Altalena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Model Altaleny
Hořící a potápějící se Altalena u telavivského pobřeží

Altalena (hebrejsky: אלטלנה) bylo americké vyloďovací plavidlo typu LST, které převáželo zbraně a munici pro polovojenskou židovskou jednotku Irgun z francouzského Marseille do Tel Avivu, kde mělo 20. června 1948, během Války o nezávislost, přistát.[1] Mimojiné převážela také evropské a severoafrické uprchlíky. Na rozkaz Davida Ben Guriona byla loď potopena.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Pomník na telavivské pláži

Během příměří při Válce o nezávislost se snažili Židé i přes zbrojní embargo sehnat zbraně. Irgun měl tyto snahy ve Francii, kde se mu podařilo zakoupit americké vyloďovací plavidlo typu LST (landing ship-tank). Loď nechal ukotvit poblíž Marseille, kde se na ni nalodilo asi 500 uprchlíků z Evropy a severní Afriky. Současně bylo na loď naloženo 5000 pušek, 450 kulometů a miliony nábojů, které získal od premiéra Bidaulta zdarma.[1] Loď, která byla pojmenována Altalena (podle pseudonymu V. Žabotinského), pak 29. května 1948 vyplula. Během cesty vstoupila v platnost dohoda o příměří. I přes tuto dohodu Ben Gurion schválil, aby Altalena přistála 20. června v Tel Avivu.[1]

Problém vyvstal, když Irgun oznámil, že 20% zbraní připadne jeho jednotkám. To Ben Gurion odmítl jako porušení suverenity izraelské vlády. Mezi armádou a Irgunem došlo k přestřelce, když chtěl kapitán přistát u pláže v Tel Avivu.[1] Boj trval několik hodin a poté byla Altalena potopena. Při incidentu bylo zabito šestnáct bojovníků Ecelu a tři vojáci Hagany.

Izraelci nikdy nebyli tak blízko občanské války.[2] Potopení Altaleny nakonec vedlo k upevnění pozice Ben Guriona, který prosadil i přes silný nesouhlas transformaci Hagany a Palmach v regulérní armádu, která měla na konci příměří 60 000 mužů. O dělu, které ostřelovalo Altalenu a zapálilo ji později Ben Gurion prohásil:

Budiž to dělo požehnáno,... Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány.
—  David Ben Gurion[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SACHAR, Howard M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 286.  
  2. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 72.  
  3. SPRINZAK, Ehud. Brother against Brother - Violence and Extremism in Israeli Politics. New York : The Free Press, 1999. ISBN 978-0684853444. S. 32.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]