Alexander Kristoff
| Alexander Kristoff | |
|---|---|
.jpg) Kristoff v roce 2020 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 5. července 1987 (36 let) |
| Místo narození | Oslo, Norsko[1] |
| Stát |  Norsko |
| Výška | 181 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Rodiče | Anne Kristoff |
| Příbuzní | Felix Ørn-Kristoff (sourozenec) Stein Ørn (otčím) |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Uno-X Mobility |
| Disciplína | silniční cyklistika |
| Role | jezdec |
| Typ jezdce | sprinter klasikář |
| Profesionální týmy | |
| 2006 2007–2009 2010–2011 2012–2017 2018–2021 2022 2023– | Glud & Marstrand–Horsens Maxbo–Bianchi BMC Racing Team Team Katusha[2] UAE Team Emirates[3] Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux[4] Uno-X Pro Cycling Team |
| Úspěchy | |
Etapové závody
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Olympijské hry
| ||
| bronz | 2012 Londýn | Silniční závod |
| Mistrovství světa | ||
| stříbro | 2017 Bergen | Silniční závod |
| Mistrovství Evropy | ||
| zlato | 2017 Herning | silniční závod |
Alexander Kristoff (* 5. července 1987) je norský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI ProTeam Uno-X Mobility.[5] V letech 2007 a 2011 se stal norským národním šampionem v silničním závodu.[6][7] Mezi jeho největší vítězství patří Milán – San Remo 2014 a Kolem Flander 2015.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Začátky[editovat | editovat zdroj]
V 6 letech se s rodinou přestěhoval z Osla do Stavangeru. Jeho nevlastní otec v něm pěstoval zájem o cyklistiku namísto fotbalu. Kristoff začal jezdit za amatérský tým Stavanger SK. V 16 letech vyhrál juniorský silniční závod na národním šampionátu a získal 4. místo na Evropském olympijském festivalu mládeže. V roce 2006 se stal profesionálem s týmem Glud & Marstrand–Horsens. V roce 2007 se ve věku 19 let stal národním šampionem v silničním závodu, když ve sprintu čtyřčlenné skupiny porazil Thora Hushovda.[6]
Team Katusha (2012–2017)[editovat | editovat zdroj]
Na letních olympijských hrách 2012 v Londýně získal bronzovou medaili v silničním závodu.[8]
Sezóna 2014[editovat | editovat zdroj]
V roce 2014 Kristoff vyhrál monument Milán – San Remo, když ve sprintu o vítězství porazil Fabiana Cancellaru.[9] Později téhož roku Kristoff vyhrál 2 etapy na Tour de France, díky čemuž získal 2. místo v bodovací soutěži za Peterem Saganem.[10] V sezóně vyhrál Kristoff 2 německé jednodenní závody, v květnu Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz a v srpnu Vattenfall Cyclassics.[11] V sezóně celkem získal 14 vítězství, čímž se zařadil na 8. místo v žebříčku UCI World Tour 2014.
Sezóna 2015[editovat | editovat zdroj]
Sezónu 2015 Kristoff začal třemi etapovými triumfy a vítězstvím v bodovací soutěži na závodu Kolem Kataru. Další etapový triumf získal krátce poté na závodu Kolem Ománu. 1. března byl přesprintován Markem Cavendishem a získal 2. místo na klasice Kuurne–Brusel–Kuurne.[12] Další vítězství si připsal na závodu Paříž–Nice,[13] při němž se připravoval na obhajobu vítězství na Milán – San Remo. Ve sprintu o vítězství však získal 2. místo za vítězným Johnem Degenkolbem.[14] O pár dní později Kristoff získal 4. místo na klasice E3 Harelbeke.[15] Následně se zúčastnil etapového závodu Driedaagse van De Panne–Koksijde, kde se v 1. etapě dostal do šestičlenného úniku a díky pomoci týmového kolegy Svena Erika Bystrøma vyhrál sprint o vítězství.[16] Vítězství získal i následující den, tentokrát ze sprintu pelotonu.[17] Kristoff vyhrál i etapu 3a, když ve sprintu těsně porazil Andrého Greipela o pouhé 0,0003 sekundy.[18] Díky bonusovým sekundám a 3. místu v etapě 3b, individuální časovce, vyhrál celkové pořadí závodu.
