Lamblie střevní: Porovnání verzí
nový dle cit. knihy |
→Popis: +pár vět navíc + refy |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Lamblie nemá [[buněčná ústa]] a živí se tak pouze [[pinocytóza|pinocytoticky]].<ref name=paraziti /> Také má jen redukované [[mitochondrie]]: označují se jako [[mitozom]]y a neobsahují na rozdíl od mitochondrií [[mitochondriální genom|genom]].<ref>{{Cite journal |
|||
| ⚫ | Na spodní straně buňky je vytvořen [[přísavný disk]], tvořený [[mikrotubuly]] a proteinem [[giardin]]em. Při [[buněčné dělení|dělení]] tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu ([[de novo]]). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží [[mediánní tělísko|mediánní tělíska]], vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky |
||
| doi = 10.1371/journal.pone.0000488 |
|||
| issn = 1932-6203 |
|||
| volume = 2 |
|||
| issue = 5 |
|||
| pages = e488 |
|||
| last = Hehl |
|||
| first = Adrian B |
|||
| coauthors = Attila Regos, Elisabeth Schraner, André Schneider |
|||
| title = Bax function in the absence of mitochondria in the primitive protozoan Giardia lamblia |
|||
| journal = PLoS ONE |
|||
| accessdate = 2008-09-17 |
|||
| date = 2007 |
|||
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17534438 |
|||
}}</ref> Na druhou stranu mají dvě [[buněčné jádro|jádra]]. Nedávno byl [[sekvenace DNA|osekvenován]] [[genom]] této diplomonády; je spíše menší a obsahuje 12 miliónů párů [[nukleová báze|bazí]].<ref>{{Cite journal |
|||
| doi = 1471-2199-8-26 |
|||
| issn = 1471-2199 |
|||
| volume = 8 |
|||
| pages = 26 |
|||
| last = Yee |
|||
| first = Janet |
|||
| coauthors = Anita Tang, Wei-Ling Lau, Heather Ritter, Dewald Delport, Melissa Page, Rodney D Adam, Miklós Müller, Gang Wu |
|||
| title = Core histone genes of Giardia intestinalis: genomic organization, promoter structure, and expression |
|||
| journal = BMC Molecular Biology |
|||
| accessdate = 2008-09-17 |
|||
| date = 2007 |
|||
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17425802 |
|||
}}</ref> |
|||
| ⚫ | Na spodní straně buňky je vytvořen [[přísavný disk]], tvořený [[mikrotubuly]] a proteinem [[giardin]]em. Při [[buněčné dělení|dělení]] tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu ([[de novo]]). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží [[mediánní tělísko|mediánní tělíska]], vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.<ref name=paraziti /> |
||
== Životní cyklus == |
== Životní cyklus == |
||
Verze z 17. 9. 2008, 14:59
 Lamblie střevní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Kmen | Fornicata |
| Nadtřída | Eopharyngia |
| Třída | trepomonády (Trepomonadea) |
| Řád | diplomonády (Diplomonadida) |
| Čeleď | Giardiidae |
| Rod | Giardia |
| Binomické jméno | |
| Giardia intestinalis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lamblie střevní (Giardia intestinalis, G. lamblia nebo G. duodenalis) je parazitický prvok z řádu diplomonád. Jedná se o komplex několika drobných druhů, které na základě vzhledu nelze od sebe odlišit. Jejich hostiteli jsou především savci včetně člověka. Onemocnění způsobené tímto druhem se označuje jako giardióza či lamblióza.[1]
Popis
Lamblie nemá buněčná ústa a živí se tak pouze pinocytoticky.[1] Také má jen redukované mitochondrie: označují se jako mitozomy a neobsahují na rozdíl od mitochondrií genom.[2] Na druhou stranu mají dvě jádra. Nedávno byl osekvenován genom této diplomonády; je spíše menší a obsahuje 12 miliónů párů bazí.[3]
Na spodní straně buňky je vytvořen přísavný disk, tvořený mikrotubuly a proteinem giardinem. Při dělení tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu (de novo). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží mediánní tělíska, vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.[1]
Životní cyklus
Lamblie tvoří cysty, které se po požití v žaludku excystují a mění se na trofozoity. Ti dosahují rozměrů 1-20×6-16 mikrometrů). Usídlují se v lačníku (jejunum, součást tenkého střeva) nebo v žlučovodech a žlučníku. Právě v tenkém střevě způsobují příznaky nemoci, protože mechanicky ničí svým přísavným diskem stěnu tenkého střeva. Rovněž se množí a tvoří se cysty, které odcházejí z těla ven a obvykle dalšího hostitele nakazí skrz znečištěnou vodu nebo potraviny.[1]
Onemocnění
Giardióza je v ČR nejčastější lidské střevní onemocnění způsobené parazitických prvokem, s incidencí až několika stovek případů ročně. Na celém světě pak trpí giardiózou milióny lidí. Onemocnění se potvrzuje nálezem cyst mikroskopickými technikami, léčí se 5-nitroimidazoly.[1]
Reference
- ↑ a b c d e VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ HEHL, Adrian B, Attila Regos, Elisabeth Schraner, André Schneider. Bax function in the absence of mitochondria in the primitive protozoan Giardia lamblia. PLoS ONE. 2007, s. e488. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0000488.
- ↑ YEE, Janet, Anita Tang, Wei-Ling Lau, Heather Ritter, Dewald Delport, Melissa Page, Rodney D Adam, Miklós Müller, Gang Wu. Core histone genes of Giardia intestinalis: genomic organization, promoter structure, and expression. BMC Molecular Biology. 2007, s. 26. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1471-2199. DOI 1471-2199-8-26.