Köglerova naučná stezka
| Köglerova naučná stezka | |
|---|---|
 Informační tabule u Veroničiny studánky | |
| Základní informace | |
| Typ | okružní |
| Délka | 20 km |
| Datum otevření | 1941; obnovena 2006 |
| Značení |  |
| Počet zastavení | 39 |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°54′48″ s. š., 14°30′26″ v. d. |
 | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Köglerova naučná stezka je nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách. Leží ve Šluknovském výběžku v severní části okresu Děčín mezi městem Krásná Lípa a východním okrajem Národního parku České Švýcarsko. V seznamu tras KČT má číslo 9382.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přírodovědnou vycházkovou trasu vyznačil Rudolf Kögler ze Zahrad u Krásné Lípy po několikaleté přípravě na počátku 40. let 20. století.
.jpg)
Již v roce 1935 vybudoval na svém pozemku unikátní geologickou plastickou mapu a společně s alpinem ji v roce 1937 otevřel veřejnosti. Tato reliéfní geologická mapa, sestavená z místních hornin, která je zapsaná na seznamu kulturních památek, je součástí naučné stezky.[1][2] Poté začal s tvorbou vycházkové přírodovědné stezky. Kromě autora se na ní finančně podílely dva turistické spolky a některé obce z regionu, přispěli i dobrovolní dárci. První slavnostní průchod stezkou se uskutečnil 12. října 1941.
Trasa v délce 12 km vedla od Vápenky u Doubice přes Kyjov a Kyjovské údolí do obce Vlčí Hora. Rudolf Kögler ji vždy na počátku jara znovu osazoval 70 dřevěnými, precizně provedenými informačními tabulemi a ukazateli s německými texty. Osobně provázel zájemce o průchod stezkou, výklad o přírodních zajímavostech poskytovali i další odborníci. Stezka byla v provozu až do jara 1945.
Po válce se Köglerovi obnovit stezku nepodařilo, přestože začal připravovat českou verzi informačních tabulí. V roce 1949 však neočekávaně zemřel.
Obnova
[editovat | editovat zdroj]Teprve v r. 2003 začala příprava obnovy stezky, a to v rozšířené podobě. Dokončena byla v roce 2006[3] a slavnostně otevřena 13. srpna 2006. Město Krásná Lípa ji zřídilo v rámci projektu „Centrum Českého Švýcarska“ s finanční podporou Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj ČR za spolupráce s potomky R. Köglera, správami chráněných oblastí a řadou dalších institucí.
Trasa
[editovat | editovat zdroj]Stezka je okružní o délce cca 23 km. Začíná a končí v Krásné Lípě za Domem Českého Švýcarska[4]. Zahrnuje v sobě celou původní dvanáctikilometrovou trasu a je osazena zhruba čtyřmi desítkami informačních tabulí v češtině i němčině[4]. Dalšími výchozími místy jsou Vápenka, Kyjov a Vlčí Hora. Část trasy (Kyjovské údolí a od Kamenného vrchu k Vlčí Hoře) prochází Národním parkem České Švýcarsko.
Z východiště na krásnolipském náměstí trasa vede přes městský park a lesopark, odbočuje severozápadně směrem na Kamennou Horku a pak se stáčí znovu na jih k přírodní rezervaci Vápenka. Odtud až do Vlčí Hory s malými odchylkami kopíruje původní trasu ze 40. let., tj. severně do rekreační osady Kyjov a po výstupu na pískovcové skály s Kyjovským hrádkem a sestupu do Kyjovského údolí k říčce Křinice se vrací ke Kyjovu; pokračuje na sever pod Kamenný vrch a do Vlčí Hory. Z obce výstup k rozhledně na Vlčí hoře. Poté jihovýchodním směrem přes Zahrady, Sněžnou a hrádek Krásný Buk se vrací do Krásné Lípy.
Informační panely
[editovat | editovat zdroj]Na trase stezky je umístěno 39 informačních panelů (v závorce číslo):
- Mezi východišti Krásná Lípa a Vápenka: Městský park – Horniny Krásnolipska – Rybník Oko – Carl Dittrich (hrobka průmyslníka a mecenáše) – Rododendronová vyhlídka – Lesopark – Šluknovský výběžek (geologie oblasti) – Räumichty (lesní pozemky přetvářené k zemědělskému využití) – Využití dřeva (zde na ukázku zhotoven milíř a stromový xylofon).
- Mezi východišti Vápenka a Kyjov: (10) Lužický zlom (význačný třetihorní geologický zlom) – Vápenka (těžba jurského vápence) – Význačné druhy (rostlin a živočichů) – Maškův vrch (rumburská žula) – Prokřemenělý pískovec – Lesní škůdci – Peškova stráň (další výskyt jurských vápenců) – Ovocné stromy – Čedič s amfibolitem.
- Mezi východišti Kyjov a Vlčí Hora: Kyjov – Labské pískovce – Lidé v pískovcích (nejstarší osídlení) – Skalní řícení (jeskyně Vinný sklep) – (23) Křinice (říčka a její živočichové) – Dixův mlýn – Bělidla – Jehličnaté stromy – Listnaté stromy – (28) Tektonická zrcadla (geolog. úkaz podél lužického zlomu) – Středověké sklářství – (30) Perm (permské uloženiny podél lužického zlomu) – Žulové horniny.
- Mezi východišti Vlčí Hora a Krásná Lípa: (32) Obec Vlčí Hora – (33) Čedičové vyvřeliny – (34) Veroničina studánka (ve svahu Vlčí hory) – (35) Geologická mapa (technické dílo R. Köglera v obci Zahrady) – (36) Sněžná (osada) – (37) Hrad Schönbuch (Krásný Buk, zřícenina) – (38) Krásný Buk (osada) – (39) Podstávkové domy (lidová architektura).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.
- ↑ Památkový katalog: Reliéfní geologická mapa [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
- ↑ ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Naučné stezky, s. 287.
- ↑ a b KNORR, Ivan. Po nejstarší naučné stezce. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 62–65. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Průvodce. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem. Krásná Lípa 2006.
- Mapa. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem. Krásná Lípa 2006.
- Klára Mrštíková: Osobnost a dílo Rudolfa Köglera. In: Mandava 2004. Varnsdorf 2004.
- Mapa KČT 13 Šluknovsko a České Švýcarsko, 5.vydání 2012
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Köglerova naučná stezka na Wikimedia Commons - Informace o naučné stezce na webu Krásné Lípy
- Podrobnější informace na webu Lužické hory