.JPG)
V dubnu Kristoff vyhrál monument Kolem Flander, jeho hlavní jarní cíl. 30 km před cílem zaútočil Niki Terpstra a pouze Kristoff na něj zareagoval. Dvojice získala náskok 30 sekund a stíhací skupina nebyla schopná je dojet. Ve sprintu o vítězství Kristoff Terpstru porazil a získal tak své největší kariérní vítězství.[19] O 3 dny později Kristoff vyhrál sprinterskou semiklasiku Scheldeprijs, čímž se stal prvním jezdcem v historii, který vyhrál Driedaagse De Panne–Koksijde, Kolem Flander a Scheldeprijs v jedné sezóně.[20] Na Paříž–Roubaix pak získal 10. místo a dal si pauzu od závodění. Vrátil se na etapovém závodu Kolem Norska, kde dokončil na celkovém 8. místě a vyhrál 2 etapy.[21] Krátce poté se zúčastnil dalšího etapového závodu, Tour des Fjords, kde vyhrál 3 etapy a bodovací soutěž. V celkovém pořadí se umístil na 9. pozici.[22] Také vyhrál 7. etapu Tour de Suisse před Peterem Saganem. Sagan se pokusil dostat z Kristoffova zadního kola a přesprintovat ho, ale Kristoff byl v závěru silnější.[23]
Na konci srpna Kristoff vyhrál GP Ouest–France, když v cíli přesprintoval Simone Ponziho, a získal tak 20. sezónní vítězství.[24] Do silničního závodu na mistrovství světa Kristoff vstupoval jako jeden z hlavních favoritů na vítězství a byl určen jako lídr norského národního týmu. Jeho tým však nebyl schopen uhlídat Petera Sagana, jenž si osamocen dojel pro vítězství. Ve sprintu o 2. místo Kristoffovi chyběla síla a v závodu získal 4. místo.[25]
Sezóna 2017[editovat | editovat zdroj]
Svou sezónu Kristoff zahájil na etapovém závodu Étoile de Bessèges na začátku února. Podařilo se mu vyhrát druhou etapu a bodovací soutěž.[26] První WorldTourové vítězství sezóny získal 1. května na klasice Eschborn–Frankfurt, kde si ve sprintu pohodlně dojel pro vítězství. Skvělý den týmu završil ještě Kristoffův rozjížděč Rick Zabel, jenž dojel druhý.[27] V srpnu se stal Kristoff v dánském Herningu mistrem Evropy v silničním závodu.[28] Do mistrovství světa, konaném v Bergenu, znovu vstupoval jako jeden z favoritů. V cíli byl však těsně přesprintován Peterem Saganem a musel se tak smířit se stříbrnou medailí.[29]
UAE Team Emirates (2018–2021)[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 2017 bylo potvrzeno, že Kristoff podepsal dvouletý kontrakt s týmem UAE Team Emirates od sezóny 2018. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[3]
Sezóna 2018[editovat | editovat zdroj]
Svou první sezónu s týmem Kristoff zahájil na Dubai Tour. Následně se zúčastnil dalších 2 závodů na Blízkém východě.[30] Na závodu Kolem Ománu vyhrál poslední, šestou etapu.[31] Druhé vítězství sezóny získal v úvodní etapě Abú Dhabí Tour.[32] Na Tour de France vyhrál poslední etapu ve sprintu na Champs-Élysées v Paříži.
Sezóna 2019[editovat | editovat zdroj]
Na konci března Kristoff získal další významné kariérní vítězství na klasikách, když ze sprintu pelotonu vyhrál belgickou jednorázovku Gent–Wevelgem.[33] V červnu Kristoff prodloužil svůj kontrakt s týmem UAE Team Emirates o další 2 roky, do konce sezóny 2021.[34]
Sezóna 2020[editovat | editovat zdroj]
V srpnu Kristoff vyhrál úvodní etapu Tour de France, díky čemuž získal žlutý dres pro lídra závodu.[35] Následujícího dne ho však musel po horské etapě předat Julianu Alaphilippovi.[36]
Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux (2022)[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 2021 bylo oznámeno, že Kristoff podepsal jednoletý kontrakt s týmem Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux od sezóny 2022. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[4]
Uno-X Pro Cycling Team (2023–)[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 2022 bylo oznámeno, že Kristoff podepsal tříletou smlouvu s týmem Uno-X Pro Cycling Team od sezóny 2023.[37]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Kristoff si v říjnu 2014 vzal ve Stavangerské katedrále Maren Kommedalovou[38] a pár má nyní 4 děti.[39]
Hlavní výsledky[editovat | editovat zdroj]
- 2005
- Národní šampionát
- 2. místo časovka juniorů
- Mistrovství světa
- 10. místo silniční závod juniorů
- 2006
- Grenland GP
- vítěz etap 1 a 2
- 2007
- Národní šampionát
vítěz silničního závodu
- 5. místo Poreč Trophy
- 6. místo Colliers Classic
- 2008
- Národní šampionát
- vítěz kritéria
- Ringerike GP
- vítěz 4. etapy
- 2. místo Rogaland Grand Prix
- 2. místo Poreč Trophy
- 2009
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu do 23 let
- 2. místo silniční závod
- Ringerike GP
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Sandefjord Grand Prix
- Tour de Bretagne
- 5. místo celkově
- 5. místo La Côte Picarde
- Mistrovství Evropy
- 7. místo silniční závod do 23 let
- 7. místo Druivenkoers Overijse
- 9. místo Poreč Trophy
- 9. místo ZLM Tour
- 10. místo Kolem Flander U23
- 2010
- 3. místo Philadelphia International Championship
- 4. místo Vattenfall Cyclassics
- 5. místo Grand Prix de Fourmies
- 7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
- 8. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 9. místo Paříž–Brusel
- 10. místo Scheldeprijs
- 10. místo Memorial Rik Van Steenbergen
- 2011
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu
- 2. místo Grand Prix de Fourmies
- 5. místo Grand Prix d'Isbergues
- 7. místo Scheldeprijs
- 7. místo Paříž–Brusel
- 7. místo London–Surrey Cycle Classic
- 7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
- 2012
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
vítěz bodovací soutěže- vítěz etapy 3a
- 2. místo Grand Prix de Fourmies
- Olympijské hry
3. místo silniční závod
- Národní šampionát
- 3. místo silniční závod
- World Ports Classic
- 3. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
- Danmark Rundt
- 4. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 4. etapy
- 6. místo Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- 9. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 2013
- Kolem Norska
- vítěz etap 1, 2 a 5
- Tour de Suisse
- vítěz 5. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 2. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etapy 3a
- 3. místo Vattenfall Cyclassics
- Tour des Fjords
- 4. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 2 a 3 (TTT)
- 4. místo Kolem Flander
- 4. místo Brussels Cycling Classic
- 5. místo Scheldeprijs
- 8. místo Milán – San Remo
- 9. místo Paříž–Roubaix
- 2014
- Tour des Fjords
celkový vítěz- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 2, 4 a 5
- vítěz Milán – San Remo
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- vítěz Vattenfall Cyclassics
- Kolem Norska
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 1 a 5
- Tour de France
- vítěz etap 12 a 15
- Kolem Ománu
- vítěz 2. etapy
- Arctic Race of Norway
- 2. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 2 a 4
- 5. místo Kolem Flander
- Mistrovství světa
- 8. místo silniční závod
- 8. místo UCI World Tour
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 8. místo celkově
- 8. místo GP Ouest–France
- 2015
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- celkový vítěz
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 1, 2 a 3a
- vítěz Kolem Flander
- vítěz Scheldeprijs
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Arctic Race of Norway
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 1. etapy
- Paříž–Nice
- vítěz 1. etapy
- Tour de Suisse
- vítěz 7. etapy
- Kolem Ománu
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Milán – San Remo
- 2. místo Vattenfall Cyclassics
- 2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- Kolem Kataru
- 3. místo celkově
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 2, 4 a 5
- 3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 4. místo UCI World Tour
- Mistrovství světa
- 4. místo silniční závod
- 4. místo E3 Harelbeke
- Kolem Norska
- 8. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 1 a 2
- Tour des Fjords
- 9. místo celkově
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 1, 2 a 3
- 9. místo Gent–Wevelgem
- 10. místo Paříž–Roubaix
- 2016
- Tour des Fjords
- celkový vítěz
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 2, 3 a 5
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- Kolem Ománu
- vítěz etap 3 a 6
- Arctic Race of Norway
- vítěz 1. etapy
- Tour of California
- vítěz 7. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- Kolem Kataru
- 2. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 2, 4 a 5
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 2. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 1. etapy
- 2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 3. místo Bretagne Classic
- 4. místo Kolem Flander
- 5. místo EuroEyes Cyclassics
- 6. místo Milán – San Remo
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod
- 2017
- Mistrovství Evropy
vítěz silničního závodu
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- vítěz RideLondon–Surrey Classic
- Kolem Ománu
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 1, 4 a 6
- Étoile de Bessèges
vítěz bodovací soutěže- vítěz 2. etapy
- Tour of Britain
vítěz bodovací soutěže
- Mistrovství světa
2. místo silniční závod
- 2. místo Bretagne Classic
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 3. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 2. etapy
- Arctic Race of Norway
- 4. místo celkově
- vítěz 2. etapy
- 4. místo Milán – San Remo
- 4. místo EuroEyes Cyclassics
- 5. místo Kolem Flander
- 7. místo Münsterland Giro
- 2018
- vítěz Eschborn–Frankfurt
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Tour de France
- vítěz 21. etapy
- Abú Dhabí Tour
- vítěz 1. etapy
- Kolem Ománu
- vítěz 6. etapy
- 3. místo EuroEyes Cyclassics
- 4. místo Milán – San Remo
- 6. místo Grand Prix de Fourmies
- Dubai Tour
- 9. místo celkově
- 2019
- Kolem Norska
- celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže- vítěz 5. etapy
- vítěz Gent–Wevelgem
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Kolem Ománu
- vítěz 1. etapy
- Okolo Slovenska
- vítěz etapy 1a
- Deutschland Tour
- vítěz 2. etapy
- 3. místo Kolem Flander
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- Mistrovství Evropy
- 4. místo silniční závod
- 4. místo EuroEyes Cyclassics
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod
- 7. místo RideLondon–Surrey Classic
- 7. místo Brussels Cycling Classic
- 2020
- Tour de France
- vítěz 1. etapy
- lídr po 1. etapě
- lídr po etapách 1 a 2
- 2. místo Clásica de Almería
- 3. místo Kolem Flander
- 3. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 2021
- Arctic Race of Norway
- vítěz bodovací soutěže
- 2. místo Trofeo Alcúdia – Port d'Alcúdia
- Deutschland Tour
- 3. místo celkově
- vítěz etap 2 a 4
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- 5. místo Trofeo Serra de Tramuntana
- 6. místo Dwars door Vlaanderen
- 2022
- vítěz Scheldeprijs
- vítěz Clásica de Almería
- vítěz Circuit Franco–Belge
- Kolem Norska
- vítěz 6. etapy
- Deutschland Tour
