Alessandro Volta
| Alessandro Volta | |
|---|---|
 Alessandro Volta | |
| Narození | 18. února 1745 Como,  Milánské vévodství |
| Úmrtí | 5. března 1827 (ve věku 82 let) Como,  Lombardsko-benátské království |
| Místo pohřbení | tomb of Alessandro Volta |
| Povolání | fyzik, vynálezce, akademik a chemik |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Pavii |
| Ocenění | Copleyho medaile (1794) rytíř Řádu čestné legie společník Královské společnosti Řád železné koruny |
| Choť | Teresa Peregrini |
| Děti | Zanino Volta |
| Funkce | senátor (Italské království; 1809–1814) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18. února 1745 Como, Milánské vévodství – 5. března 1827 Como, Lombardsko-benátské království) byl italský fyzik proslulý svými objevy v oboru elektřiny. Objevil například třecí elektřinu, vynalezl Voltův elektrický článek nebo zdokonalil kondenzátor.
Život
Narodil se jako sedmé a poslední dítě ve šlechtické rodině. Do sedmi let nemluvil, a proto mělo jeho okolí obavy, že je slabomyslný. Přesto zvládl vystudovat jezuitskou kolej a své zpoždění dohnat. Poté ale místo dráhy duchovního přestoupil na královský seminář. V té době se začal zajímat o výzkum elektřiny. Roku 1769 publikoval knihu O přitažlivé síle elektrického ohně a jevech s tím souvisejících, v níž zveřejnil hypotézu o souvislosti elektřiny a magnetismu. Přišel na ni ale už o šest let dříve, v 18 letech. V dalších letech sestavil a zdokonalil mnoho přístrojů pro své pokusy. Mezi tím se stačil stát ředitelem lycea a v roce 1774 profesorem fyziky na gymnáziu v Comu.
V letech 1775–1780 zkoumal složení vzduchu a na základě pokusů formuloval hypotézu o jeho složení ze dvou různých plynů. V roce 1779 nastoupil na univerzitu v Pavii. Vrátil se tam opět k pokusům s elektřinou. Vynalezl kondenzátor a elektrometr, uvažoval o principech vzniku bouřek.
V roce 1791 se dozvěděl o pokusech Luigi Galvaniho se žabími stehýnky, jejichž svaly se stahují při dotyku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o živočišnou elektřinu, ale o reakci kovů. V roce 1800 sestrojil první elektrický článek – Voltův sloup. Seřadil také kovy podle jejich elektrochemických potenciálů.
V roce 1794 se oženil, měl tři syny.
O svých výzkumech přednášel 20. března 1800 před Královskou společností v Londýně a 28. října 1801 v pařížském Institutu. Tam zaujal Napoleona Bonaparta, který jej podporoval, jmenoval hrabětem a roku 1809 italským senátorem. Ani poté, co byl Napoleon poražen, neupadl v nemilost a až do roku 1819 byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky univerzity v Pávii. Od roku 1823 byl po srdeční mrtvici prakticky hluchý a slepý.
Je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí Volt a kráter Volta na přivrácené straně Měsíce.[1][2]
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 978-80-7151-269-1
- ↑ Crater Volta on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
Galerie Alessandro Volta na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alessandro Volta na Wikimedia Commons
Autor Alessandro Volta ve Wikizdrojích
