Afzelia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Afzelia

Afzelia quanzensis
Afzelia quanzensis
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Caesalpinioideae
Tribus: Detarieae
Rod: Afzelia
Sm., 1798
Rozpůlený plod Afzelia africana

Afzelia je rod rostlin z čeledi bobovité. Zahrnuje 11 až 12 druhů, rozšířených v tropické Africe a Asii. Jsou to stromy se zpeřenými listy a nápadnými květy s jediným korunním lístkem. Africké druhy náležejí mezi vyhledávané stromy pro těžbu dřeva.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Afzelia jsou tropické stromy dorůstající výšky až přes 40 metrů. Listy jsou sudozpeřené, složené z několika párů kožovitých lístků. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou velké, dekorativní a vonné, často růžovočervené, oboupohlavné, stopkaté, ve vrcholových nebo úžlabních hroznech často skládajících laty nebo svazečky. Květy mají na bázi miskovitou češuli. Kalich je trubkovitý, zakončený 4 kožovitými laloky. Koruna je tvořena jediným okrouhlým až ledvinitým, dlouze nehetnatým lístkem, ostatní korunní lístky jsou zakrnělé nebo zcela chybějí. Tyčinek je 7 nebo 8, jsou poněkud kratší než koruna, na bázi srostlé nebo volné. Mimo plodných tyčinek jsou v květech přítomna 2 drobná sterilní staminodia. Semeník je stopkatý, s několika až mnoha vajíčky a dlouhou nitkovitou čnělkou zakončenou drobnou bliznou. Plody jsou velké, podlouhlé, lehce zploštělé, tlusté, dřevnaté, pukající 2 tlustými chlopněmi. Obsahují hladká, vejcovitá až podlouhlá semena oddělená v plodu přehrádkami a obklopená tenkou dužninou. Na bázi semen je tvrdý, jasně zbarvený (žlutý, oranžový nebo červený) míšek.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Afzelia zahrnuje 11 nebo 12 druhů. Je rozšířen v tropické Africe a Asii. Nejvíce druhů se vyskytuje v rovníkové Africe. Stromy nejčastěji rostou v sekundárních a spíše poloopadavých než stálezelených lesích, často v zaplavovaných oblastech.[1][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Několik druhů, dříve řazených do rodu Afzelia, je v současné taxonomii řazeno do rodu Intsia.[5]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Semena afzelií mají velký míšek a jsou vyhledávána zoborožci.[1] Na zemi semena sbírají a rozšiřují hlodavci.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé africké druhy, zejména Afzelia africana, A. bella, A. bipindensis, A. bracteata, A. pachyloba a A. quanzensis, jsou zdrojem ceněného dřeva, obchodovaného pod jménem doussie. Je tvrdé, pevné, odolné vůči rozkladu a termitům a je používáno na dlabané kánoe, nábytek, obklady a podobně. Ceněno je i dřevo asijských druhů, zejména Afzelia rhomboidea. Semena afzelií jsou používána na výrobu náhrdelníků a jiných ozdobných předmětů. Kůra je zdrojem tříslovin. Barvivem ze semen A. quanzensis se barví rohože a přírodní látky.[1][3][6] Plody Afzelia africana slouží domorodcům v nouzi jako potrava.[7] Druh Afzelia xylocarpa, pocházející z Indočíny, je v Asii používán při léčení očních chorob a bolestí zubů.[2] Dřevo je velmi ceněno v tesařství a nadměrnou těžbou došlo až k ohrožení tohoto druhu.[8]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  2. a b CHEN, Dezhao et al. Flora of China: Afzelia [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c HOU, Ding et al. Flora Malesiana. Vol. 12 (2): Caesalpiniaceae. Leiden, Niederlands : Foundation Flora Malesiana, 1996. ISBN 90-71236-29-3.  
  4. a b International Legume Database: Afzelia [online]. . Dostupné online.  
  5. The Plant List [online]. . Dostupné online.  
  6. WAGERFUHR, R.. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.  
  7. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  8. The IUCN red list of threatened species [online]. . Dostupné online. (anglicky)