Přeskočit na obsah

Vrbovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVrbovité
alternativní popis obrázku chybí
Samyda dodecandra
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Mirb., 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrba Salix alpina
Flacourtia indica
Dovyalis afra (dříve Dovyalis caffra)[1]

Vrbovité (Salicaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales).

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Stálezelené nebo opadavé stromy a keře se střídavými jednoduchými listy s palisty. Často obsahují fenolické heterosidy (salicin, populin), naopak chybějí kyanogenní glykosidy charakteristické pro čeleď Achariaceae. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Na okraji čepele listů jsou charakteristické, tzv. salikoidní zuby (chybějí však u rodu Casearia a u druhů s celokrajnými listy), s drobnou žilkou pronikající až ke špici zubu zakončeného kulovitou žlázkou. Žilnatina je zpeřená nebo dlanitá. Některé rody (např. Abatia, Casearia, Homalium a Zuelania) mají na čepelích listů prosvítavé tečky. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích různých typů. Květy mohou být velké a nápadné nebo zcela nenápadné. Obvykle obsahují nektáriový terč či kruh nektarových žlázek anebo je nektar vylučován z přívěsků korunních lístků. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 8 lístků nebo jsou silně redukované, koruna někdy zcela chybí. Kališní lístky jsou volné nebo krátce srostlé, korunní jsou volné. Tyčinek je různý počet (1 až mnoho), jsou volné nebo srostlé. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 (nebo až 13) plodolistů. Čnělky jsou volné nebo srostlé. V každém plodolistu jsou 2 až mnoho vajíček. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice. Semena mají často míšek nebo jsou na bázi opatřena svazečkem chlupů.

Čeleď podle dnešního pojetí zahrnuje přes 1000 druhů v asi 55 rodech. Největším rodem je vrba (Salix, asi 450 druhů), Casearia a Homalium (oba rody asi 180 druhů) a Xylosma (85 druhů).

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Vrbovité se vyskytují po celém světě, od tropického pásu po arktické oblasti. Málo jsou zastoupeny v Austrálii a chybějí na Novém Zélandu. V české květeně jsou zastoupeny dvěma rody, vrba (Salix) a topol (Populus).

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Vrbovité jsou převážně opylovány nespecializovaným hmyzem. Některé rody s drobnými bezkorunnými květy (např. topol – Populus) jsou větrosprašné. Dužnaté plody a semena s míškem jsou šířena ptáky nebo savci. Některé druhy mají v tobolkách semena s chmýrem (vrba, topol) nebo s křídly (např. Itoa a Poliothyrsis) šířená větrem.

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Ve většině taxonomických systémů (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan) byla čeleď vrbovité řazena do samostatného řádu vrbotvaré (Salicales). Čeleď vrbovité v tomto klasickém smyslu obsahovala jen 2 až 3 rody (podle toho, je-li rod Chosenia považován za samostatný).

S nástupem molekulárních metod byla zjištěna silná příbuznost čeledi vrbovité s některými rody čeledi Flacourtiaceae. Nakonec byla v systému APG II čeleď Flacourtiaceae zcela zrušena, větší část rodů (celkem 53) byla přesunuta do čeledi vrbovité (Salicaceae), menší část (27 rodů) do čeledi Achariaceae a rod Gerrardina do samostatné čeledi Gerrardinaceae v rámci nového řádu Huerteales.

Podle kladogramů APG je sesterskou větví čeleď Lacistemataceae.

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Topoly a vrby poskytují dřevo a celulosu. Vrbová kůra obsahuje kyselinu salicylovou a je využívána jako prostředek snižující horečku a zmenšující otoky.

Některé druhy rodů Flacourtia a Dovyalis jsou v tropech pěstovány pro jedlé dužnaté plody.

Vrby i topoly jsou využívány jako okrasné dřeviny, drobné poléhavé druhy vrb i jako skalničky. V tropech jsou používány k okrasným účelům např. rody Oncoba, Casearia, Idesia a Samyda.

Seznam rodů

[editovat | editovat zdroj]

Abatia, Antinisa, Azara, Banara, Bartholomaea, Bembicia, Bembiciopsis, Bennettiodendron, Bivinia, Byrsanthus, Calantica, Carrierea, Casearia, Chosenia, Dissomeria, Dovyalis, Euceraea, Flacourtia, Hasseltia, Hasseltiopsis, Hecatostemon, Hemiscolopia, Homaliopsis, Homalium, Idesia, Irenodendron, Itoa, Laetia, Lasiochlamys, Ludia, Lunania, Macrohasseltia, Macrothumia, Mocquerysia, Neopringlea, Neoptychocarpus, Neosprucea, Olmediella, Oncoba, Ophiobotrys, Osmelia, Phyllobotryum, Pineda, Pleuranthodendron, Poliothyrsis, Populus, Prockia, Pseudoscolopia, Pseudosmelia, Ryania, Salix, Samyda, Scolopia, Scyphostegia, Tetrathylacium, Tisonia, Trichostephanus, Trimeria, Xylosma, Zuelania[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dovyalis afra na IPNI. Dostupné online. Přejmenováno Mezinárodním botanickým kongresem v r. 2024, viz [1]
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-24. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vrbovité&oldid=24129721“