovu Serifos a tam je vylovil rybář Diktys, bratr serifského krále Polydekta. Ten se ujal Danaé a když mu řekla, že její syn je Diův potomek, věnoval jí všechnu péči a pozornost. Nabízel jí všechno možné, ale Danaé jeho pozornosti i přízeň odmítala. Když už jeho královská trpělivost docházela, chtěl se jí zmocnit i násilím, avšak Perseus už byl v té době dost silný, aby svou matku ubránil.

Polydektés se chtěl Persea zbavit, takže ho neustále provokoval, nejčastěji tím, že pochyboval o jeho božském původu. To vyústilo v Perseův slib, že podá důkaz splněním nějakého nadlidského úkolu a sám neprozřetelně slíbil, že třeba přinese hlavu hrozné Gorgony Medúsy. Perseus se tedy vydal do neznámých dalekých končin, překonal řadu obtížných nástrah, získal si pomoc a důležité pomůcky od různých bohů, až se nakonec dostal k Medúse a maje na paměti všechny dobré rady, souboj s Medúsou vyhrál a s hlavou příšery se vrátil na Serifos.

Byl také nejvyšší čas, protože matka se už skrývala před Polydektem v Diově chrámu, obklíčeném královskými vojáky. Král čekal v hodovní síni, kdy mu ji přivedou. Místo toho se objevil Perseus a ohlásil splnění úkolu. Král byl nejprve vyděšeně překvapen, potom však označil Persea za lháře a žádal o předložení důkazu. Tím ale vyslovil poslední přání svého života, protože Perseus odvrátil zrak, vytáhl hlavu Medúsy a v tu chvíli byli Polydektés a jeho družina proměněni v kámen.

Poté Perseus svou matku osvobodil a vrátili se do rodného Argu. Vládu nad Serifem přenechali Diktyovi, bratru bývalého krále. Když se však král Akrisios, Perseův děd, dozvěděl, že se Danaé se synem vrací, opustil rychle Argos a hledal útočiště v Larisse. Dávná věštba ho však přece dostihla. V Larisse se konaly velké sportovní hry, jichž se účastnil také Perseus; když soutěžil v hodu diskem, jeho disk se odchýlil z dráhy, trefil Akrisia a zabil ho.

Perseus se poté vydal do světa za svými dalšími dobrodružstvími. Danaé na hradě žila šťastně až do své smrti.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Danaé na obraze Gustava Klimta (1907)

Z období antiky se podoba Danaé zachovala na malém počtu plastik nevalné umělecké hodnoty, motiv se vyskytuje i na řeckých malovaných vázách. Z novodobých umělců ztvárnili příběh Danaé špičkoví malíři, např.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Danae ve Wikimedia Commons

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky