Albánské království (1943-1944)
| Albánské království Mbretëria Shqiptare Regno albanese
|
|||||||
| geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
| státní útvar | |||||||
|
monarchie, loutkový stát Třetí říše
|
|||||||
|
měna:
|
|||||||
|
vznik:
|
|||||||
|
zánik:
|
1944 - osvobození
|
||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
Albánské království v letech 1943 a 1944 procházelo turbulentními změnami. Zemi po kapitulaci Itálie obsadil Wehrmacht. Tato okupace proběhla velmi vklidu, neboť Italové, značně znepokojení situací a chtějící se vrátit domů, nečinili vůbec žádný odpor. Němci řadu Italů zajali. Na politickém poli měli Němci zájem na formování nové vlády, která by okupaci podporovala a ostře odsuzovala jakékoliv snahy komunistů o nastolení moci.
Podobně jako na celém Balkáně, i v Albánii moc fašistů ohrožovali partyzáni pod vedením Envera Hodži. Podobně i jako partyzáni jugoslávští, i albánští komunisté se připravovali na převzetí moci a začali budovat paralelní státní struktury - parlament i vládu. Tyto orgány byly zřízeny během tzv. permetské konference. Králi Zoguovi bylo zabráněno, aby se vrátil zpět do vlasti. 17. listopadu 1944 obsadili partyzáni Tiranu.[1]
Reference [editovat]
- ↑ BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad : Clio, 2001. 324 s. Kapitola Put Albanije ka nacionalnoj državi (1913-1944), s. 232. (srbština)