- vítěz 2. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- 2. místo Grand Prix du Morbihan
- 3. místo Milán–Turín
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- 3. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 4. místo Paříž–Bourges
- Mistrovství světa
- 6. místo silniční závod
- 7. místo Gooikse Pijl
- Mistrovství Evropy
- 8. místo silniční závod
- 9. místo Brussels Cycling Classic
- 10. místo Kolem Flander
- 10. místo BEMER Cyclassics
- 2023
- Volta ao Algarve
- vítěz 1. etapy
- Kolem Norska
- vítěz 3. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- CRO Race
- 2. místo celkově
- vítěz bodovací soutěže
- 2. místo Egmont Cycling Race
- 4. místo Omloop Het Nieuwsblad
- 4. místo Clásica de Almería
- 4. místo Grand Prix de Fourmies
- 7. místo SUPER 8 Classic
- 7. místo Gooikse Pijl
- 2024
- 2. místo Trofeo Palma
- 10. místo Trofeo Ses Salines–Felanitx
Výsledky na Grand Tours[editovat | editovat zdroj]
| Grand Tour | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Giro d'Italia
|
157 | 149 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
 Tour de France
|
— | — | 147 | 125 | 130 | 149 | 130 | 114 | 139 | 132 | — | 102 | 134 |
 Vuelta a España
|
— | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]
| Monument | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Milán – San Remo | — | — | 131 | 8 | 1 | 2 | 6 | 4 | 4 | 14 | 83 | 89 | 26 | — | |
| Kolem Flander | — | — | 15 | 4 | 5 | 1 | 4 | 5 | 16 | 3 | 3 | 18 | 10 | 18 | |
| Paříž–Roubaix | DNF | DNF | 57 | 9 | DNF | 10 | 48 | DNF | 57 | 56 | NS | 14 | 12 | 15 | |
| Lutych–Bastogne–Lutych | Nezúčastnil se během své kariéry | ||||||||||||||
| Giro di Lombardia | |||||||||||||||
| Klasika | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| Omloop Het Nieuwsblad | — | — | 101 | 138 | 77 | 11 | 101 | DNF | — | — | DNF | 58 | 60 | 4 | |
| Kuurne–Brusel–Kuurne | DNF | — | 9 | NS | 11 | 2 | 2 | 21 | — | — | 3 | 40 | 11 | 43 | |
| Dwars door Vlaanderen | — | 112 | — | 20 | 13 | — | — | — | 76 | 12 | NS | 6 | 31 | 27 | |
| E3 Harelbeke | — | — | 94 | — | — | 4 | 53 | 27 | 40 | 21 | 66 | — | — | ||
| Gent–Wevelgem | DNF | — | 57 | 14 | 11 | 9 | DNS | 73 | 25 | 1 | 19 | 28 | 11 | 69 | |
| Scheldeprijs | 10 | 7 | 17 | 5 | 15 | 1 | 15 | — | — | — | 13 | 33 | 1 | 88 | |
| Eschborn–Frankfurt | — | — | 6 | — | 1 | NS | 1 | 1 | 1 | 3 | NS | 3 | 3 | 12 | |
| Hamburg Cyclassics | 4 | 14 | 11 | 3 | 1 | 2 | 5 | 4 | 3 | 4 | NS | 10 | — | ||
| Bretagne Classic | — | — | — | DNF | 8 | 1 | 3 | 2 | 11 | — | — | — | — | — | |
| — | Nezúčastnil se |
|---|---|
| DNF | Nedokončil |
| JS | Jede se |
| NS | Nejelo se |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Kristoff na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Alexander Kristoff » Uno-X Mobility [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff signs for Katusha [online]. cyclingnews.com, 2011-08-20 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Bystrom joins Kristoff in move to UAE Team Emirates - News shorts [online]. cyclingnews.com, 2017-08-28 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kristoff, Bystrøm sign with Intermarché-Wanty-Gobert Matériaux [online]. cyclingnews.com, 2021-08-04 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UNO-X MOBILITY [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-06. (anglicky)
- ↑ a b National Championships Norway - Road Race [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ National Championships Norway - Road Race [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mark Cavendish's Olympic bid fails as Alexandre Vinokourov wins gold [online]. bbc.co.uk, 2012-07-28 [cit. 2022-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-28. (anglicky)
