Alegorická socha Afrika (Lysá nad Labem)
| Alegorická socha Afrika | |
|---|---|
 Alegorická socha Afrika (kopie) | |
| Základní údaje | |
| Autor | dílna Matyáše Bernarda Brauna, Sochař z Benátek (František Adámek z Benátek nebo Jan Dlouhý–Lang) |
| Rok vzniku | kolem 1735 |
| Popis | |
| Materiál | jemnozrnný pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | jižní schodiště zámeckého parku v Lysé nad Labem |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′10,33″ s. š., 14°50′6,01″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alegorická socha Afrika je součástí souboru alegorií světadílů v zámeckém parku v Lysé nad Labem v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Socha je umístěna na jižním schodišti francouzského libosadu. Autorem sochy je dílna Matyáše Bernarda Brauna, konkrétně „Sochař z Benátek“, jímž by mohl být snad František Adámek nebo Jan Dlouhý-Lang. Originální alegorie vznikla kolem roku 1735. V zámeckém parku je v současnosti umístěna kopie originálu z rozmezí let 1935 až 1936.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Afriku ztvárněnou jako putti se lvem (králem zvířat) a rohem hojnosti, můžeme dle atributů vnímat jakožto království fauny a flóry. Afrika stojí v mírném kontrapostu. Pravou ruku má položenou na dvouocasém lvu. Abnormalita dvou ocasů je způsobena nejspíše tím, že autor lva přímo nikdy neviděl. V levé ruce drží roh hojnosti, ve kterém nalezneme ovoce a květiny. Oválný obličej s výraznými baculatými tvářemi, drobným nosíkem a plnými rtíky lemují polodlouhé vlnité, lehce rozcuchané vlasy, které ovšem z velké části skrývá nezvyklá čapka vytvořená z části kůže hlavy slona včetně uší a chobotu, jenž má chlapec ovinutý nad čelem.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ADAMEC, Vojtěch. Zpráva z restaurátorského průzkumu a restaurátorský záměr. Lysá nad Labem. Jižní schodiště s alegorickými sochami čtyř světadílů v parku zámku. Praha, 2009. nečíslováno.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ADAMCOVÁ, Kateřina. Lysá nad Labem, sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2011 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ADAMEC, Vojtěch. Zpráva z restaurátorského průzkumu a restaurátorský záměr. Lysá nad Labem. Jižní schodiště s alegorickými sochami čtyř světadílů v parku zámku. Praha, 2009. nečíslováno.
- BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.
- DÖRFLOVÁ, Jana. Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Praha, 2013 [cit. 19.9.2015]. 134 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
- FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
- CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999.
- KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999.
- KOŘÍNKOVÁ, Marie. Barokní Lysá. Nymburk: Vega-L, 2005.
- OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
- PINCOVÁ, Veronika. Historie a současnost zámeckých parků v Lysé nad Labem. Odbor životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem, 2007.
- POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna. Vyd. 2. Praha: Odeon, 1986.
- PREISS, Pavel František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003.
- VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.