Šupinušky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox (Šupinušky, syn. Rybenky)

Rybenka domácí (Lepizma saccharina)
Rybenka domácí (Lepizma saccharina)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: šupinušky (Zygentoma)
Sesterská skupina
křídlatí (Pterygota)

Šupinušky (Zygentoma, Thysanura), též rybenky, je bazální bezkřídlá skupina hmyzu v úzkém slova smyslu. Mají zploštělé tělo, redukované oči, které se na temeni nestýkají (dobrý určovací znak srv. - chvostnatky) a kusadla připojená k hlavě dvěma klouby, jako všechen současný hmyz. Na zadečku mají dva štěty a jeden paštět, všechny přibližně stejně dlouhé (dobrý určovací znak srv. - chvostnatky).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Šupinušky jsou teplo- a vlhkomilné, ale dokáží přežít i sucho. Tropické druhy jsou volně žijící, druhy mírného pásma obývají chráněná stanoviště, jako jsou lidské příbytky nebo hnízda sociálního hmyzu. Jsou to většinou všežravci, přičemž některé druhy mají schopnost trávit celulózu pomocí vlastních enzymů. Mohou se stát škůdci ve sklenících a knihovnách.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Šupinušky (Thysanura Latr.), řád hmyzu náležející do podtřídy Apterygogenea Br., postrádající tedy vůbec křídel, nemající žádné proměny. Ústroje ústní jsou bud' způsobilé ke kousání nebo ssací s makadly buď vyvinutými nebo nevyvinutými. Tykadla obyčejně dlouhá, oči složené zřídka vyvinuty, obyčejně jen očka jednoduchá a někdy i tato scházejí. Kroužky hrudní jsou buďto všecky tři asi stejné nebo je přední hruď malá. Zadeček ukazuje buď dva až šest nebo deset zřetelných kroužků, které někdy jsou opatřeny zakrslými okončinami. Cerci buď dokonale vyvinuty a někdy nacházíme i dlouhý přívěsek střední, nebo na zpodní straně břicha jest na 4. nebo 5. kroužku t. zv. vidlice a na prvém kroužku trubice břišní. Zažívací roura jest jednoduchá bez žlaz malpighických nebo se 4 – 8 žlazami. Vývoj upomíná na vývoj myriopod."[1]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Oplození je vnější, samice sbírá spermatofor, u některých druhů se vyskytuje parthenogeneze.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACEK, Jan. Bezobratlí (2). řídí Anděra Miloš ; redaktor Karel Vaněk; ilustrovali Pavel Dvorský, Petr Liška, Pavel Procházka, Lenka Vybíralová, Viera Postníková. 1. vyd. Praha : Albatros, 2001. 170 s. Svět zvířat ; sv. 11. ISBN 80-00-00918-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/supinusky