Židovský obecní dům v Boskovicích
| Židovský dům čp. 600 | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
muzeální expozice Židovské čtvrti | |
| Poloha | |
| Adresa | Boskovice,  Česko |
| Ulice | Bílkova |
| Souřadnice | 49°29′12,84″ s. š., 16°39′26,71″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26895/7-379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský obecní dům se nachází v židovské čtvrti v Boskovicích na ulici Bílkova, dům č. p. 600/7. Byl postaven v empírovém slohu podle projektu architekta Mathiase Flocha v roce 1826. Nahradil tak starší obecní dům, který shořel při požáru židovského ghetta v roce 1823. Od roku 1854 zde působila židovská německá škola. Kromě školy zde byl byt rabína a správce špitálu, kancelář židovské školy a pekárna na výrobu macesů.[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Budova židovského obecního domu je postavena v empírovém slohu, který vznikl ve Francii na začátku 19. století za vlády císaře Napoleona Bonaparta a odtud se šířil i do ostatních evropských zemí. V překladu se tento sloh označuje jako císařský (z francouzského empire - císařství). Budova je dvoupodlažní, má sedlovou střechu s vikýři, členěnou okrovou fasádu s bílými prvky, v přízemí jsou klenby kolem oken. Na budově je pamětní deska rabína Abrahama Placzeka, který zde žil a od roku 1851 zastával funkci moravského zemského rabína.
Židovská škola v Boskovicích[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o židovské škole v Boskovicích je z roku 1591 (spor mezi Jakobem z Kunštátu a Lazarem z Lipníka o místo rektora v boskovické škole cheder). K roku 1598 je jako její rektor uveden Beneš Žid.[2] Nejstarší škola v židovské obci se nacházela v synagoze minor, v ní působily náboženské školy cheder (pro děti) a ješiva (pro mládež). Ve škole cheder děti získávaly základní vzdělání v hebrejštině a učily se zde judaismu a základům tóry. Škola ješiva vyučovala starší chlapce talmudu a připravovala je na rabínský úřad. V této škole působili významní učenci, i ze zahraničí. Po josefínských reformách museli Židé ve své obci zřídit triviální školu na Plačkově ulici, kde se vyučovalo v německém jazyce. Toto nařízení vyvolalo u Židů odpor a odmítavé reakce. Roku 1854 byla triviální škola nahrazena Chlapeckou hlavní školou o třech třídách a Dívčí školou o dvou třídách, od roku 1859 se zde vyučovalo ve čtyřech třídách. Hlavní škola se nacházela v budově č. 7/čp. 43a na Bílkově ulici. Učilo se zde mnoho později známých osobností, např. spisovatel Hermann Ungar, oftalmolog Abraham Ticho, Rosa Fleischmannová, manželka bulharského komunistického politika Georgi Dimitrova a také známý Hitlerův jasnovidec Erik Jan Hanussen, původním jménem Herschel (Hermann) Chajm Steinschneider, který zdejší školu navštěvoval v letech 1897–1898.[3] Židovská hlavní škola byla zrušena na podzim roku 1921. Po jejím zrušení zde byly zřízeny třídy české národní školy a městská knihovna.
Expozice - Židovské čtvrti v českých zemích[editovat | editovat zdroj]
V letech 2012–2014 došlo k rekonstrukci chátrající budovy Židovského obecního domu a školy a od června 2014 se zde nachází muzeum ve kterém je umístěna stálá expozice Židovské čtvrti v českých zemích. Expozice je rozvržena do tří místností, kde se mohou návštěvníci seznámit s historickým a architektonickým vývojem významných židovských čtvrtí v českých zemích. Život v ghettech je zde přiblížen prostřednictvím mnoha historických dokumentů, map, plánků, historických, ale i soudobých fotografií a šesti modelů vybraných typů židovských čtvrtí na našem území. V přízemí se nachází ukázka bytu rabína a pekárna na výrobu tradičních nekvašených chlebů, tzv. macesů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Židovský obecní dům: Muzeum regionu Boskovicka. www.muzeum-boskovicka.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská čtvrť v Boskovicích. 3. vyd. Moravská Třebová: Klub přátel Boskovic, 2004. 71 s. S. s. 22.
- ↑ BRÁNSKÝ, Jaroslav. Židé v Boskovicích. 1. vyd. Boskovice: Albert, 1999. 348 s. ISBN 80-85834-64-2. S. 211.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský dům čp. 600 na Wikimedia Commons
