Želice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nedaleko obce Nosislav stávala v minulosti ves tohoto jména. Dnes na její název upomíná polní trať Želízka (někdy psáno a vyslovováno jako Želíska) z katastrálního území Přísnotice. Lokalizace zaniklé vsi Želice je při říčce Šatavě. Zaniklá protáhlá náves se nacházela zhruba mezi dnešním křížením Šatavy se silnicí Vranovice - Velké Němčice a místem na Šatavě se zachovalým cihlovým mostkem zvaným „Sviňský mostek“. Želice se v literatuře pletou s Želovicemi (nacházely se jihozápadně od Podolí u cesty do Slatiny), poněvadž shodou okolností Boček z Želic držel Nosislav, polovinu Želic, dále část Slatiny a nějaký majetek v Želovicích. Názvy Želic: Zelicz 1371, Zelycz 1407, Žilice 1447, w Zeliczich 1448, Želitz, Zeliwsko, Želetice Prvním prokazatelným majitelem jedné části Želic byl v pol.14.stol. Bedřich z Blučiny. Celé Želice měly pravděpodobně 20 domů a byly rozděleny na dva díly s různými majiteli (oba majetkové díly asi dělila přirozená hranice - Šatava). Majetkové složitosti se dají vyčíst z Moravských zemských desek, kde jsou o Želicích záznamy díky majetkovým sporům. Z nich se vyvozuje, že postupný zánik Želic nezpůsobila válka, epidemie, ale pravděpodobně nezodpovědné jednání majitelů. Želice zanikly postupně začátkem 16.století. Někdy se uvádí zánik Želic už koncem 15. století, konkrétně 1485-1486. Pak se uvádí v dobových dokumentech jako pustá ves. Za další století už o ní přestává být zmínka i o jako pusté vsi. V místech zaniklé vsi lze ještě dnes náhodně nacházet zbytky keramiky.

[editovat] Reference

• Burian, Josef: Dějiny Želic. (Rukopis)Praha 1996
• Hosák, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské (III.díl). Praha 1939
• Kratochvíl, Augustin: Židlochovský okres. Brno, Musejní spolek 1910