Ženská ejakulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ženská ejakulace, jinak také squirting či mokrý orgasmus,[1] je proces, při kterém některé ženy během vzrušení a při orgasmu vylučují tekutinu, která je dle chemického složení podobná semenné tekutině produkované u mužů předstojnou žlázou (prostatou).[2] U žen tuto tekutinu produkují párové Skeneho žlázy (známé též jako parauretrální žlázy), jež se nachází po obou stranách vývodu močové trubice (na rozdíl od mužů tato tekutina neobsahuje spermie). Ženská ejakulace se nevyskytuje u každé ženy a podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny se týká zhruba 20 % žen.[2]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

O ženské ejakulaci se zmiňují již Aristotelés a Galén.[3] Oba však měli odlišný názor na její význam. Zatímco Aristoteles tvrdil, že ženský ejakulát neobsahuje zárodek budoucího organismu, Galén tvrdil opak.[4][5][pozn 1] Významněji se jejímu studiu však věnoval až nizozemský anatom Regnier de Graaf v roce 1672,[3] jenž se na základě výzkumu přiklonil k Aristotelově tezi.

Výzkumu ženské ejakulace se v roce 2002 věnoval i tým Emmanuele Jannini z italské Università degli Studi dell'Aquila. Na základě jejich výzkumu vyplynulo, že „za ženský ejakulát mohou tzv. Skeneho žlázy, které mají tvar štěrbinky a jsou umístěny poblíž vyústění močové trubice a při sexuálním vzrušení se plní zvláštní tekutinou.“[1] Janniniho studie se taktéž věnovala chemickému a mikrobiologickému složení ženského ejakulátu a na základě chemického složení vyvrátila, že by se jednalo o moč. Podle výzkumu „se v ženském ejakulátu objevuje glukóza, fruktóza a sacharóza, prostatické fosforečné kyseliny a také nízké množství močoviny a kreatininu.“[1]

Obdobně jako je různorodý výskyt ženské ejakulace, je velmi individuální i množství ejakulované tekutiny. Sexuolog Radim Uzel k objemu ženského ejakulátu poznamenal: „Odborná literatura uvádí změření různého množství této tekutiny i u jedné ženy. Pravděpodobně záleží na délce sexuálního dráždění a na době předchozí sexuální abstinence, podobně jako u muže. Ženský ejakulát může představovat třeba jen několik sotva postřehnutelných kapek, někdy dosahuje objemu několika polévkových lžic, jindy třeba i půl až tři čtvrtě čajového šálku.“[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Galénův předpoklad vycházel z tehdejší představy, že se ve spermatu nachází zárodek celého budoucího organismu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SOKOLOVÁ, Dana. Až třicet procent žen někdy ejakulovalo [online]. Novinky.cz, 2010-02-03, [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.  
  2. a b MATĚJŮ, Pavla. Tabu sexu: ženy ejakulují, a někdy dokonce víc než muži [online]. iDNES.cz, 2009-09-02, [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.  
  3. a b FILASOVÁ, Katarína. Ejakulaci mají i ženy [online]. iDNES.cz, 2007-07-13, [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.  
  4. JAGGAR, Alison. Living With Contradictions: Controversies in feminist social ethics. Boulder : Westview, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0813317762. Kapitola Feminist ejaculations, s. 529–36. (anglicky) 
  5. SUNDAHL, Deborah. Female Ejaculation and the G-Spot: Not your mother's orgasm book!. [s.l.] : Hunter House Publishers, 2003. ISBN 0-89793-380-X. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]