Amenemhet III.
| Amenemhat III | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ammenemes | |||||||||||||||
 Busta Amenemhat III.; Ägyptisches Museum Berlin | |||||||||||||||
| Doba vlády | 1818–1773 př.Kr.[1] | ||||||||||||||
| Rodné jméno |
Amenemhet | ||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Ni-maat-Re | ||||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||||
| Aa-bau | |||||||||||||||
| Jméno obou paní |
| ||||||||||||||
| Zlatý Hor |
| ||||||||||||||
| Manželky | Aat, Khenemetneferhedjet III, Hetepti | ||||||||||||||
| Potomci | Neferuptah, Sobekneferu, Hathorhotep, Sithathor, Amenemhat IV (~vnuk?)[2] | ||||||||||||||
| Otec | Senusret III | ||||||||||||||
| Matka | Neferhenut[3] | ||||||||||||||
| Hrobka | Dachšúr & Hawara | ||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||
Amenemhet III. byl faraon z vrcholného období 12. dynastie, vládl v letech 1818–1773 př.Kr.[1], na tehdejší dobu neobvykle dlouhých ~46 let.
Vláda
Po svých předcích zdědil relativně stabilní správní strukturu říše, dobrou ekonomickou prosperitu bez výraznějších výkyvů. Zřejmě k tomu přispěly i příznivé klimatické podmínky a pravidelné dostatečné Nilské záplavy, dařilo se zemědělství a zabezpečenými jižními hranicemi v Nubii odkud přivážely cenné suroviny včetně zlata. Měděná ruda, která se těžila na Sinai, obsahovala příznivě působící příměsi železa, zinku a arsenu se zpracovávala na četné pracovní nástroje ale také zbraně a další předměty denní potřeby[4].
Faraon rozvíjel především zemědělskou výrobu; dal zdokonalit síť umělého zavlažování po celém toku Nilu a výstavbou kanálu mezi Nilem, Bahr Yussef (Josefův kanál) a jezerem ve Fajjúmské oáze umožnil vznik zcela nové zemědělské oblasti o rozloze asi 24 km2.
Zakládal a opevňoval karavanní cesty přes západní poušť a východně k Rudému moři, budoval loďstvo, podporoval výrobu a směnu řemeslných produktů. Organizoval velké obchodní výpravy a zvyšoval egyptské exporty, zejména do oblasti Palestiny.
Z doby jeho vlády, zhruba v jejím 19. roce, je jmenovitě znám vezír Kheti, jehož povinnosti byla sepsány v Thébách nalezených fragmentech papyru[5].
Paramida
.jpg)
Faraon si nechal zbudovat první pyramidu v Dahšúru, ale konstrukční vady stavby způsobily, že se pyramida zhroutila a a zůstala nedokončená, avšak v dalším období byla použita jako hrobka pro několik královských žen. V patnáctém roce své vlády pak zahájil výstavbu druhé pyramidy v Hawaře v oáze Fajúm. Pyramida byla prvotně prozkoumána Morganem v letech 1894-5[6] a následně Arnoldem v 1976 - 83. Byla postavena převážně ze sušených hliněných bloků kolem asi 12 m vysokého jádra z vápencových desek. Základna byla asi 105 x 105 m, vysoká asi 60 m se sklonem ~49°. Zádušní chrám u pyramidy je podle Herodose označován jako “Labyrint” zasvěcený bohu Sobek (s hlavou krokodýla)[7].
Z další staveb je v oáze Fajúm významnější chrám v Medinet Maadi zasvěcený bohyni úrody v podobě kobry Ranenutet, kolos v Biyahmu poblíž jezera Moeris, rozšířil chrám boha Ptaha v Mefidě, vystavil řadu sfing v Tanis v deltě Nilu.
Artefakty
V polovině 19. století se v Egyptě na trzích objevoval značný počet památek z neevidovaných vykopávek či nově objevovaných hrobek, nejčastěji vysokých hodnostářů staré a střední říše. Jednou z nich je bezesporu Rindtův matematický spisek[8] na koženém podkladu (A.H.Rindt byl Scotský antikvář), získaný v Luxor v roce 1858, vystavený v Britském muzeu v Londýně. Byl datován do období 12. dynastie, nejspíše do období vlády Amenemheta III. Je zde doložena poměrně hluboká znalost algebry, geometrie a výpočtu ploch, což bylo základem stavitelského umění starověkých stavitelů. Podle dalšího papyru, taktéž získaného od A.H.Rindta v Thébách asi v roce 1892, nazývaný Moscow Methematical Pypyrus, dnes uložený v Puškinově muzeu umění v Moskvě, lze usuzovat, že byl ve střední říši šířeji opisovaný a používaný. Je to originální památka, o délce ~ 5,5 m a šířce ~ 3,8- 7,6 cm[9][10].
| Předchůdce: Senusret III. |
|
Egyptský král 1818–1773 př. Kr. |
|
Nástupce: Amenemhet IV. |
Reference
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 10: 0500051283. (anglicky)
- ↑ Metals-Middle Bronze Age [online]. Kibbuc Rashafim: 2002. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Installation of the Vizier [online]. University College London, 1955 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORGAN, Jacques. Fouilles a Dahchour: Mars - Juin 1894 [online]. Vídeň: 1895. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEHNER, Mark. The Complet Pyramide [online]. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Rhind Mathematical Papyrus [online]. Londýn: The British Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moscow Papyrus [online]. Buffalo: 1997. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Moscow Pypapyrus [online]. 2001. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- W. M. Flinders Petrie, History of Egypt from the Earliest Time to the XVIth Dynasty, New York 1897
- Henry Georg Fischer, Egyptian Women of the Old Kingdom and of the Heracleopolitan Period, New York 2000
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet III. na Wikimedia Commons
