Přeskočit na obsah

Nadvarle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nadvarle
Schéma nadvarlete: 1. nadvarle, 2. hlava, 3. lalůčky, 4. tělo, 5. ocas, 6. kanálek, 7. chámovod
Schéma nadvarlete:
1. nadvarle, 2. hlava, 3. lalůčky, 4. tělo, 5. ocas, 6. kanálek, 7. chámovod
Schéma nadvarlete:
1. nadvarle, 2. hlava, 3. lalůčky, 4. tělo, 5. ocas, 6. kanálek, 7. chámovod
Nadvarle je označeno číslem 16
Nadvarle je označeno číslem 16
Nadvarle je označeno číslem 16
Latinsky Epididymis
Žíly pampiniformní plexus
Prekurzor Wolffův vývod
MeSH A05.360.444.371
Gray 1242

Nadvarle (řecky epididymis) je část rozmnožovací soustavy. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na jeho horní a zadní ploše. V hlavě nadvarlete se nachází 8–12 vývodných stočených kanálků, jež se spojují ve vývod nadvarlete (ductus epididymidis). Ten tvoří většinu nadvarlete a jedná se o mnohonásobně stočený kanálek. Kdyby se natáhl, dosáhl by délky 6 metrů.[1][2]

Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během kterých spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. "Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy."[3] Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatetelné na zadní straně varlete.

Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.

  1. WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. S. 46. 
  2. Nadvarle [online]. Wikiskripta [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  3. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. třetí. vyd. [s.l.]: Grada, 2013. 512 s. ISBN 978-80-247-4788-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]