- ↑ Kristoff wins Milan-San Remo [online]. cyclingnews.com, 2014-03-23 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 » 101st Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 » 19th Vattenfall Cyclassics (1.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Cavendish sprints to Kuurne-Brussel-Kuurne [online]. cyclingnews.com, 2015-03-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WESETMEYER, Susan. Paris-Nice: Kristoff wins bunch sprint in Contres [online]. cyclingnews.com, 2015-03-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry. Degenkolb wins Milan-San Remo [online]. cyclingnews.com, 2015-03-22 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thomas solos away from Stybar to win E3 Harelbeke [online]. cyclingnews.com, 2015-03-27 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff wins Driedaagse De Panne opener in Zottegem [online]. cyclingnews.com, 2015-03-31 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff wins second stage of Driedaagse De Panne [online]. cyclingnews.com, 2015-04-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff strikes again at Driedaagse De Panne [online]. cyclingnews.com, 2015-04-02 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WYNN, Nigel. Alexander Kristoff wins Tour of Flanders [online]. cyclingweekly.co.uk, 2015-04-05 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Kristoff wins yet again in Scheldeprijs [online]. cyclingnews.com, 2015-04-08 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QUÉNET, Jean-François. Tour of Norway: Kristoff wins Stage 2 [online]. cyclingnews.com, 2015-05-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QUÉNET, Jean-François. Three in a row for Kristoff at Tour des Fjords [online]. cyclingnews.com, 2015-05-29 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Tour de Suisse: Kristoff pips Sagan to win stage 7 in Düdingen [online]. cyclingnews.com, 2015-06-19 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QUÉNET, Jean-François. Kristoff wins GP Ouest France Plouay [online]. cyclingnews.com, 2015-08-30 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Kristoff narrowly misses Worlds podium and defends team tactics [online]. cyclingnews.com, 2015-09-28 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Etoile de Besseges: Kristoff opens his 2017 account with stage 2 victory [online]. cyclingnews.com, 2017-02-02 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff wins Eschborn-Frankfurt [online]. cyclingnews.com, 2017-05-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2017 » 2nd European Continental Championships - Road Race (CC) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Kristoff: I thought I'd be world champion with 150m to go [online]. cyclingnews.com, 2017-09-24 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARRAND, Stephen. Kristoff plans a February 'Grand Tour' for UAE Team Emirates debut [online]. cyclingnews.com, 2018-01-24 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WESETMEYER, Susan. Lutsenko secures overall victory for Astana at Tour of Oman [online]. cyclingnews.com, 2018-02-19 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abu Dhabi Tour: Kristoff wins opening stage [online]. cyclingnews.com, 2018-02-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DECALUWÉ, Brecht; OSTANEK, Daniel. Kristoff wins Gent-Wevelgem [online]. cyclingnews.com, 2019-03-31 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff extends contract with UAE Team Emirates [online]. cyclingnews.com, 2019-06-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristoff: I know it's only for a day but I'll enjoy the yellow jersey at the Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2020-08-29 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tour de France: Julian Alaphilippe wins stage 2 [online]. cyclingnews.com, 2020-08-30 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Alexander Kristoff signs three-year contract with Uno-X [online]. cyclingnews.com, 2022-08-01 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GILJE GRØNDAL, Kjell-Ivar. Kristoff: - Det største jeg har opplevd [online]. cyclingnews.com, 2014-10-04 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ LONG, Jonny. Alexander Kristoff: 'I'm 33 and have four kids but still managed to win' [online]. cyclingweekly.com, 2020-08-20 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Kristoff na Wikimedia Commons
