Allenovo pravidlo
Allenovo pravidlo je pravidlo z oblasti evoluční biologie formulované Joelem Asaphem Allenem v roce 1877. Říká, že teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny (a výstupky obecně) než podobní živočichové z teplých oblastí.
Obsah |
[editovat] Smysl
Teoretické zdůvodnění Allenova pravidla je takové, že teplokrevní živočichové se stejným objemem mohou mít různý povrch, což ovlivňuje jejich schopnost termoregulace. V chladném prostředí je větší povrch, pomocí kterého uniká více tepla, nevýhodou. Proto je pro živočichy v chladných oblastech nejlepší mít co nejmenší poměr povrchu k objemu. V teplém prostředí je naopak prioritou zbavovat se přebytečného tepla, aby se živočich nepřehřál. Proto je pro něj lepší mít velký poměr povrchu k objemu.
[editovat] Příklady
Příklady jsou známy jak z říše zvířat (například lední medvěd), tak v rámci lidských etnik. Například Tutsiové mají protáhlejší tělo (včetně končetin) než Eskymáci.[zdroj?]
[editovat] Limity pravidla
Je nutno mít na paměti, že poměr povrchu k objemu je pouze jedním z mnoha faktorů určujících schopnost zbavovat se tepla. Termoregulaci ovlivňuje také schopnost pocení, barva kůže, chování a jiné.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Bergmannovo pravidlo — zeměpisné šířky k celkovému objemu těla
- Glogerovo pravidlo — vztah vlhkosti k pigmentaci
[editovat] Literatura
- LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2003.
