Alexej Ivanovič Avdyšev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexej Ivanovič Avdyšev
Narození19. září 1928
Petrohrad
Úmrtí31. prosince 1997 (ve věku 69 let)
Petrozavodsk
Alma materSt. Petersburg art school by Rerikh N.K.
Povolánímalíř a básník
OceněníŘád čestného odznaku
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alexej Ivanovič Avdyšev (rusky Алексей Иванович Авдышев; 19. září 1928 Leningrad31. prosince 1997 Petrozavodsk) byl ruský malíř, grafik a básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v dělnické rodině a během školních let studoval v ateliéru mladých kritiků umění při muzeu Ermitáž. Jeho první básně byly publikovány ve 30. letech v novinách Pionýrská pravda. Během blokády Leningradu zemřel jeho otec a jeho bratr zemřel na frontě. V roce 1942 byl evakuován z obléhaného Leningradu do Kurganské oblasti. Žil ve vesnici, kde absolvoval osmiletou školu.

V letech 1945 až 1950 studoval na leningradské škole umění a grafiky. V roce 1949 byly jeho básně publikovány v novinách Smena. V letech 1950 až 1952 sloužil v sovětské armádě, sloužil v Arktidě, poté v Karélii.[1] Po demobilizaci se v roce 1952 přestěhoval do Petrozavodsku. Pracoval jako literární spolupracovník v redakci novin Mladý bolševik a Patriot vlasti, jako metodik pro výtvarné umění a folklór v Domě lidového umění v Petrozavodsku.

V roce 1956 byla vydána jeho první sbírka poezie a byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR. První barevné linoryty byly vysoce oceněny v roce 1957 na výstavě VI. Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě a Avdyšev byl přijat do Svazu umělců SSSR.

Svůj tvůrčí život zasvětil ruskému severu. Zvláštní místo v jeho práci zaujímal ostrov Kiži.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Авдышев, Алексей Иванович na ruské Wikipedii.

  1. Неизвестное в известном: фотомир глазами художника А.И. Авдышева [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Художник и поэт Алексей Авдышев (1928–1997 гг.): «Мой маленький — Великий остров Кижи». kizhi.karelia.ru [online]. [cit. 2020-12-13]. Roč. 2015. Dostupné online. (rusky)